Zalezi od pristupu - nas jeden ucitel tahal za ucho kdyz jsme neudelali domaci ukol, a vyresilo se to bez poznamky v zakovce a urcite to bylo vsem milejsi. Rozdil je ale v tom, jestli uciteli jde o zakovo dobro nebo jen o to ho potrestat/zesmesnit pred ostatnimi. Osobne jsem spis proti telesnym trestum - s ditetem by se nemelo jednat jako se slabsim jen proto ze je mensi/mladsi. Vzdycky se da najit zpusob, jak s nim mluvit. A pokud ne, tak se neco ve vychove zanedbalo.

Odpověď není vůbec jednoznačná. Je to případ od případu. Já si také si moc dobře pamatuji jak jsem stála v řadě na ránu pravítkem  dlaně, a to za naúhledné psaní, kdysi se totiž na tom bazírovalo, říkalo se tomu Krasopis. Jinak si nějak nevybavuji, že bych zlobila, nebo dělala vylomeniny, dostávala jsem od třídní učitelky (od 1. - 4. třídy) prostě trest. A přitom si také pamatuji, že jsem byla aktivní recitátorkou, tančila jsem a zpívala. Ale to nějak nikoho nezajímalo. Pro mě to byla divná doba, protože jsem nebyla vyvolená. A co se týče dnešní mládeže? Porovnávat a říkat kdybych já byla dnes, už není vůbec možné. Život se žije v nyní a ne v kdybych. Už proto není snadné pochopit z našeho dospělého pohledu naše děti, dospívající. V každém případě, je třeba si uvědomit v jaké době, společnosti, kultuře existence žijeme, my lidé. Jednou z negativních efektů současného fungování je "syndrom nepřítomného rodiče", zvýšená administrace pedagogické výchovně-vzdělávací činnosti, naprosto zcestný tlak na výkon úspěch, kvantitu. To vše a mnoho dalšího se podepisuje na tom jak se chovají žáci, studenti ve školách. Realizují jen to co se naučili, co se učí, čili co vidí, slyší, vnímají.Každý z nás se na tom řádně podepisuje, třeba už jen tím, že slouží systému, který produkuje zmetky. Hauk.

"Výchovný pohlavek...": To máte těžký. Takoví kluci i dívky, si ho zpravidla zasluhují den co den, hodinu co hodinu. Takže?

Karma  Nezapomenu na naší tělocvikářku na základní škole... Měla bílou tyčku a velice neradi jsme slyšeli slovo: "Ruce!!" Bolelo to dost, ale vždy to bylo oprávněné... a když si vzpomenu na zástupkyni ředitelky, jak jsme ji prosili po té, co nás za školou načapala při prvních pokusech s cigaretou, aby nás třeba seřezala, jen aby to neříkala rodičům... A dnes? Velice mě pobavila reakce některých rodičů na střední škole, kde studuje můj syn - po té, co byla snížena některým synovým spolužákům známka z chování a hrozilo vyloučení ze školy (porušování školního řádu - zpravidla kouření v prostorách školy + neomluvené absence), tak místo toho, aby si udělali pořádek se svými dětmi, tak raději psali stížnosti na vedení školy. Přiznejme si, že to, jaká je dnešní mládež, je většinou vizitkou hlavně nás rodičů... jen si to odmítáme připustit a tak to svádíme na školu, Novu, režim, Kalouska a pod...

Jsou podlejší a zákeřnější, protože k tomu mají prostor. kdyby jsme my měli jejich možnosti, tak se nejspíš chováme stejně. Podle mě je největší problém v tom, že rodiče mají čím dál tím větší pocit, že za špatné výsledky jejich dětí nesou zodpovědnost učitelé. Ne že my by jsme to nezkoušeli někdy hodit na kantory, ale v 99% jsme to odnesli zarachem nebo vařečkou. Podle toho, co mi řikají bývalí spolužáci, co učí, tak je rodič, který si s kantorem přišel vyřídit špatnou známku dítěte, docela běžným jevem. A jestliže dítě vidí, jak ho rodič v jeho blbosti podporuje, tak není divu, že se ke kantorovi chová tak, jak se chová. Ostatně tyhle problémy byly už dávno pojmenovány, ale nikdo nemá zájem to řešit.