Nikdy jsem od Dany Drábové neslyšel nic jiného, než bagatelizaci nebezpečí jaderné energetiky a vlivu radioaktivity na lidský organismus. Nemohu se ubránit pocitu, že je paní Drábová placená za ovlivňování veřejného mínění.
Energetika. Velké zisky, ale i velké investice. Výběr dodavatele technologie ovlivňuje, kdo bude v budoucnu dodávat palivo a servis. Určuje také míru naší závislosti na zahraničí. Energetika proto není s politikou svázaná jen členy dozorčích rad, je to politika sama. Technologie americká nebo ruská? Lobuje Obama u Nečase, Lobuje Rusko. Závislost vlevo nebo vpravo? O tom právě mluvil v televizní debatě Babiš. Investice do energetiky jsou nezpochybnitelné a obrovské. Je to zlatý důl a obrovský prostor pro korupci takového rozsahu, že předčí Gripeny, Pandury i letadla AKASA dohromady.
Energetika. Velké zisky, ale i velké investice. Výběr dodavatele technologie ovlivňuje, kdo bude v budoucnu dodávat palivo a servis. Určuje také míru naší závislosti na zahraničí. Energetika proto není s politikou svázaná jen členy dozorčích rad, je to politika sama. Technologie americká nebo ruská? Lobuje Obama u Nečase, Lobuje Rusko. Závislost vlevo nebo vpravo? O tom právě mluvil v televizní debatě Babiš. Investice do energetiky jsou nezpochybnitelné a obrovské. Je to zlatý důl a obrovský prostor pro korupci takového rozsahu, že předčí Gripeny, pandury i letadla AKASA dohromady.
Myslím si, že právě to naše politická reprezentace dobře ví, a proto se svorně jaderné energetiky drží. Neví se zatím, kdo bude u vesla, až se bude koláč porcovat, odhaduje se však, že bude hodně pro všechny. Nikdo nechce aktivisty přivázané řetězy ke kolejím, když vlak převáží palivo nebo jaderný odpad. Proto je třeba na veřejném mínění pracovat. A to je právě práce, kterou paní Dana Drábková až příliš nápadně dělá. Nechce se mi věřit, že nemáme jiného odborníka na jadernou energetiku.
Samozřejmě, budoucnost energetiky nemusí být v jádře. Výroba elektřiny tímto způsobem přináší řadu rizik, které můžeme jen snižovat, nikdy ne zcela vymýtit. Na selhání lidkého faktoru, teroristický útok, živelnou pohromu nečekané intenzity se lze jen těžko připravit a nacvičit postup, zvláště, pokud by přišly v kombinaci. A to nemluvím o jaderném odpadu, se kterým se zatím nedokážeme vypořádat vůbec. Dokážeme ho jen v sudech zakopat hodně hluboko pod zem a zabetonovat. Připravujeme tak problémy dalším generacím. To naše papaláše ale dnes nezajímá. Po nás potopa, hlavně, když se my teď máme dobře.
Jaderná anergie bezpečná není a jsem přesvědčen, že se bez ní dokážeme obejít. Na věc nelze nahlížet jen ekonomicky a pragmaticky, je to i otázka filozofická. Potřebujeme tolik energie? Můžeme dovolit vlivným skupinám bohatnout na zvýšeném riziku a kvalitě životního prostředí v budoucnosti pro nás všechny? Dokážeme tuto technologii dostatečně pevně svázat? Japonský inženýr věřil, že ano. Už si to nemyslí. Všichni budou jaderné elektrárny zavírat, my plánujeme další stavět. Ptejme se, zda je opravdu potřebujeme nebo je pár vyvolených prostě jen ze zištných důvodů chce.
Myslím si, že právě to naše politická reprezentace dobře ví, a proto se svorně jaderné energetiky drží. Neví se zatím, kdo bude u vesla, až se bude koláč porcovat, odhaduje se však, že bude hodně pro všechny. Nikdo nechce aktivisty přivázané řetězy ke kolejím, když vlak převáží palivo nebo jaderný odpad. Proto je třeba na veřejném mínění pracovat. A to je právě práce, kterou paní Dana Drábová až příliš nápadně dělá. Nechce se mi věřit, že nemáme jiného odborníka na jadernou energetiku.
Samozřejmě, budoucnost energetiky nemusí být v jádře. Výroba elektřiny tímto způsobem přináší řadu rizik, které můžeme jen snižovat, nikdy ne zcela vymýtit. Na selhání lidského faktoru, teroristický útok, živelnou pohromu nečekané intenzity se lze jen těžko připravit a nacvičit postup, zvláště, pokud by přišly v kombinaci. A to nemluvím o jaderném odpadu, se kterým se zatím nedokážeme vypořádat vůbec. Dokážeme ho jen v sudech zakopat hodně hluboko pod zem a zabetonovat. Připravujeme tak problémy dalším generacím. To naše papaláše dnes nezajímá. Po nás potopa, hlavně, když se my teď máme dobře.
Jaderná anergie bezpečná není a jsem přesvědčen, že se bez ní dokážeme obejít. Na věc nelze nahlížet jen ekonomicky a pragmaticky, je to i otázka filozofická. Potřebujeme tolik energie? Můžeme dovolit vlivným skupinám bohatnout na zvýšeném riziku a kvalitě životního prostředí v budoucnosti pro nás všechny? Dokážeme tuto technologii dostatečně pevně svázat? Japonský inženýr věřil, že ano. Už si to nemyslí.
Všichni budou jaderné elektrárny zavírat, my plánujeme další stavět. Ptejme se, zda je opravdu potřebujeme nebo je pár vyvolených prostě jen ze zištných důvodů chce.
