Jste fajn chlap.

Za tohle děkuji PANE Špáto.

Přečetl jsem jedním dechem a nezbývá, než smeknout. Na druhou stranu - když vás ta práce bavila a dělal jste ji rád, tak to nebyla zas až tak velká oběť, že ano. 😉 Snad si rozumíme. Ale to srovnání s učiteli poněkud pokulhává. Zatímco vy jste si mohl pinknout pinec, oni musí ty ostatní děcka něco naučit. A když mají ve třídě dva tři podobné toxíky, kteří jsou v dnešní době prakticky nedotknutelní, nejenom fyzicky, tak se fakt divím, že tu práci ještě vůbec někdo dělá. Já bych to dnes dělat nechtěl ani za zlaté prase. 🙂

Těsně před převratem jsem přešel z provozu, ze stavby, na učiliště dělat mistra odborné výchovy obor zedník. První rok jsem dostal tzv. "Oxford", což byli absolventi tehdejší Zvláštní školy. Někteří z nich kvůli tomu, že byli poněkud "pomalejší", některých se "normální" školy zbavily, protože měli problémy s disciplínou. Jeden z nich přišel přímo z pasťáku, byl o čtyři roky starší než ostatní učni a o dvacet kilo těžší než já v té době. No a ty bylo třeba zvládnout v prostředí, které bylo v počtu těžkých a smrtelných urazů hned za hornictvím a samozřejmě je nejenom něco naučit, ale chtít po nich i nějaký výkon... Ono vidět náctileté, jak závodí, kdo vyleze nejrychleji zvenku po trubkovém lešení do čtvrtého patra, nebo doskočí z druhého patra do hromady písku u míchačky, by dnes určitě na videjku vypadalo dobře, ale když máte za ty kluky totální zodpovědnost, moc klidu vám to nepřidá. Naštěstí byl v té době respekt k autoritám přecejen úplně jinde a rodiče, v drtivé většině, nebyli příliš úzkoprsí. A hlavně - neexistovaly mobily! 😉🤭 Takže byla i spousta legrace a vzpomínám na ta léta docela rád. Ale co bylo hlavní, bylo to přitom i docela slušně zaplaceno a člověk nemusel mít strach ani o důchod, natož o existenci. 🙂

Přeji vám v nové práci a tím pádem i v novém životě, hodně štěstí a hlavně zdraví! 🙂

Zaujímavá skúsenosť a zvládlo sa to, ako píšete, bolo to iné ako teraz. Inak trebné pomenovanie-oxford...

Přečetl jsem to celé, Petře. Nádherný text

Petře, máte můj obdiv. Tady se kdekdo stylizuje do role, která se rozchází s reálnou skutečností, ale vám věřím každé slovo.

Děkuji, Viléme.

Petře hodně štěstí v nové životní etapě. A díky za tu kterou opouštíte. Drsná a potřebná jako sůl...

Filipe, moc díky. Také děláte záslužnou práci a z vašich textu je znát, že jste na správném místě 👍

Máte můj obdiv, ale jestli si myslíte, že za těch pár let jak sám říkáte co máte do důchodu se vám nějak podstatně zvýší částka pro výpočet, tak to opravdu ne. Byl jsem z toho omylu před pár lety vyveden když jsem přemýšlel podobným způsobem.

Možná nezvýší, ale dokážu si vydělat i jinak a raději na ty roky půjdu do soukromého sektoru s vlastními odvody a vlastním daňovým přiznáním, abych si na potřebnou částku důchodu vydělal.

Zasloužená karma

Díky, Jene.

Také děkuji Ivanko, a doufám, že je u vás zdraví nás vzestupu 🙂

Se zájmem a pochopením přečteno.

Díky moc, pane Stejskala.