Projekt Bílá stužka. Reaguji na novou FB stránku, zřejmě iniciativu mistra světa v boxu, Lukáše Konečného.
V záhlaví stránky se píše: "My muži jsme proti násilí na ženách a dětech. Říkáme, že ho považujeme za špatné a nepřijatelné. Zastáváme tento postoj v osobním životě a vyjadřujeme tento postoj i veřejně". Tyto slova lze podpořit. Můžeme to však udělat bezvýhradně? Domnívám se, že v kontextu s celkovou situací v České republice nikoliv.
Vážený pane Konečný,
násilí na komkoliv je špatné. Čím více se mluví o násilí na ženách, tím více má veřejnost pocit, že je tento problém velmi rozšířen. Jsem přesvědčen, že ačkoliv děláte dobrou práci, nevědomky přispíváte k vytváření neopodstatněného kultu českého muže, coby násilníka. Je drtivá většina slušných mužů, kteří by se navzdory své fyzické síle k násilí na ženě neuchýlili. Mnoho z nich je však křivě obviňováno z tohoto násilí a samo čelí ústrkům, ponižování a týrání psychickému, které považuji za stejně nebezpečné, jako násilí fyzické. Stydí se to oznámit, stejně by jim nikdo nevěřil. Týrané jsou přece jen ženy a muž, co si stěžuje, je bačkora! Psychické týrání bývá plíživé, rafinované a nenápadné. O co méně je viditelné a odhalitelné, o to více je úřady tolerované a ženami zneužívané. Viz. dokument TV PRIMA. Formou psychického týrání je i křivé obvinění z domácího násilí. Jak jedno takové končí si přečtěte v mém minulém článku.
Nevím, jestli si dokážete představit, jakými útrapami prochází křivě obviněný a nespravedlivě potrestaný muž, který nechce nic jiného, než udržet kontakt se svými dětmi. Představte si, že byste ze dne naden přišel o kontakt se svými dětmi nebo by Vám byl tento velmi omezen na pár dní nebo hodin měsíčně, pokud maminka dovolí. Trpěl byste nejen Vy, ale především děti. Chcete-li bojovat (nemám to slovo rád) také proti násilí na dětech, všímejte si prosím i psychyckého násilí a křivě obviňovaných mužů. I oni existují a není jich málo. Jsou na stejné lodi a mají stejný zájem, jako Vy.
Vyhraníte-li se proti násilí obecně, nebudete se podílet na vytváření mýtu, že každý násilník je muž. Jsem také hrdým otcem, mužem, který miluje ženy a má je rád. Nejsem na straně mužů ani žen, jsem na straně lidí, kteří se snaží poctivě žít a dobře vychovávat svoje děti. K lásce, úctě k životu, nenásilí a toleranci. Nebudu nikdy tolerovat násilí páchané kýmkoliv, jakkoliv a na komkoliv bez rozdílu pohlaví, věku a barvy pleti. Proto Vám k zamyšlení píši tento otevřený dopis. Nemění to však nic na tom, že Vaši iniciativu vítám, plně ji podporuji a děkuji Vám za ni.
S úctou Petr Cihlář, Brno
