Pan Čejka napsal: "Podívejme se tedy na to, co nám říká samotná ústava". Dobrá, ale to byste pane Čejko musel citovat z Ústavy RELEVANTNÍ ustanovení. Což jste neučinil. Citoval jste pouze obecné ustanovení čl. 74, které neřeší postup při změně ministra. Řeší pouze obecně povinnost presidenta vyhovět návrhu předsedy vlády na odvolání člena vlády. Ovšem zcela jste přehlédl (a s Vámi i ústavní právníci Gerloch a Pavlíček), že ustanovení o postupu při výměně ministra je v Ústavě uvedeno jinde, a to v článku 68 odst. 5. Cituji:

"V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů."

Právě tato část je lex specialis, a proto se v současné krizi použije právě tato část. Výkladu sice netřeba, ale protože i ústavní právníci Gerloch a Pavlíček se v této věci dlouhodobě mýlí, raději ten výklad podám.

1. Předseda vlády navrhne odvolání člena vlády a a zároveň presidentovi navrhne jméno nového člena vlády.

2. President na základě toho jmenuje nového člena vlády.

3. President odvolá dosavadního ministra financí.

4. President pověří nového člena vlády řízením ministerstva financí.

Tak je to v souladu s Ústavou. Naopak bylo by v rozporu s Ústavou, kdyby premiér podle své libovůle odvolával jednoho ministra po druhém bez toho, aby zabezpečil fungování vlády pomocí nově jmenovaných ministrů. Uvědomte si, že pokud nepřihlížíte ke znění čl. 68 odst. 5, pak by Bohuslav Sobotka mohl ihned odvolat z vlády Andreje Babiše, a pak prohlásit, že se sám pověřuje vedením ministerstva financí až do voleb. Pěkný podraz, že? Nebo by rovnou podal návrhy na odvolání všech členů vlády z hnutí ANO, a president by musel - podle Vás - tento nesmysl realizovat! Naštěstí pro změny ve vládě se použije speciální článek 68, nikoliv obecný čl. 74.

Že se v tom mýlíte Vy, jen pochopitelné. nejste expert. Že se v tom mýlí ústavní právníci Gerloch i Pavlíček je nepochopitelná ostuda. Mějte se pěkně.

Domnívám se, že se mýlíte z prostého důvodu. Tenhle článek v hlavě o vládě obshauje skutečnosti totéž, co onen článek v pravomocích prezidenta. Nejde obsahově o jiné ustanovení.

Prezident republiky na návrh předsedy vlády:

A) jmenuje; B) odvolává členy vlády; C) pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Rozhodně to není tak, že by to ustanovení znamenalo, že premiér musí zároveň s navržením odvolání zároveň navrhnout jméno nového - vychází to z prosté logiky - to pořadí slov by muselo být opačně. Tzn. nejdřív musíte odvolat, abyste mohl následně někoho jmenovat - nemůžete jmenovat ministrem někoho, když není odvolán ten předchozí - nemůže existovat "dvojvládí" - jeden ministr 10.5. ve 14:30 končí..... jiný ministr 10.5. ve 14:31 začíná (toť ideální stav, ale rozhodně nemůže být jmenován nejprve nový ministr - a pak být odvoláván ten nechtěný - to je nesmysl. Nejde tedy o pořadí úkonů ve smyslu konkrétního odvolání / jmenování ministra, ale jde o pořadí logické - nějaký ministr musí být jmenován aby mohl být poté odvolán (třeba když je ministerstvo zřízeno nově) - proto je jmenování předřazeno před odvolání, ale neznamená to, že prezident má nejprve jmenovat ministra, aby mohl jiného mohl odvolat. Fakt, že by se takový krok měl činit najednou (tzn. zároveň s odvoláním by měl být pověřen nebo jmenován nový), ten nerozporuju, rozhodně by to tak mělo být, ale rozhodně z tohohle ustanovení nevyplývá tato povinnost.

Pane Čejko, velmi seriozní a především logický výklad. a karma. Ne všem se ale bude zamlouvat neboť propagační masáž. kdy v jednom šiku stojí "parlamentní veteráni", mnohé výrazně ovlivňuje. Říkám si, co ty donedávna nesmiřitelné soky z tradičních stran najednou tak spojuje. A zatím se mi nabízí jen jedna odpověď ..... strach!

Tu zahranicni cestu bych chapal, ze pokud uz je tam, tak je nesmysl, aby hned hledal prvni spoj zpet do Prahy, aby odvolaval - a je zcela legitimni, ze ji dokonci a konat bude az po navratu. Ale pokud se tam teprve chysta, tak bych naopak chapal za zcela samozrejme to, ze bude resit primarne nastalou domaci situaci (je to precijenom president CR, nikoli Ciny) a ne ze na to hodi bobek a pojede si na 14 dni trajdat do sveta... to je podle me uz jasne za hranou.

A berete na vědomí, že pokud ministra okamžitě odvolá, pak odjede do zahraničí a mezitím se tady v zemi rozpadne vláda, že je to horší scénář, než když se s odvoláním počká 14 dní?

Nemáme prezidentský systém - vládne vláda, (kterákoliv). D.Kroupa, jako spolustrůjce Ústavy říká, že pojem BEZODKLADNĚ - je míněn jako miniprostor pro případné války, povodně, mimořádnosti. Logické ... Aby ČR fungovala - má mít Vládu - ta je v krizi. Očekává se tedy, že M.Zeman nikam nejede - Čechy - Čína a řeší. Pokud neřeší - je to na žalobu. Jeho piklení je sice očekávané, nicméně pikantní v tom, že chce ještě kandidovat ! Nemáme Prezidentský systém - Chvála bohu

1. pan Kroupa není právník, ale filozof. Při veškeré úctě k němu, při výkladu práva a ústavy jsou tu úplně jiné autority, než on. Mimochodem, pokud vím, tak prof. Pavlíček byl při tvorbě ústavy činný také.

2. je pořád lepší mít vládu v krizi, než-li vládu nemít... Problém je v politické odpovědnosti - představte si, že prezident odvolá ministra financí, protože jde o předsedu koaliční strany, ministři koaliční strany odstoupí, rozpadne se vláda a prezident bude v zahraničí - stejně, jako ho teď peskujete, za to, že hodlá jednat až po návratu, tak by byl peskován za urychlené jednání s tím, že měl předpokládat možnost zhroucení vlády... Není řešení, za které by byl prezident nekritizovatelný. A tak si zvolil řešení z mého pohledu odpovědnější - řešit situaci po návratu z Číny, což je za dva týdny - aspoň premiérovi a Babišovi vychladne za tu dobu trochu hlava...

3. ČR je parlamentní republikou s jistými prvky poloprezidentského systému (který spočívá v tom, že prezident má v rámci svých výsostných pravomocí /tedy nekontrasignovaných/ i politické pravomoci a jmenování / odvolávání ministrů je jednou z nich - v této oblasti není pouhým úředníkem, má v tomto směru politickou roli - ostatně Gerloch sám na to upozorňuje - nezapomínejte, že jsme v samostatných pravomocech prezidenta republiky). Nejsme čistá parlamentní republika a v rámci současné ústavy jsme jí nikdy nebyli.

Povinen se odjakživa píše s jedním N !

Opraveno, moje chyba - díky.

Škoda, že nedostal místo také ten prezidentský výmysl o vázanost koaliční smlouvou.

může i chtít, aby určitým způsobem se řešila otázka koaličního potenciálu, nebo koaličních vztahů, protože pokud by potom došlo ke změně těch poměrů, tím, že nebude to ministerstvo obsazeno, může toto vyvolat určité problémy. Nejde jenom o to, že ministerstvo musí někdo řídit, to je hlavní věc, ale ta vláda je na nějakém půdorysu a teď najednou bude mít nějaká strana / hnutí o jednoho ministra méně, čili když se zeptá, nenaruší už jenom toto stabilitu vlády a její funkčnost, má se připravit na to, že zanedlouho ta vláda skončí jako celek, nebo ne?

Prezidentovo řešení koaliční smlouvy spadá pod tohle podle mého názoru.

Jsem ráda, že aspoň prezident není stejně zbrklý jako premiér.

Pěkný rozbor, až na to, že termín od premiéra ještě nevypršel. Prezident tedy ještě ústavu neporušil - důvody jsem uvedl panu Havránkovi v diskuzi k jeho blogu. Pan Sobotka rozdává termíny a ještě před vypršením se chová jako nervózní prvorodička.

Ale premiér nemá právo prezidentovi žádné termíny stanovovat - jak bylo řečeno, dříve byl termín buď otázkou dohody prezidenta s premiérem a nebo (už se prý také stalo) prezident termín prostě nerespektoval a přistupoval k tomu úplně stejně, jako by ten termín v dokumentu nebyl - a ministr byl odvolán ke dni, kdy tak učinil prezident. Ostatně - když si ten rozhovor s prof. Gerlochem pustíte, tak on tam vysvětluje i důvody, proč prezident není vázán žádným striktním datem - zkrátka to není prakticky možné, je potřeba určitá adaptabilita a volnost. Něco jiného je odvolání neschopného ministra, kde se předseda vlády shodne s předsedou koaliční strany na jeho neschopnosti a odvolání a pak prezident může jednat vlastně ihned.... a něco jiného je krizová situace ala Babiš, která zkrátka může vést k rozpadu vlády.

Za mě

Ovšem, zdravý úsudek a respektování skutečnosti často prohrají.