Schválením novely o střídavé péči to nekončí

"(2) Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, soud svěří dítě do střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte.”

Tak zní nové znění odstavce 2 § 26 zákona o rodině, jehož novelu včera ve třetím čtení schválili po dramatickém hlasování čeští poslanci.

Tak zní nové znění odstavce 2 § 26 zákona o rodině, jehož novelu včera ve třetím čtení schválili po dramatickém hlasování čeští poslanci.
Původní znění bylo:
"(2) Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby."
Na první pohled vidíme, že změna není vůbec dramatická a neznamená žádné automatické nařizování střídavé péče. Naopak, soudce musí nyní střídavou péčí v individuálních případech zabývat a zájem dítěte bedlivě zkoumat. Odpůrcům střídavé péče, kteří se zájmem dítěte oháněli, by tedy neměla novela v tomto směru vůbec vadit. Vadila.
Byť se jedná jen o malý krůček vpřed, je maximem možného. Předsudky, že dítě patří k matce, jsou hluboce zakořeněny v naší společnosti a uměle přiživovány soukromými spolky, které se na rozvodovém průmyslu, tedy tahanicím o děti a majetek, přiživují. Hraje se totiž o velké peníze. Odhaduje se, že miliardu ročně. Peníze plynou z peněženek otců a státní kasy do kapes advokátů, znalců, psychologů, krizových pracovníků i exekutorů.
To, jak pracně ke schválení došlo, jak nesmyslně a demagogicky argumentovali odpůrci novely,  nás jen utvrzuje v potřebnosti takové úpravy. Neměli bychom polevit. Pojem "zájem dítěte" není nikde definován a jeho účelový výklad bude dále zneužíván pro zamítnutí střídavé péče i tam, kde ji důrazně doporučí sociální odbor i psycholog, jako v případě pana Ruska v Brně před 2 dny. Česká republika je stále jednou z mála zemí, kde je zanedbání povinné výživy (neplacení výživného) trestným činem. Výživné se vyměřuje odhadem, odpasu a často "za trest". Bývá likvidační, bývá malou domů matce a exekutorovi, když už se nelze střídavce jinak vyhnout. Čeká nás ještě hodně práce. Těm, kteří novelu podpořili, děkuji,

Původní znění bylo:

"(2) Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby."

Na první pohled vidíme, že změna není vůbec dramatická a neznamená žádné automatické nařizování střídavé péče. Naopak, soudce se musí nyní střídavou péčí v individuálních případech zabývat a zájem dítěte bedlivě zkoumat. Odpůrcům střídavé péče, kteří se zájmem dítěte oháněli, by tedy neměla novela v tomto směru vůbec vadit. Vadila.

Byť se jedná jen o malý krůček vpřed, je maximem možného. Předsudky, že dítě patří k matce, jsou hluboce zakořeněny v naší společnosti a uměle přiživovány soukromými spolky, které se na rozvodovém průmyslu, tedy tahanicích o děti a majetek, přiživují. Hraje se totiž o velké peníze. Odhaduje se, že miliardu ročně. Peníze plynou z peněženek otců a státní kasy do kapes advokátů, znalců, psychologů, krizových pracovníků i exekutorů.

To, jak pracně ke schválení došlo, jak nesmyslně a demagogicky argumentovali odpůrci novely,  nás jen utvrzuje v potřebnosti takové úpravy. Neměli bychom polevit. Pojem "zájem dítěte" není nikde definován a jeho účelový výklad bude dále zneužíván pro zamítnutí střídavé péče i tam, kde ji důrazně doporučí sociální odbor i psycholog, jako v případě pana Ruska v Brně před 2 dny. Děti se dál budou brát spořádaným otcům a svěřovat duševně nemocným nezaměstnaným matkám, jak to předvádí sociální odbor v Brně - Vinohrady. Česká republika je stále jednou z mála zemí, kde je zanedbání povinné výživy (neplacení výživného) trestným činem. Výživné se vyměřuje odhadem, od pasu a často "za trest". Bývá poslední ranou otci, který vše ztratil, bývá malou domů matce a exekutorovi, když už se nelze střídavce jinak vyhnout. Čeká nás ještě hodně práce. Těm, kteří novelu podpořili, děkuji.

Podporujme všechny, kterým záleží na tom, aby soudy nedělaly z dětí polosirotky a z mužů jejich občasné návštěvy a chodící peněženky. Podporujme matky, které jsou s dětmi samy. Pranýřujme muže, kteří o svoje děti nemají zájem, těch slušných a zopodvědných rodičů, bez rozdílu pohlaví, kteří svoje děti nechtějí navštěvovat, ale vychovávat, těch si prosím važme. Je třeba jim to umožnit a podporovat je v tom, ne jim bránit. Děti potřebují lásku a péči obou rodičů, třeba i po rozchodu střídavě.