Ve Žďáru nad Sázavou byla včera soudně nařízená střídavá péče o děti předškolního věku. Kromě své neobvyklosti byl tento rozsudek zvláštní ještě něčím.
Byl zvláštní svým průběhem. Během něho se zmocněnci otce podařilo výhody střídavé péče zformulovat do natolik srozumitelných a jasných vět a argumentů, že i přítomná sociální pracovnice změnila názor a sama střídavou péči doporučila. Soud ji pak proti vůli matky a její advokátky nařídil.
Průběh soudního jednání ve Ždáře ukázal, že:
1. Stále ještě existují soudci a sociální pracovnice, kteří jsou ochotni i na poslední chvíli naslouchat argumentaci, učit se a rozhodovat v zájmu dětí
2. V informovanosti a vzdělání sociálních pracovnic jsou v záležitostech střídavé péče velké rezervy. Jak je možné, že se její základní teze dozvídají až u soudu z úst zmocněne?
Můžeme se jen domýšlet, jak by se změnilo procento využívání střídavé péče, pokud by byla mezi pracovníky OSPOD distribuována stručná příručka obsahující základní teze střídavé péče. Nebo dokonce, kdyby oficiální místa přestaly před střídavou péčí strkat hlavu do písku a nechaly konečně zpracovat seriózní studii.
V opatrovnické justici a orgánech péče o dítě je mnoho lidí zabetonovaných ve svých staromódních názorech a zvycích. Těm nepomůže nic jiného, než odchod. Je zde však mnoho lidí, kterým k objektivnímu rozhodování chybí pouze objektivní informace. O osudech našich dětí tak bohužel často nerozhodují informace, ale jejich nedostatek. A to je špatně.
Průběh soudního jednání ve Ždáře ukázal, že:
1. Stále ještě existují soudci a sociální pracovnice, kteří jsou ochotni i na poslední chvíli naslouchat argumentaci, učit se a rozhodovat v zájmu dětí
2. V informovanosti a vzdělání sociálních pracovnic jsou v záležitostech střídavé péče velké rezervy. Jak je možné, že se její základní teze dozvídají až u soudu z úst zmocněnce?
Můžeme se jen domýšlet, jak by se změnilo procento využívání střídavé péče, pokud by byla mezi pracovníky OSPOD distribuována stručná příručka obsahující její základní teze. Nebo dokonce, kdyby oficiální místa přestaly před střídavou péčí strkat hlavu do písku a nechaly konečně zpracovat seriózní studii.
V opatrovnické justici a orgánech péče o dítě je mnoho lidí zabetonovaných ve svých staromódních názorech a zvycích. Těm nepomůže nic jiného, než odchod. Je zde však mnoho lidí, kterým k objektivnímu rozhodování chybí pouze objektivní informace. O osudech našich dětí tak bohužel často nerozhodují informace, ale jejich nedostatek. A to je špatně.
zdroj
