Zvyšování platů státních zaměstnanců aneb nutnost nebo předvolební úplatek?

V rámci vyjednávání o rozpočtu na rok 2022 se ČSSD vytasila s požadavkem na zvýšení tarifních platů o 3000 Kč, což okamžitě bylo napadeno politickou opozicí a aspoň část veřejnosti návrh dle diskuzí nenese úplně nejlépe.

Článek rozdělím na dva body. V prvním se podíváme na neskutečně populistické odsudky politických subjektů na onen návrh (a velmi rád vysvětlím, proč jsou ty odsudky populistické) a v druhém půjdeme na suchá, ale velmi zajímavá čísla.

1.) Mnozí politici napříč spektrem se předhánějí v tom, jak nejradikálněji onen návrh odsoudit - jako rozpočtově neakceptovatelný, v čase ekonomické krize naprosto nemístný a vůbec nepřijatelný. Problém těch odsudků je v tom, že poněkud "blednou" v okamžiku, kdy se začne hovořit o společensky "populárních" a oblíbených profesích.... Vždyť kdo by nechtěl přidat pedagogům a lidem ve školství, že? Tak mi dovolte oznámit, že jste právě přidali nadpoloviční většině všech zaměstnanců státu (pedagogové a nepedagogičtí pracovníci ve školství tvoří 53 % z nich a jejich součet je víc než 3násobek všech státních úředníků).... Kdo by nechtěl přidat chudákům hasičům, policistům, vojákům a dalším bezpečnostním složkám, že? Šup jsme nad 70 %.... Zkrátka - přidávat populisticky "populárním" profesím chce každý, bez ohledu na to, že rozpočtové náklady takového přidání jsou rozpočtově v řádech zdaleka nejnákladnější a jestli odhad nákladů na zvýšení platů o 3000 Kč zní, že náklad by byl +20 miliard (což předpokládám ovšem zahrnuje i zaměstnance samospráv), tak na ty "oblíbené profese", kterým chce "každý přidat" padá drtivá část uvedené částky.... Ti veřejností a mnohými politiky "nenávidění" státní úředníci v té sumě budou zastoupeni přesně takovým podílem, jaký v počtu zaměstnanců státu tvoří - tedy cca 15 %, pokud budu "hodně nahoře", tak z částky 20 mld. to bude nejvýše 4 až 5 mld. Takže, kdo je tady vlastně "populista"?

2.) Pojďme k těm číslům, abychom se podívali, nakolik jsou ty "nemravné" 3 tisíce korun odtrženy od nějaké smysluplné reality. Před závorku vytknu dvě čísla, která mějte prosím na paměti po celou dobu. Průměrná mzda v ČR za rok 2020 (tedy ob rok zpětně oproti tomu, který řešíme) dle webu ČSÚ: 35 662 Kč / měsíčně. Medián se mi nedaří dohledat, ale tuším že byl uváděn někde kolem 31 - 32 tisíc. Tato čísla si prosím pamatujte!
Fakt číslo jedna - má jít o přidání do tarifů = do tabulek. Někteří politici "straší", že takové přidání povede ke zkrácení nenárokových složek platu. Já tvrdím, že PŘESNĚ to je nezbytné udělat. Tzn. i kdyby nakrásně došlo k nějakému krácení odměn či nenárokových složek platů, bude to prospěšné hned z několika důvodů. Odměňování státních zaměstnanců bude transparentnější, čitelnější, dostane se víc "řadovým pěšákům" a bude v rozpočtech institucí menší prostor pro morálně odsouzeníhodné odměňování typu "středočeský kraj s vip úředníky", nebo "vrchní ředitelka kabinetu předsedy vlády Petra Nečase, která dřela jak kůň" - obě kauzy jsou veřejnosti známé dost a dost... Zkrátka hlavní částí celkového platu napříč veřejnou správou má být tarif (pak ovšem musí úplně jinak vypadat) a ne neprůhledné "nenárokovky" a odměny mají fungovat jako skutečné odměny (za výkon, či mimořádnou práci). Rozsah osobních příplatků má být transparentně a jasně určen podílem k třídě a stupni, která zaměstnanci podle služebního zákona náleží (v současné době to je k nejvyššímu stupni třídy). U spousty politiků mám dojem, že tzv. "manažerské odměňování" (tedy velký prostor pro nenárokové složky) slouží k odměňování věrných či stranicky spřízněných, což vede k netransparentnosti.
Fakt číslo dva - v tarifech je zakomponovaný systémový dluh. Jeho výše bude v příštím roce záviset na tom, jak dopadne jednání o minimální mzdě v rámci tripartity, každopádně systémovou vadou tarifních tabulek je, že nejnižší platová třída v rámci nejnižšího platového stupně v rámci služebního poměru je POD minimální mzdou. Ta činí dnes 15 200 Kč. Nejnižší "tarif" v nejnižší třídě je 14 660 Kč. Těch 540 Kč rozdílu, které se samozřejmě do minimální mzdy doplácet musí, není adekvátním způsobem zohledněno ve vyšších stupních a tarifech.
Zde jsem vybral některé platové třídy a stupně dle současné "základní" (tzn. právě úřednické) tabulky (sloupce značí třídy dle druhu práce a kvalifikace, řádky značí stupně dle praxe):
 

A teď se podívejme, jak by při zachování nynějších koeficientů platů mezi třídami (u třídy 10 se předpokládá Bc., ale můžete jí dostat i jako vysokoškolák s Mgr. stupněm, 13ka už je v zásadě hlavně pro Mgr. stupeň a vysoce kvalifikovaná činnost), tato tabulka vypadala, kdyby byla aspoň elementárně "logická" - tedy začínala tou minimální mzdou 15 200 Kč. Pro jistotu opakuju - medián cca 31 tisíc, průměr za rok 2020 35 662 Kč. 
 

Vidíme rozdíl několik vyšších stokorun v nižších třídách a stupních, rozdíly malých tisíců v nejvyšších třídách a stupních. Tedy - takto by platová tabulka vypadala "dnes" bez oné zjevné systémové vady, kdy začíná pod minimální mzdou!

Jenže v daném vyjednávání se bavíme už o roce 2022 a jednání o minimální mzdě se také povedou, takže nás musí zajímat výše minimální mzdy v roce 2022. Někdo chce extrémní navýšení na 18000 Kč, někdo navýšení v řádu jednotlivých stokorun. Držel jsem se při zemi a "zaokrouhlil" částku na hezkých kulatých 16 tisíc (tedy dejme tomu, že dojde k navýšení minimální mzdy o 800 Kč). Podívejme se, co to s tabulkou udělá.
 

Rozdíl oproti současném stavu činí téměř 1400 Kč u nejnižších tříd a přes 5,5 tisíce u nejvyšších platových tříd a stupňů. Z toho plyne, že navržené 3 tisíce korun "korekce" napříč tarify jsou vlastně jenom korekce dosud platné systémové vady - a v případě, že dojde k zvednutí minimální mzdy třeba až na těch navrhovaných 18 tisíc korun, tak bude systém opět trpět očividnou systémovou chybou, protože pokud dojde o navýšení o 3 tisíce (14660 + 3000 = 17660) a navýšení minimální mzdy na 18 tisíc, tak tu máme opět problém. 
Jsem si vědom stavu státního rozpočtu, tento článek je však o tom, že odměňování ve veřejném sektoru nutně potřebuje systémové a významné změny, které nemusí být rozpočtově extrémně nákladné - jsou o vyváženosti "základů" a nadtarifů, kdy je třeba posílit tarify a omezit nadtarify. Jsem si vědom toho, že stát potřebuje i top experty, pro něž i zvýšené tarify jsou "almužnou" - ale pak stanovme jasná kritéria posuzování (nemůže to být "stranická expertnost") - například množstvím vydané odborné literatury, přednášením na veřejné vysoké škole, praxí u špičkové firmy na trhu (třeba u IT) apod. - a ty z těchto "rigidních" pravidel vyjměme, ale současný stav je neudržitelný - a ty 3000 jsou v podstatě jenom symbolická, ale zcela očividně nezbytná korekce - i kdyby důsledkem měly být škrty netarifních složek.