Sociální služby a pěstounská péče

Měl jsem tu čest vést dlouhý rozhovor s kamarádkou, která doslova obětuje svoje nervy v oblasti sociální pomoci. 

Že jsem měl tu čest píši proto, že obdivuji nasazení i pracovni tempo všech, kteří tuto službu vykonávají. Přiznám se, že jsem ani náznakem netušil, jak náročná je práce s dětmi v oblasti sociální pomoci. Náročná převážně psychicky, ale neméně tak i fyzicky.

Mnozí z nás nemají ani představu o tom, co jejich práce zahrnuje, jaké těžkosti řeší, jaké utrpení vidí dnes a denně a jakou beznaděj mnohdy zažívají. Je spousta dětí, které tráví své dětství v podmínkách, jenž by mnohý dospělý těžko snášel. Veškeré známé informace o pracovnících v sociálních službách se smrskly pouze na zprávy o pochybení jednotlivců a následtného odsouzení těchto tet.

Představte si, že denně docházíte do rodin, kde vám vyhrožují, odmítají s vámi spolupracovat, nebo je tam taková špína, že máte strach se čehokoli dotknout, protože bacily doslova vidíte skákat kolem. Představte si, že musíte komunikovat s drogově závislými rodiči i s těmi, kteří alkohol berou jako nedílnou součást života. Že se musíte nějak dohodnout s tátou, který pro ránu nejde daleko a nejhorší je, že ty rány rozdává na potkání těm nejslabším. Staráte se o děti, které ve třech letech neumí pořádně mluvit, mají psychické problémy, jsou agresivní, umí vyslovit více sprostých slov než student lingvistiky, nebo jsou bojácné a nedůvěřivé. Mnohdy máte starost o děti, o které vlastně nemá starost nikdo jiný, které nikdy nepoznaly mateřskou lásku. Bojujete s paragrafy, protože ty nejsou sepsány nejideálněji a nestačíte se divit, jaké rodiny se také hlasí k pěstounské péči a je jim vyhověno. 

Pro tyto dětí pak pořádáte víkendový pobyty i tábory, což většina z nich nikdy nezažila. Sice máte na starosti jen čtyři děti, ale je to práce na 24 hodin denně. A po tuto dobu máte neskutečnou zodpovědnost. Děti, které nemají žádné návyky slušného chování, které bývají agresivní, nezvladatelné, popř. s psychickým blokem.

A pak, když z takového tábora přijedete, musíte se sama psychicky vyrovnávat s tim, jak některé děti nechtějí jít domů, nechtějí se vrátit tam, kde je jim odepřeno být dítětem.

Klobouk dolů před těmito tetami a jejich pracovnímu nasazení, které přesahuje povinnost odpracovat 42,5 hodin týdně.