Leska a bída proruské scény

Proruská scéna má v ČR letitou tradici. Počátky jejího zrodu datujeme zhruba do roku 2008, a to v souvislosti s plánem na výstavbu amerického radaru v Brdech, který měl být součástí tzv. protiraketového deštníku.

V reakci na společenskou debatu týkající se problematiky výstavby amerického radaru, se na scéně objevila celá řada protestních a mírových hnutí. Jako nejvýznamnější hnutí té doby, se vyprofilovala iniciativa Ne základnám. Cílem této občanské iniciativy bylo argumentovat nenásilným způsobem proti výstavbě radaru, a vypsání referenda na toto téma. Tato společenská diskuze byla první, která byla vydatně ovlivněna dezinformacemi z dílny ruských a čínských trollích farem. Iniciativa Ne základnám, byla vydatně financována i z ruských zdrojů.

V roce 2009 plány na výstavbu amerického radaru v Brdech vzali za své, a bylo třeba najít nového nepřítele. Původní iniciativa Ne základnám, se rozpadla na různé extrémně pravicové a levicové proudy. Základ pro rozdělení české společnosti byl položen. Bylo však potřeba najít nového nepřítele, a ten se brzy našel.
Novým strašákem se stal Islám a hordy krvežíznivých migrantů z nestabilních regionů Asie a Afriky. Své chvilky pozornosti si užívala obskurní uskupení jako Islám v ČR nechceme, později Blok proti Islámu. Sympatizanti těchto uskupení podlehli panice, a orgánům hlásili každou osobu která měla snědou barvu pleti. Z údajných uprchlíků se zpravidla vyklubali zahraniční turisté, či v jednom případě africký folklórní soubor. Protiislámská a protiimigrační hnutí využila evropské migrační krize k vyvolání euroskeptických a protizápadních nálad u části veřejnosti, která na to stejně jako v případě amerického radaru, ráda slyšela.

Po roce 2015 bylo jasné, že uprchlíci z nestabilních regionů o usazení v ČR nestojí, či se snaží dostat přes naší zemi do západních destinací. V ČR se usadilo minimum uprchlíků, kteří se integrovali do společnosti. Jediný teroristický útok na území ČR spáchal vyšinutý důchodce Jaromír Balda, když se v roce 2017 pokusil vykolejit vlak. Nikdo naštěstí nepřišel k úhoně. Jaromír Balda byl odsouzen za tento čin ke 4 letům vězení. Po uplynutí 2/3 trestu, byl v roce 2020 podmínečně propuštěn na svobodu.

Vypadalo to, že se situace v české společnosti uklidňuje. Bohužel, to byl klid před bouří. V únoru 2020 zavítal v rámci dvouletého turné, do ČR nový typ koronaviru. Tento virus postupně v různých variantách, připravil o život přes 40 tisíc osob. Od podzimu 2020 s nástupem nové vlny pandemie, se vynořila spousta věrozvěstů, kteří si na tomto tématu vybudovali lukrativní byznys.
Společností se šířili z ruských zdrojů nejrůznější dezinformace, jako např: že covidová pandemie neexistuje, a je to jen zástěrka pro zavádění sítě 5G. Mezi nejúspěšnější dezinformaci lze zařadit tvrzení, že vakcíny proti covidu obsahují čipy, díky kterým mohou být lidé ovládáni či zabiti. Našli se i tací jedinci, kteří hledali v rouškách parazity. Možná je tam hledají dodnes. Bez ohledu na to, jak naprosté to byli nesmysly, u části společnosti našli sluchu. Někteří lidé, a nebylo jich málo, za svou hloupost zaplatili životem, nebo si odnesli dlouhodobé zdravotní následky.

Situace byla vypjatá do té míry, že zdravotníci čelili nejen přetížení v důsledku plných nemocnic, ale i též nejrůznějším výhrůžkám. Našli se i tací, kteří ve jménu zisku a pochybné popularity, pronásledovali vybrané lékaře a vědce.

Čas však oponou trhl, a z Covidu se stala relativně běžná respirační nemoc. Byznys s lidskou hloupostí však musel běžet dál. Dezinformátoři, kteří vylétli na vlně pandemie, nechtěli přijít o popularitu a zisky.

Co teď? Naštěstí tu byl Vladimír Putin, který se ve své nezkrotné pýše rozhodl pro okupaci Ukrajiny. Dezinformační scéna se z Covidu okamžitě přeorientovala na problematiku okupace Ukrajiny a s ní související uprchlické vlny. Z dezinformačních webů se na českého občana valili dezinformace jak o závod. Na proruský narativ opět naskočili ti stejní jako za koronavirové pandemie či evropské migrační krize. 

Ze strany dezinformátorů a jejich sympatizantů se line jak stokrát ohraná deska, že ukrajinští uprchlíci nechtějí pracovat a berou jim práci, případně urban legend o luxusních vozech s ukrajinskou poznávací značkou, atd. Proruští sympatizanti, pro které se v českém národě vžilo označení jako „Dezoláti“ tyto nesmysly sdílejí, a také jim věří.

Český rybníček je však malý a přízeň sympatizantů vrtkavá. Stejně jako za Covidu, tak můžeme sledovat půtky mezi jednotlivými postavami dezinformační scény, o roli vůdce a peníze proruských sympatizantů. Po Havlovi a Vrábelovi, kteří se vyhřívali na výsluní popularity loňský rok, došlo ke změně a v kurzu je nyní předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl.
Budoucnost ukáže, jak se bude dále situace vyvíjet. I přes to, že se při pohledu na sociální sítě či diskuze pod články, může leckomu zdát, že „dezolátů“ jsou statisíce, tak tomu tak není. Odhadovaný počet sympatizantů s proruskými myšlenkami, činní zhruba 25 tisíc jedinců. V žádném případě to tedy není společenská ani politická síla, která by mohla změnit kurs směřování ČR a její integraci do západních struktur.

Zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/krimi-prvni-cesky-terorista-odsouzeny-za-utoky-na-vlaky-byl-propusten-z-vezeni-40344589

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ne_z%C3%A1kladn%C3%A1m

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/organizatori-demonstrace-penize-hadka-osocovani-ucty-lide-duvera.A221007_121324_domaci_vank