Co vlastně chceme?

Také se mi moc nelíbí, kam západ směřuje. Nelíbí se mi, že je v Evropě spousta migrantů jiných životních hodnot s kapesními nožíky připravenými bodat. I když k nám nechtějí.

Nepochopil jsem plastové víčko na plastových lahvích které stejně vždy utrhnou. Nelíbí se mi, že musím zrušit kotel na dřevo, kde topím jen suchým tvrdým dřevem a měl bych si místo něj pořídit celou novou (kurevsky drahou) kotelnu, ve které budu zase topit suchým tvrdým dřevem. Nelíbí se mi LED žárovky, u kterých mi říkali, že vydrží mnohonásobně déle než klasické a sníží mi spotřebu. Prdlajs. Měním je snad stejně rychle jako ty předešlé, stojí nehorázně víc a na spotřebě v baráku jsem to nějak nezaznamenal. Možná, kdybych vlastnil mrakodrap. Jenže cena LED žárovek oproti klasickým a jejich pravidelná výměna by sníženou spotřebu dorovnala.

Nelíbí se mi toho víc. Jenže co s tím? Stále jsem současní Evropy, EU a stěhovat se na jiný kontinent neplánuju. Co bych tam dělal? Sociální práci s budoucími migranty do Evropy, abych je připravil na jinou kulturu a na to, že bodat nožíkem do lidí se nemá? Co bych dělal v Americe, v Austrálii? Vždyť já tam ani nechci. Mi je tady dobře, mi se tady stále líbí.

Tak ještě jednou. Co s tím? Proč vlastně volíme celá EU do Evropského parlamentu? Resp. volíme tam ty, kteří něco změní? V ČR určitě ne. Kdo tam kdy od nás něco změnil, nebo alespoň pomohl něco změnit? Já takového neznám. Spíše tam najdeme jedince, kteří tam dělají, popř. dělali tak akorát ostudu. Nemáme u nás politika světové extratřídy. A kdybychom měli, stejně nedokáže změnit současné myšlení EU.

Takže... Dál budeme chodit k volbám, dál budeme doufat, dál budeme trhat víčka plastových lahví a nadávat. Jsem názoru, že EU potřebuje velkou transformaci. Ale kde na to vzít koule? Nezměníme nic. Naši politici se maximálně mohou přifařit k někomu, kdo chce EU dostat zpět mezi ekonomické giganty světa, mezi důležité, mezi respektované. A stejně tam nebudou hrát ani na druhé housle. Maximálně jednou za skladbu cinknou do trianglu.

Takže ještě jednou... Co budeme dělat my? Nic. Dokola to samé. Volit, nadávat jeden druhému a stále doufat ve změnu. A naší evropští parlamentáři si na svých kecech o blahobytu nás všech udělají výnosnou kariéru. Všichni do jednoho. A v tom si myslím, že je problém celé EU.