Kláře bylo třicet. Je bezdětná a nezadaná. Chtěla by dítě a rodinu. Budoucího otce svého dítěte musí dobře poznat, měl by to být konečně její poslední partner. Jenže to stojí čas, kterého Klára už moc nemá. Biologické hodiny tikají. Jak to vyřešit?
Chodit s někým tři roky, aby pak zase zjistila, že to není ono? Asi by to chtělo spolu bydlet, tak se lidé nejrychleji poznají. Co to vzít rozumem? Ve svých letech by přece už měla vědět, co chce a potřebuje. Je zkušená. Má čekat na lásku? Přitahují ji pohlední a úspěšní muži. Takoví ji vždy obletovali. Užívala si jejich pozornosti i peněz. Proč by ne? Vždy se jim snažila vytvořit domov, podmínky k práci, podporovala je, takže jejich úspěch byl přece i jejím úspěchem. Dala do toho všechno a ti chlapi si toho nevážili. Uvědomuje si, že ani na lásku se spolehnout nemůže. Připadá si muži využitá. Zklamání bolí. Každy chlap si stejně nakonec najde mladší a hezčí poté, co mu Klára pomůže nahoru. Nevděčníci! Vlastně muže ani nechce, zase se o někoho starat? Jeden muž je horší než dvě děti. Jenže Klára dítě chce. To bez muže nejde. Jak to vyřešit?
Udělat si dítě s náhodnou známostí? Aby pak byla na všechno sama? Chce to kvalitní genetický materiál. Navíc potřebuje, aby se o ni a její dítě někdo první rok dva po porodu postaral. Klára ma lepší nápad! Na internetových seznamkách je mužů hodně. Stále ještě vypadá dobře, takže když sleví ze svých požadavků na vzhled, neměl by být problém někoho rychle najít. Stačí trochu pohledný muž, aby se nestyděla před kamarádkami. Měl by být bezdětný, aby se nemusela dělit. Nemusí být moc bohatý, ale musí mít byt a dobrou práci, protože Klára sama byt nemá. Měl by být z úplné rodiny a spořádaných poměrů, takoví lidé jsou důvěřiví. Předmanželská smlouva může všechno zhatit. Rodina také dokáže pomoci. Klára si rodinu vždy přála. Vyrůstala jen s maminkou. Nesmí pít! Vymiňuje si při vzpomínce na svého otce, alkoholika, který jejich mamince moc peněz neposílal. Její budoucí muž musí být zdravý, aby byl schopen ji a její dítě živit.
Láska počká, té se poručit nedá. Klára uvažuje racionálně. Půjde do toho i po krátké známostí, nebude ztrácet čas. Někteří lidé spolu chodí dlouho a stejně se rozejdou. Jakmile najde vhodného kandidáta, omotá si ho kolem prstu, je stále hezká, nebude to problém. Na pár měsíců z ní bude hodná, obětavá, pozorná partnerka, skvělá milenka a kuchařka. To vydrží. Když to nevyjde nic se neděje. Návrat k původnímu plánu. Bude sama se svým dítětem. Nemá co ztratit, rozvodem může jen získat. O dítě nepříjde. Každé dítě po rozvodu zůstává s matkou. Nebo ne?
Klára taky vyrostla bez tatínka, a jak je dobře vychovaná. Uvažuje naprosto zdravě, se svým dítětem to myslí dobře, neboť ví, že co je dobré pro matku, bude dobré i pro dítě. Není sobecká. Muži jí mají co vracet. Chlap může být rád, že mu porodí dítě. Však ona mu ho třeba občas půjčí. Rodina s oběma rodiči začíná být vzácností a každé druhé manželství se stejně rozpadá. Být rozvedená s dítětem je dnes úplně normální. Matka a děti, to je rodina! Společnost samoživitelky všemožně podporuje, rozvod je snadný. Láska jí neuteče. Už ji nebude tlačit čas a i s dítětem si někoho najde, pokud bude chtít. Je schopná. Čeho se bát? Rozvodem třeba získá i byt! Jistě bude dostávat výživné na dítě, a když bude šikovná, tak i na sebe! Ne, že by si rozvod přála, ale je dobré se připravit. Zahání poslední zbytky pochybností Klára.
Pánové pozor, ať nenarazíte na Kláru!
(pokračování článku zde)
