Veřejný pozemek a historie.

Proč jsou veřejný pozemky v horším stavu než soukromé? Chovali se vládcové lépe když se starali o svůj pozemek, nebo když se starají o veřejný? 

Farmáři se složí na společný pozemek, aby v dobách sucha a špatných přírodních podmínek měli jistotu, že budou mít, kde napást svoje ovce. A jak to dopadlo? Farmáři nejdříve využívali společný (veřejný) pozemek a až potom svůj, aby si co nejméně využili vlastní majetek. Společný pastvina pro ovce skončila úplně zničená, velké množství ovcí na jednom pozemku způsobilo rozrytí pastviny a tráva přestala růst. Takže farmářům zbyli jen jejich vlastní pozemky na kterých si udržovali vyvážený poměr množství ovcí na plochu pastviny.

Lidé se starají o majetek lépe, když ho vlastní. Když patřila země jednomu panovníkovy staral se o ní lépe než, když patří každý 4 roky někomu jinému. Dočasný majitel ví, že je pravděpodobně nemožný se udržet tento majetek na „vždy“ (pro svoje potomky) a za rok marketingu získá bohatství a moc kterou by normálně nevybudoval za celí život. Úsilí neodpovídá moci a bohatství získané a tak je zcela lidské tuto životní šanci využít hlavně pro své obohacení.
Co na to historie?

Během monarchistického věku s komoditními penězi většinou mimo vládní kontrolu, "úroveň" cen obecně padala a kupní síla peněz rostla, mimo dobu válek anebo objevů ložisek zlata. Různé cenové ukazatele pro Británii, pro příklad, ukazují, že ceny byly podstatně nižší v roce 1760 než byly o sto let dříve; a v roce 1860 byly nižší, než byly v roce 1760. Propojeny mezinárodních zlatým standardem, byl vývoj v jiných zemích obdobný. V ostrém kontrastu během demokratického republikánského věku, s přesunem finančního centra z Británie do USA a později s rolí USA jako průkopníka trendů, se objevil velmi rozdílný vzorec. Před 1. světovou válkou velkoobchodní komoditní ceny:

Monarchie vláda.
rok 1868 = 125,-
rok 1914 = 80,- (rozdíl 46 let)
demokratická republikánská vláda.
rok 1921 = 113,-
rok 1948 = 185,- po 2. světové válce
rok 1971 = 255,- (rozdíl 50 let)
rok 1981 = 658,-
rok 1991 = téměř 1000,-

Během 73 let, od roku 1845 do konce 1. světové války v roce 1918 britská měnová zásoba vzrostla 6 krát . Ve zřejmém kontrastu k tomu během 73 let od roku 1918 do roku 1991 americká měnová zásoba vzrostla více než 64 krát.

Jako v případě zdanění a inflace, není pochyb o tom, že vládní dluhy během monarchistického období vzrostly. Nicméně, jak teorie předpokládá, na tomto poli monarchové také prokázali pozoruhodně více umírněnosti a prozíravosti, než demokraticko-republikánští držitelé moci.

Během monarchistické éry byly vládní dluhy v podstatě válečnými dluhy. Zatímco celkový dluh proto směřoval v této době k růstu, během mírových časů alespoň monarchové charakteristicky své dluhy snižovali.

Britský příklad je docela representativní.

Monarchistická vláda.
rok 1748 = 76 milionů Španělská válka.
rok 1763 = 232 milionů Americká válka za nezávislost
rok 1815 = 900 milionů Napoleonské války.
rok 1914 = 700 milionů doba míru. (aspoň trochu)

demokraticko-republikánského vláda.
rok 1920 = 7 900 milionů
rok 1938 = 8 300 milionů
rok 1945 = 22 400 milionů 2. světová válka
rok 1970 = 34 000 milionů doba míru
rok 1987 = 190 000 milionů doba míru
od roku 1987 je nárůst ještě větší.
Podobně i vláda USA v dobách války i míru rostlo zadlužení.

zdroj:
https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/dukazy-a-priklady-vykoristovani-a-orientace-na-pritomnost-za-monarchie-a-demokratickeho-republikanismu.html

Česká Republika:
M2 = Počet peněž v oběhu (termínované vklady, na účtech obchodních bank
ostatní vklady v bankách)
2002.1 = 1 338 996 milionů
2020.12 = 5 179 705 milionů (+286%), (průměr +20,35%), (za poslední rok 8,84%)
Dluh vlády.
2002 = 395 900 milionů (v poměru k penězům v oběhu 29,57%)
2020 = 2 049 700 milionů (+417%), (v poměru penězům v oběhu 39,57%)
https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/statistiky/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhuVládci jsou neschopní, nebo spíše minimálně motivovaní udržet veřejný pozemek nezničený, ale ne jen že zadlužují, oni si i určují úroky svých dluhů, na úkor lidí. 
Je to nucené půjčování kupní síly z úspor svých poddaných, kde se podle chování občana určují úrok.