Hlas (braňme se proti sobě samotným)

Asi každému z vás, kteří máte telefon, se to již zřejmě stalo. Telefon, ten „urychlovač času“, si náhle zazvoní. Většinou to bývá pevná linka. Podíváte se na displej, tam na vás kouká neznámé číslo, nebo se pro jistotu žádné neobjeví, a zvednete sluchátko.

Hovor přijmete, představíte se a v telefonu se ozve příjemný, leč obchodní aktivitou zabarvený HLAS, a říká: „Dobrý den, jste pan (paní) XY?“ Uvažujete, copak asi ta dobrá duše může po vás chtít, a odvětíte: „Ano, to jsem já.“ HLAS je slyšitelně spokojený a spustí salvu slov, které vám nedovolí mu vstoupit do řeči.
HLAS pak na chvíli zmlkne, protože čeká na vaši reakci, ale je školený a tuší, že zápornou reakci nesmí přijmout a musí se ji pokusit odvrátit. Vám ještě stále proudí jeho informace mozkem, protože jste to nečekali, a stále ještě slyšíte jeho profesionálně naléhavé volání: „Jmenuji se AB, jsem ze společnosti C a dělám průzkum pro firmu D. Z databáze této firmy jste byl vybrán. Položil bych vám jen pár otázek. Nebojte, bude to chvilka.“
Onen HLAS však může být také z úplně jiné společnosti, která nedělá průzkum, ale rovnou prodává matrace, postele, polštáře, prací prášky, nebo služby. Může také prodávat výhodnější služby, než které už máte. Služby, které zaručeně ještě nikdo nemá, či naopak služby, které už mají všichni, jen vy ne.
Možná právě vy s tím nemáte problém, ale mě to vadí. Vadí mi, že mi někdo zasahuje do soukromí. Vadí mi, že mě někdo obtěžuje s nabídkou, když já si nic neobjednal. Vadí mi, že se mi snaží někdo něco vnutit, a já to nepotřebuji.
Určitě mezi těmi mnoha HLASy, které vnucují, je i pár těch, které vnucují dobré a potřebné věci a služby. Ale mi vadí už ten způsob.
Jistě všichni znáte pojem Internet. A jistě jste již také slyšeli o SPAMu. Jednoduše řečeno, SPAM je nevyžádaná pošta, která vám rychlostí blesku dorazí do mailové schránky. Obsahuje informace, které vám někdo nutí. Nebo také obsahuje počítačovou nemoc, která vám může v PC nasekat pěknou paseku.
A SPAM je u nás zakázaný! Kdybychom jej nezakázali, tak má každý z nás schránku elektronické pošty zahlcenou nevyžádanou poštou, nebo má počítač na léčení u servisního technika.
A SPAM, i když v jiné podobě, je také HLAS, který vám z ničeho nic zavolá a doufá, že z ničeho nic na vás vymůže mnohé.
Za několik málo desetiletí svého života jsem se naučil také to, že pro každou činnost existují pravidla, podle kterých se musíme řídit. Svět bez „rozumných“ pravidel by byl chaotický. Tam, kde pravidla ještě nejsou, nebo jsou zastarale nedostatečná, je potřeba udělat dodatky, či stanovit pravidla nová.
Svět se vyvíjí ve všech svých podobách. Proto se zákonitě vyvíjí také obchod a vše, co je s ním spojené. Obchodník se snaží prodat, mít zisk a být úspěšný. To je samozřejmé. Ale samozřejmé je i to, že se máme právo bránit, když se nám nelíbí jeho způsob prodeje.
A tak volám: „Dali jsme pravidla SPAMům, dejme také pravidla HLASům!“ Ono by se totiž mohlo stát, že za chvíli budou zvonit neustále.

Hovor přijmete, představíte se a v telefonu se ozve příjemný, leč obchodní aktivitou zabarvený HLAS, a říká: „Dobrý den, jste pan (paní) XY?“ Uvažujete, copak asi ta dobrá duše může po vás chtít, a odvětíte: „Ano, to jsem já.“ HLAS je slyšitelně spokojený a spustí salvu slov, které vám nedovolí mu vstoupit do řeči.

HLAS pak na chvíli zmlkne, protože čeká na vaši reakci, ale je školený a tuší, že zápornou reakci nesmí přijmout a musí se ji pokusit odvrátit. Vám ještě stále proudí jeho informace mozkem, protože jste to nečekali, a stále ještě slyšíte jeho profesionálně naléhavé volání: „Jmenuji se AB, jsem ze společnosti C a dělám průzkum pro firmu D. Z databáze této firmy jste byl vybrán. Položil bych vám jen pár otázek. Nebojte, bude to chvilka.“

Onen HLAS však může být také z úplně jiné společnosti, která nedělá průzkum, ale rovnou prodává matrace, postele, polštáře, prací prášky, nebo služby. Může také prodávat výhodnější služby, než které už máte. Služby, které zaručeně ještě nikdo nemá, či naopak služby, které už mají všichni, jen vy ne.

Možná právě vy s tím nemáte problém, ale mě to vadí. Vadí mi, že mi někdo zasahuje do soukromí. Vadí mi, že mě někdo obtěžuje s nabídkou, když já si nic neobjednal. Vadí mi, že se mi snaží někdo něco vnutit, a já to nepotřebuji.

Určitě mezi těmi mnoha HLASy, které vnucují, je i pár těch, které vnucují dobré a potřebné věci a služby. Ale mi vadí už ten způsob.

Jistě všichni znáte pojem Internet. A jistě jste již také slyšeli o SPAMu. Jednoduše řečeno, SPAM je nevyžádaná pošta, která vám rychlostí blesku dorazí do mailové schránky. Obsahuje informace, které vám někdo nutí. Nebo také obsahuje počítačovou nemoc, která vám může v PC nasekat pěknou paseku.

A SPAM je u nás zakázaný! Kdybychom jej nezakázali, tak má každý z nás schránku elektronické pošty zahlcenou nevyžádanou poštou, nebo má počítač na léčení u servisního technika.

A SPAM, i když v jiné podobě, je také HLAS, který vám z ničeho nic zavolá a doufá, že z ničeho nic na vás vymůže mnohé.

Za několik málo desetiletí svého života jsem se naučil také to, že pro každou činnost existují pravidla, podle kterých se musíme řídit. Svět bez „rozumných“ pravidel by byl chaotický. Tam, kde pravidla ještě nejsou, nebo jsou zastarale nedostatečná, je potřeba udělat dodatky, či stanovit pravidla nová.

Svět se vyvíjí ve všech svých podobách. Proto se zákonitě vyvíjí také obchod a vše, co je s ním spojené. Obchodník se snaží prodat, mít zisk a být úspěšný. To je samozřejmé. Ale samozřejmé je i to, že se máme právo bránit, když se nám nelíbí jeho způsob prodeje.

A tak volám: „Dali jsme pravidla SPAMům, dejme také pravidla HLASům!“ Ono by se totiž mohlo stát, že za chvíli budou zvonit neustále.