Tahle ptákovina se mi líbila!

Škoda, že nepíšete častěji, mě se Vaše blogy také líbí.

Skutečně pěkné a moc milé! 

Děkuji a pozdravujte synova nového kamaráda. To byl první článek, který jsem si od Vás precetl.

 To mi připomíná příběh chlapů za polárním kruhem, které 14 dní doprovázel sob. Oni na lyžích, on kousek vedle nich. Vysvětluje to, jak i zvířata potřebují v pustině života společnost.

Asi jsme, jako lidé, pro ta zvířata nepstradatelní 

fajna ptíca

 Nádherné, nemám slov. Taky máme na terase kosí hnízdo, ale "naši" nejsou tak krotcí. A přestože každý rok sídlili v břečťanu prá kroků od domu, letos si udělali hnízdo v pergole přímo na terase. Každých pár minut je slyšet slabounké pípání, jak se malí dožadují své porce červíků. 

Ta moje ptačí frajerka má na té meruňce také hnízdo v břečťanu, který ten strom obepíná.

 Tyhle články o zahradě a ptáčcích mám moc rád. Vydržím celé hodiny venku pozorovat mou ptačí společnost. Kosy a drozdy hopkající po zemi (bohužel mi kromě žížal žerou i jahody, ale přeju jim je), sýkorky a brhlíci mi zobají skoro z ruky a mám tu také dva páry sojek Ty sežerou všechno všem.

A to nemluvím o motýlech. Včera jsem poprvé v životě viděl neskutečný exemplář. Batolec červený, vzácný a ohrožený motýl. Sameček umí měnit barvy křídel, je to něco neskutečného. A přistál mi na ruce. Měl jsem skoro slzy v očích. Pokud si o něm najdete nějaké info, pochopíte proč. Pravda, jsem trochu přecitlivělý, ale nestydím se za to. Líbí se mi to. 

Přecitlivělý? Ne, spíše hodně všímavý a vnímavý. Na motýla jsem právě koukal: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1072-batolec-cerveny/

Skvostný článek. Trochu čapkovský. 

Sestra má na zahradě podobně se chovající paní Kosovou. Chodí jí metr za zadkem.

Také Vám děkuji za pochvalu. A že zdravím sestřinu paní Kosovou.

pěkné

Díky za pochvalu.

 Sympatický článek.

Děkuji