Kam jdou zisky, kdo má právo majitele rozhodovat? Druhá otázka zní, záleží na tom, kdo vlastní většinu největších sdělovacích prostředků země?
80% novin a časopisu v České republice je vlastněno německými a švýcarskými korporacemi.
Dvě hlavní tiskové skupiny, Vltava-Labe-Press a Mafra, (iDnes.cz), jsou dnes zcela nebo částečně kontrolovány německou skupinou Rheinish-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft.
Vltava-Labe-Press
je součástí německého Verlagsgruppe Passau. Ten kontroluje také německé Neue Presse Verlags, polskou Polskapresse a slovenskou Petit Press.
Vlastní bulvární Šíp, 73 regionálních deníku pod jménem Deník a 11 týdeníku, je hlavním akcionářem nakladatelů Astrosat a Metropol, a zčásti kontroluje distribuční monopol PNS, a.s.
Mafra
vlastní Dnes, Lidové Noviny, a lokální noviny zadarmo Metro, televizi Očko, rádia Expressradio a Rádio Classic FM, hudební týdeník Filter, webove portály iDnes.cz a Lidovky.cz, a zčásti kontroluje, spolu s Vltava-Labe-Press, distribuční firmu PNS.
Mafra je vlastněna německým Rheinisch-Bergische Drückerei und Verlagsgesellschaft. Ten pak vlastní 20% Verlagsgruppe Passau, a tvoří tak kartel svými Vltava-Labe-Press a Mafra.
Ringier
tato švýcarská skupina kontroluje 16 českých denních bulváru a týdeníku, jako je 24 hodin, Abc, Aha!, Blesk, Blesk TV Magazín, Blesk pro Ženy, Blesk Hobby, Blesk Zdraví, Nedělní Blesk, Nedělní Sport, Reflex, Sport, Sport Magazín, jakož i 7 webových portálu, s čtenářskou obcí celkem 3.2 milióny.
Česká vláda za této situace obhajuje takovéto zahraniční vlastnictví českých novin a časopisu a zastává názor, že je to důsledek principu volného toku kapitálu.
Nechce dávat zdání, že klade překážky na cestě země do Evropské Unie.
Noviny Právo jsou v současné době jediné české noviny v zemi nevlastněné ze zahraničí.
Týdeník Respekt je publikován nakladatelstvím R-Presse, jehož většinovým vlastníkem je Karel Švarcenberk, v současné době ministr zahraničí ČR.
Co k tomu dodat?
Samo o sobě se nejedná o tragédii. Malá země bude vždy pod velkým tlakem velkých skupin a zemí, zvláště když "přišla ke kapitalismu" 44 let po válce, 44 let po odjezdu vlaku.
Měla by však být moudrá, a o co menší, o to moudřejší. Uchovat svoji existenci, práva, tak jak nejlépe možno.
Německo je dnes vzorná, silná, příkladná nemilitaristická demokracie, země povzbuzující a podporující celou Evropu.
Je však třeba klást si i jiné, těžší otázky, např, jsou německé a švýcarské koncerny volitelné? Jak je může český občan kontrolovat? Kdo financuje české politické strany, s možností silně ovlivnit vývoj v zemí?
Je znamé, že stálou výhodu má a volby často vyhraje ten s nejlepší kampaní (propagandou), a ten, kdo si to může dovolit.
Neutrpí česká státnost a nezávislost pouhým faktem vlastnictví všech hlavních sdělovacích prostředků z ciziny? Kam jdou zisky?
Nezdá se, že by tisk dnes byl nějak výrazně ovlivňován, avšak je třeba mít tato fakta v patrnosti, a v případě sváru a nebezpečí národního nedorozumění, český občan musí mít možnost získat vliv na hlavní sdělovací prostředky v zemí.
Tedy volitelnost zastupců majitelů, domácí vliv, domácí právo správy a majitele. Státu musí zůstat možnost zakročit do volné hry zahraničních(nevolitelných) korporací o co nejvyšší zisky, pokud přestanou plně respektovat zákony, základní sociální spravedlnost, blaho národa, pokud se stanou škodlivými společnosti, ze které vzešly.
V opačném případě by mohlo dojít k celonárodnímu úpadku.
zdroj: Wikipedia
