Nechci ženskou v kalhotech!

"Jsem divná, když jsem snila o tom, že budu doma dělat teplo domova a starat se o děti a borec bude chodit do práce a starat se o nás ? Mně příjde, že v dnešní době je to scifi."

Napsala mi to dnes ráno kamarádka. Zakoukala se do blbečka a teď je s malou dcerkou sama. Musí se ohánět, chodit do práce, vymýšlet a kombinovat, aby to zvládla. Nemyslím si, že by se jí práce příčila, ale prostě ne každá ženská chce být nezávislá, dělat práci chlapa a brát jeho plat.

Napsala mi to dnes ráno kamarádka. Zakoukala se do blbečka a teď je s malou dcerkou sama. Musí se ohánět, chodit do práce, vymýšlet a kombinovat, aby to zvládla. Nemyslím si, že by se jí práce příčila, ale prostě ne každá ženská chce být nezávislá, dělat práci chlapa a brát jeho plat.
Být v domácnosti je někdy práce sakra těžká. Postarat se dům a dvě tři děti není legrace. Ať si to zkusí chlap, který o tom pochybuje. Nejen na vojnu, ale i na mateřskou dovolenou bychom měli pánové chodit. Aspoň na chvíli, z výchovných důvodů.
Bohužel, být v domásnosti je dnes luxus, který si mnoho žen nemůže dovolit. Situace ve společnosti je taková, že musí pracovat i při mateřské. Pokud vůbec práci seženou. Osobně  proti že nám v domácnosti nic nemám, pokud se z nich nestanou lenošné marnivé paničky, které nežehlí a tráví čas u káviček, telefonování a na mimibazaru. Pak nemám doma problém po výplatě udělat stojku a vysypat kapsy. Nechci péct buchty a nechci, aby moje žena musela chodit do práce. Chci mít kupu šťastných dětí a milovanou kvočnu kolem nich.
Muž není žena a žena není muž. Chci ženě pomáhat, ale nechci dělat práci, která jí jde líp. A naopak. Považuji za přirozené, že se partneři domluví, kdo co bude v rodině dělat a rozdělí si role, v zájmu co nejlepšího naplnění poslání rodiny, kterým je společná výchova dětí na tradičních rodinných hodnotách.
Pokud si začneme rovnoprávnost pohlaví vykládat tak, že muž i žena jsou v rodině dvě rovnocenné osoby vykonávající stejnou práci, tak OK, proti gustu žádný dišputát, ale v tom případě pusťe muže k výchově dětí.

Být v domácnosti je někdy práce sakra těžká. Postarat se o dům a dvě tři děti není legrace. Ať si to zkusí chlap, který o tom pochybuje. Nejen na vojnu, ale i na mateřskou dovolenou bychom měli pánové chodit. Aspoň na chvíli, z výchovných důvodů.

Bohužel, být v domácnosti je dnes luxus, který si mnoho žen nemůže dovolit. Situace ve společnosti je taková, že musí pracovat i při mateřské. Pokud vůbec práci seženou. Osobně proti ženám v domácnosti nic nemám, pokud se z nich nestanou lenošné marnivé paničky, které nežehlí a tráví čas u káviček, telefonováním a na mimibazaru. Pak nemám doma problém po výplatě udělat stojku a vysypat kapsy. Nechci péct buchty a nechci, aby moje žena musela chodit do práce. Chci mít kupu šťastných dětí a milovanou kvočnu kolem nich.

Muž není žena a žena není muž. Považuji za přirozené, že se partneři domluví, kdo co bude v rodině dělat a rozdělí si role v zájmu fungování celku, v zájmu co nejlepšího naplnění poslání rodiny, kterým je společná výchova dětí na tradičních rodinných hodnotách.

Pokud si začneme rovnoprávnost pohlaví vykládat tak, že muž i žena jsou v rodině dvě rovnocenné osoby vykonávající stejnou práci, tak OK, proti gustu žádný dišputát. Ale v tom případě pusťe muže k výchově dětí. Žena nemá být padavka, co umí stát pouze na nohách muže, ale má být ženou, která je na svoje ženství pyšná, má nosit sukni a ne kalhoty. Takové ženy chceme my muži milovat.