Dík za upřímný blog Po.....s....r...al by se kdekdo včetně mne. A spousta zatím nanečisto machrujících by udělala vše pro to, aby se ulila, i kdyby válka zuřila přímo u nás.

Snažil jsem je blog napsat opravdu upřímně. Netuším, kolik machrujicích by se ulilo. Možná bych se snažil ulit i já.

Myslím si, že hodně by hrála roli motivace. Proč, zač, za koho.

V roce 1938 se hlásili i ti, co možná nemuseli, asi jim byla tehdejší republika drahá a rozhodně v tom nehrálo roli, koho v té době volili.

Dá se to říci o dnešní době?

Za Babiše a Agrofert byste bojovat šel?

Jsem naivní člověk a pacifista. A žádný hrdina. Věkově se mě už eventualita narukování do armády netýká. Takže se nemůžu kasat, coby kdyby (za předpokladu věku způsobilého k narukování). Přesto se kloním k tomu, že mohou nastat chvíle, kdy by člověk - ve věku přiměřeném - opravdu šel.

Můj otec byl z velké rodiny, a tak se stalo v srpnu 1944, že šli spolu do povstání čtyři bratři. Ze selské, mírumilovné velmi pacifistické rodiny. Dva z bratří se po porážce povstání vrátili domů, dva zůstali v horách. Kruté to bylo beztak a o život šlo v určitých chvílích těm v horách i těm doma. V žádném případě bych však nechtěl, aby se cokoliv podobného opakovalo.

Jistě, jsou teď bohužel na východním obzoru krvelační psychopati, kteří posílají vlastní lidi umírat do nesmyslné agresivní války proti národu pokrevně, jazykově, kulturně a nábožensky nejbližšímu, což normálním lidským rozumem vůbec nelze pochopit.

Ale moc doufám, že civilizovaný svět ukáže dost síly, aby je od jakéhokoliv pokračování odradil. Žádný Drang nach Westen.

S vaším závěrem stopro souhlas Jinak je dost podstatný rozdíl mezi vlastenectvím, a jeho zneužitím coby nacionalizmu. Může ovšem být, že hlupák, či fanatik to popřou A pro ,,doplnění": ,,I pacifista střílí třikrát" aA nejen ve filmu

Jistě by záleželo na tom, jaká by to byla válka.

Je mi 60, mám jedno oko, asi bych byla houby platná

Kdyby šlo o život dětem či blízkým, prala bych se třeba sekerou.

Kdyby šlo o válku nadnárodních mocností (jako byla 1. světová), utekla bych.

no to jsem zvědavý, kam by jste před světovou válkou utíkala.

Zdravím Petře. Asi jako každý, doufám, že když by mě situace dávala smysl, neváhal bych položivot. (Podotýkám, že ten smysl určitě dneska nevidím na Ukrajinské frontě.) . Statistiky jdou proti, většina z nás by v rozhodující chvíli cukla, kdyby šlo o život. I tak doufám. Tvrdit to ale jistě je nesmysl...

položit život

Jsem bytostný pacifista. Za cizí zájmy bych do války nikdy nešel. Jiná situace by s největší pravděpodobností nastala v případě přímého napadení naší země.

P.S. Přečetl jsem si diskusi. Je více než signifikantní, že největší válečníci z tepla svých domovů se diskusi obloukem vyhnuli. Tedy zatím...

Možná už se chystají na frontu

Je hodně bolestný, po všech těch zkušenostech lidí a lidstva, že si takové otázky začínáme znovu opakovat.

Kdyby někdo (kdo v současnosti připadá hlavně v úvahu a se tak i vyjádřil o naší zemi?...) Česko napadl, šel bych.

Máte pravdu, Marku. Je smutné, že takto vůbec uvažujeme.

Dík za to upřímné vyznání. Mně je 70, a vojnu jsem si také zažil povinnou. Ale tehdy i dnes bych se rozmýšlel, do jaké války jít. Nejsou všechny stejné a nelíbí se mi to zužování některých diskutujících na válku v Ukrajině.

Ano, souhlasím s vami

Napsal jsem to mnohokrát a napíšu to znovu. Ve chvíli, kdy se po Evropě schovává prý milión Ukrajinců, kteří jsou schopni a povinni proti Rusovi svou zem bránit, pak nevidím jediný důvod, proč bychom měli brát kvér do ruky my.

Tak prosté to není Mimochodem, kolik znáte lidí jak z ukr. tak i jiných států. Já, a to i až osobě, vskutku málo. Jen je třeba být schopen s nimi oprravdu mluvit(!), a ne soudit dle medií a tzv. sociál. sítí.

Petře, dobře jste se vcítil do pocitu člověka, který by měl narukovat. Za blog karma. Jen si myslím, že skutečnost by byla daleko horší.

Zdeňku, plný souhlas. Skutečnost by byla opravdu daleko horší.