Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Já byl v 88' na Litvě. Ještě štěstí, že na mě bylo poznat, že jsem turista z ČSSR. Promluvil jsem totiž rusky (jinak jsem neuměl). Musel jsem cestoval přes Leningrad. Ale Litva pěkná a vše levné. Narozdíl od Ruska.R^

0 0
možnosti
MV

v tech samych letech jsem dal "odvazne" jizni Spanelsko autobusem.... never ever! ale zbytek vzpominek na stejny vlne, jako ty Vase na Pariz. fajnovej cerven preju

1 0
možnosti
Foto

Do Madridu jsem jel hned po vojně 34h autobusem. Malém mě kleplo :-)) Ať se daří a díky.

0 0
možnosti
Foto

Tož něco podobného - to okouzlení Paříží jsem zažívala již v červenci roku 1968. Pak přišel v 21. srpen a konec. a 20 roku doma. V P aříž jsme byli celý týden, viděli jsme úplně všechno - z Louvre mám fotku před Monou Lisou, (to se mohlo), jen Versailles jsme nestihli. A kresby - i fotografie. Byla jsem z tam i později, ale ten první zážitek je nezapomenutelný.

2 0
možnosti
Foto

:-) V šedesátých letech byli rodiče na svatební cestě Švédsko, Finsko. Také měli nezapomenutelné zážitky. Pěkný den paní Mirko.

1 0
možnosti
Foto

Za krásnou vzpomínku velká karma R^.

Já si ten svůj rok odkroutil v 1988 v Rokycanech, ale díky házené se mohl podívat do západního Německa už před revolucí. Ty nervy na hranicích kvůli ukrytým pár markám, a pak za čárou v zemi ideologických nepřátel kulturní šok z toho, jak bylo všude v těch vesničkách čisto, lidé pohodoví, krámy plné zboží (nebo jen to překvapení z čistých a voňavých záchodů na benzinkách)... Prostě to bylo to "pozlátko", jak říkali naši soudruzi.

7 0
možnosti
Foto

Díky.. Já se s atletikou dostal jen do DDR, Polska a Maďarska. Ovšem i Budapešť tehdy byla jiná než města u nás :-))

0 0
možnosti
Foto

Super vzpomínka R^ Já byl v té době taky na vojně a ve chvíli, kdy otevřeli hranice a já dostal dovolenku z východního Slovenska, převlékl jsem se doma do civilu, vzal pas a jel se vlakem na otočku podívat poprvé v životě do Vídně. Tehdy jsme jako vojáci ZVS nesměli na veřejnosti chodit v civilu, natož cestovat za hranice byť jen třeba do NDR. A asi první a největší šok pro mne bylo setkání s vojáky USA hned na vídeňském nádraží :-) Podle toho co nám tehdy na PŠM tlačili do hlav, tak to měli být úhlavní nepřátelé :-P

4 0
možnosti
Foto

Já si civil vyběhal a měl jej povolený. A tuším, že v 91 už jsme mohli v civilu na dovolenou běžné. Vídeň taky nádherná.

1 0
možnosti
Foto

Ano - Stuttgart 1989. Nežít v socialismu, takhle silné, nepřenosné zážitky nikdy nemáme... :-/R^

5 0
možnosti
  • Počet článků 161
  • Celková karma 26,34
  • Průměrná čtenost 1447x
Žijeme tady a teď. Minulost už nebude a budoucnost ještě nebyla.