Pamatujme, že Evropu, střední, východní, malé státy, si v samém konci a
důsledcích rozdělí do svých sfér vlivu Německo/Eu, Rusko, Usa. Velmoci.
Nebudeme v tom hrát příliš velkou či žádnou roli, jinou než přitakávání, či pozorování.
Co by se stalo, kdyby se od východu zase rozjely tanky, nebo kdyby se zastavil plyn? Nic. Kdo by přišel na pomoc? Nikdo. Proč? Protože nemohou.
Toto doufejme se ale již nikdy nestane. Pozor na opakování starých chyb.
Musíme poslouchat Rusko? Nemusíme. A nebudeme. Nebudeme poslouchat nikoho.
Jsme malá země, rozlohou. Nikoliv však malá, zaostalá myšlenkou, inspirací, možnostmi.
Musíme Rusko provokovat nekritickým přikyvováním na neuvážené přezbrojování a narušování rovnováhy? Nemusíme. Nemáme. A nebudeme.
Úloha českého státu v srdci Evropy
je usmiřovací, vyvažovací role rovnováhy, rozvahy na jazýčku vah. Praha je vhodným místem konání vrcholných setkání.
Nikoliv slepého souhlasu s jednostranným zbrojením na našem území.
Radar
Pokud má Moskva vážně bezpečnostní obavy ze současného záměru Usa rozmístit protiraketový systému v Evropě a v ČR, je třeba se pozastavit, tyto obavy vyslyšet, projednat sporné body.
A pokud Moskva hodlá rozmístit nové rakety, zaměřit je na nové cíle, trvá na svých obavách, není za takové situace možno radar v Čechách umístit.
Je na Usa a Rusku, aby věc projednaly a dohodly se.
Bez této dohody radar není vhodným příspěvkem k míru a stabilitě v Evropě ani ve světě, tedy cílům, jímž má výlučně sloužiti.
