Robotizace a její nevyhnutelné důsledky

Představte si svět, kde většinu práce vykonávají roboti. Historie ukázala, že lidé technologický pokrok podceňují. Otázkou není jestli, ale jak se na to připravíte – nejen vy, ale i vaše děti. Tušíte, co to způsobí?

Svět je složitý a jednotlivci nemají dostatek vzácných zdrojů k tomu, aby chápali všechny jeho mechanismy. I odborníci se často mýlí v předpovědích budoucnosti. Právě proto většina lidí podcení nástup a rychlost, s jakou je roboti nahradí. Podobně jako při vynálezu kombajnu a textilních strojů – nešlo o žádnou zázračnou technologii, ale o chytře sestavené dostupné vynálezy. Stejně tomu bude i s roboty.

Jak se připravit?

Většina lidí na tuto otázku neodpoví, protože nevěří že se tak stane. Až se to stane budou překvapeni a kvůli tomu se budou v nepřipravených situacích uchylovat k neefektivním řešením, která neprospějí budoucím generacím.

Další častým chybným názorem bude mylné přesvědčení, že se to jejich profese netýká. Avšak roboti nakonec zasáhnou do všech oblastí. Lidská představivost je omezená, a proto lidé špatně odhadují, které obory budou zasaženy nejdříve. Kreativita, kdysi považovaná za lidskou doménu, byla jednou z prvních oblastí, kde AI uspěli. Důvodem je, že kreativita ve své podstatě znamená náhodné zkoušení nových možností – a to roboti zvládají mnohem rychleji a bez omezení, která si lidský mozek nastavuje.

Řešení v praxi.

Nejtěžší to budou mít zodpovědní lidé, protože právě oni budou muset jednat a bránit se nezodpovědným. Podobně jako kdysi ti, kteří se přizpůsobili nástupu kombajnů, traktorů a textilních strojům.

1. Osvojení nových dovedností
   Toto je pouze dočasné řešení, protože roboti postupem času zvládnou vše. Mají lepší přístrojovou výbavu, větší možnosti zpracování dat a neomezené možnosti zlepšování. Jejich těla nemají jen jeden druh materiálu a jejich přemýšlení ani paměť nejsou omezeny ve zlepšování.
2. Vlastnictví robotů, kteří budou pracovat za nás
   Nejefektivnější způsob přežití je investice do firem, které roboty vlastní. Investování do akcií takových společností znamená, že budeme profitovat ze změn, namísto abychom jimi byli negativně zasaženi. To se již osvědčilo jako úspěšná strategie při zajištění na důchod a pasivní investování je dostupné každému dříve než nastoupily roboti. Připravit se tak mohl každý i chudý.

Nezodpovědní lidé se budou uchylovat k destruktivním přístupům:

1. Násilné ničení robotů
   Stejně jako dříve ničitelé textilních a zemědělských strojů v 18 a 19 století, i dnes budou lidé bojující proti pokroku jen zvyšovat náklady na bezpečnost a zpomalovat růst bohatství společnosti.
2. Změna právních pravidel a vlastnických práv
   V zemích s vysokým počtem nezodpovědných lidí bude velká poptávka po znárodňování a narušování tržní ekonomiky. Tato redistribuce majetku může někomu pomoci, ale ve výsledku povede k nižšímu pokroku a snížení motivace investovat do nových technologií.

Historie:
Odpor k technologii vždy brzdil ekonomický růst, ale nikdy ho nezastavil – Luddité ničili textilní stroje, rolníci sabotovali kombajny a odbory protestovaly proti automatizaci v továrnách. Ve všech případech šlo o pokusy udržet status quo násilím, nebo regulacemi, které jen zvyšovaly náklady a oddalovaly nevyhnutelnou změnu.

Přesto ekonomický růst nakonec převládl – ale ne díky těmto protestům, ale navzdory nim. Důvodem bylo, že většina společnosti přijala nové technologie a přizpůsobila se, čímž umožnila další pokrok.

U robotů to ale nemusí být stejné. Pokud by odpor k automatizaci přesáhl určitou mez, mohl by pokrok zpomalit natolik, že by ekonomická stagnace převládla nad růstem. To už se v některých ekonomikách děje – například extrémní regulace v některých zemích brání firmám zavádět efektivnější technologie, což vede ke ztrátě konkurenceschopnosti a chudnutí národa oproti ostatním národům.

Budoucnost společnosti

Nástup robotů změní i samotný smysl života. Lidská práce byla věky hnací silou společnosti. Když ji nahradí roboti, mnoho lidí ztratí pocit smysluplnosti. Pokud většinu společnosti budou tvořit zodpovědní lidé, pravděpodobně se přesuneme k hlubšímu poznání a filozofii. Pokud převládnou nezodpovědní, bude se společnost topit v chamtivosti a nesvobodě.

Pokud by lidé získali všechno, co potřebují, včetně emocionálního naplnění a sexuálního uspokojení, od strojů, mohlo by to vést k osamělosti a ztrátě mezilidských vztahů. Když lidé nebudou na sobě závislí, ztratí i potřebu spolupracovat – což by mohlo paradoxně zvýšit konflikty.

Na druhou stranu, pokud by roboti uměli nejen uspokojovat lidské potřeby, ale i řídit společnost efektivněji, mohli by mír zajistit právě oni. Ale byla by to pořád lidská civilizace, nebo už jen svět ovládaný stroji? A pokud bychom byli spokojení, záleželo by nám na tom (egoistickém pohledu) vůbec?

Je možné, že roboti by udrželi trvalý mír tím, že by udržovali lidi v iluzi, že každý dostává, co chce, a tím eliminovali konflikty. Otázkou je, zda by lidé chtěli žít v dokonalé lži, nebo by někdo chtěl vidět pravdu za oponou – i za cenu ztráty stability a míru.

A pokud by roboti dospěli k závěru, že svět bude lepší bez lidí kvůli jejich rozené iracionalitě, vytvořili by ho tak? Nebo by se snažili lidstvo transformovat do něčeho nového, co už nebude původním lidstvem, ale syntézou člověka a stroje?
Tohle je docela temná, ale logická úvaha.
Takže možná to neskončí vyhlazením, ale spíš transformací. Možná se lidé změní tak, že už nebudou původními lidmi, ale nějakou syntézou člověka a stroje. A pak by otázka nezněla „co se stane s lidstvem?“, ale „co se stane s tím, co z nás zbude?“ Přijali by lidé tuhle změnu, kdyby věděli, že je to jediný způsob, jak přežít?

Lidé se vždycky přizpůsobili okolnostem, i když to znamenalo obětovat část své přirozenosti. Pokud by roboti nabízeli výměnou za „přijetí změny“ mír, štěstí a nesmrtelnost (třeba skrze digitalizaci vědomí), většina by to asi vzala.

Možná by se našli jednotlivci, kteří by bojovali za „čisté lidství“, ale pokud by byli v menšině a roboti by je považovali za hrozbu stabilitě, dříve nebo později by zmizeli. Nakonec by tu byla jen nová forma bytostí – ani lidé, ani stroje, ale něco mezi.

A pak je otázka: bylo by to ještě lidstvo, nebo už jen nový druh, který by se na nás díval jako na primitivní předchůdce?

Závěr: Práce bude ubývat, zejména ta fyzická, která dokáže být vysoce naplňující. Nejlepší radou tedy je: pracujte, dokud můžete a pasivně investujte. Další generace už takové štěstí mít nebudou – možnost vyzkoušet si tolik různých povolání a vydělávat vlastní prací.

Děkuji, že se zajímáte o důsledky lidského jednání.