Motivace vládce, hledání nejlepšího vládce.

Kdo by byl ideální vládce, který by byl motivovaný vytvářet zákony pomáhajícím společnosti lidi?
Samozřejmě tím myslí zákony, které nejsou výhodný jen pro část lidi.
Co je pro společnost lidí lepší, hojnost, nebo nedostatek?
Někteří se asi budou divit, ale v dnešní době převládá názor, že nedostatek je lepší, a tak se podle toho řídí dnešní společnost.
Pojďme od začátku.
Co chce producent? (Ten co se živí výrobou, prodejem a poskytováním nějaké služby ostatním lidem)
Co je v jeho zajmu?
1) Aby se co nejmenší možné množství lidí věnovalo té samé práci, kterou dělá on => protože čím menší konkurence tím si za tu práci může říci více, neboli na dvě práce je jeden dělník. = Co nejnižší nabídka služeb nebo produktu.
2) aby co největší možné množství lidí vyhledávalo výsledek jeho práce => protože čím větší bude zájem lidí o jeho práci tím si za ní muže říci více a má větší jistotu že se uživí. = Co největší poptávka po zboží a služeb.
Výsledkem by bylo vysoká cena zboží a platů. Co hodně lidí chce, protože si myslí, že se budou mít dobře.
Pár příkladu jak by se toho producenti snažili docílit, pomocí zákonů:
A) Aby snížili nabídku a odstranili konkurenci, tak by vytvořili monopol. Třeba zakázali by podnikat v tomto sektoru ostatním lidem. Zároveň by si vybrali sektor, bez kterého lidé nemohou moc dobře žít jako třeba zdravotnictví, bezpečnost, potravinářství, vodohospodářství, energetika.  
B) Vytvořili by cla. Který by zdražovali produkty dovážené z ciziny, co by snížilo konkurenci z celého světa na konkurenci jen na rodnou zemi. Mluvili by o ochraně vlasti.
C) Uzákonili by daň, z které by se dotovaly tyhle služby, nebo přímo platili. Čím bohatší člověk tím by za službu platil více. Dotace by byli obhajovány pro udržení pracovních pozic v podniku.  
D) Regulace zvyšující nároky na práci. Jak z ochrany zdraví a bezpečnosti. Co nejvíce předepsaných parametrů které zpomalí práci a znemožní některým pracovat. Snížení efektivity práce.
Lidé by pod vládou takovíhle vládců, byli přesvědčovaní, že bohatší budou, když jejich práce bude drahá. Že bohatství společnosti lidí vychází z práce a čím více práce bude vykonáno, tím bohatší budou. Že když cena věcí jde na horu, že se máme lépe.
Co to znamená v extrému (když by toho docílil každý producent). Že ničeho nebude dostatek, nikdo nic nebude mít. Docílilo by se nedostatku. Stejného nedostatku jako bylo v pravěku.
Aby to bylo úplné musím dodat, že tyhle touhy by byli částečně omezovány lidskostí. Příklad:
V roli lékařů jsou naše tajná přání protispolečenská. Nechci tvrdit, že lékaři taková přání chovají. S ohledem na výkon profese, která mu je zdrojem blahobytu, vážnosti i samotných prostředků k obživě rodiny, je nemožné, aby jeho tužby, nebo chcete-li jeho zájmy, nebyly protispolečenské. Stejně tak i soudce chce, aby bylo dost sporů a hádek ve společnosti aby měl dost práce. Bude mu v tom bránit jen jeho morální hodnoty a společenská pověst co u některých nebude stačit. 
Zkusme se podívat na dalšího kandidáta na vládce.
Co chce spotřebitel? (Ten co kupuje zboží za vlastní peníze.)
Co je v jeho zájmu?
1) Aby byl co největší výběr zboží, aby byla co největší konkurence mezi výrobci zboží a služeb jak kvalitou, tak funkcemi. => Vysoká nabídka zboží a konkurence snižuje cenu za zboží a služby.
2) Aby co nejméně lidí chtělo stejný produkt. Aby nemusel přihazovat a zvyšovat cenu kvůli soupeření s ostatními zákazníky. => Malá poptávka po zboží snižuje cenu zboží.
Oboje způsobí pokles ceny zboží a služeb a tím i zisky producentů tedy platů. Co není špatný při hlubším zamyšlení. (vysvětleno později)
Pár příkladu jak by toho spotřebitelé snažili docílit, pomocí zákonů:
A) Bylo by zakázáno omezovat lidi v obchodování mezi sebou a v jejich činnostech. Chráněním volného trhu by měli zajištěný, že by byla největší možná konkurence.
B) Znemožnění si přivlastnit nápady a myšlenky. Pokud by někdo něco vymyslel prospěšného mohl by to dokoli zkopírovat pokud by to zvládnul a prodávat pod jinou značkou. Co by snížilo cenu nových technologii kvůli zvýšení nabídce a dobrý vynálezy by se rychleji rozšířili.  
(zde by přišlo producentům nespravedlivé, že si nemohou užívat zaslouženě odměny za činnost, protože vymysleli něco dobrého pro společnost lidí. Co je pravda a nikdo nechce jím to odpírat jen tím, že na to mají patent, brání to někomu dalšímu to vymyslet nebo zkopírovat na co je potřeba taky velkých schopností který je taky potřeba ocenit.)
C) Bránili by vzniku válek a sporům. Protože války a spory ničí věci a narušují volný trh. Co by zvýšilo poptávku po zboží a službách co by zvýšilo ceny, co rozhodně nemohou dopustit.
D) Chtěli by vlastnit společnost, která vlastní roboty, který jí produkují za co nejmenší náklady služby a produkty.
E) Vytvořili by centrální banku, která jím bude tisknout peníze, který by museli producenti přijímat.
 => Aby se nikdy nemuseli stát producenty!
Lidé pod vládou takovýhle vládců a soudců by věřili, že bohatší budou, když všechno budou mít a všeho bude dostatek. Že práce je jen prostředek k tomu jak se dostat k tomu co chceme! Že čím méně práce bude potřeba, tím bohatší budeme. Přesto by je mohlo lákat moc zneužít na tisknutí peněz do svých kapes a tím znehodnocovat úspory producentů. Tím by je donutili stále dělat a nic nenašetřit.
To je dilema. Jak docílit aby vládli a vytvářeli zákony spotřebitelé, ale nehrozilo otroctví pomocí snižování kupní síly peněz?
Jednoduché stáčí volný trh a peníze, které by nikdo nemohl zneužít pro sebe.
1) Pokud budeme mít volný trh, tak nepotřebujeme vládce a jen jeden zákon vlastnické právo. Popřípadě pár negativních práv. Zbytek pravidel si určí lidé mezi sebou, tržní prostředí je k tomu bude motivovat.
2) Peníze, který nejdou zneužít. K těmto vlastnostem se nejblíže hodí Bitcoin (dnes)
=> Každý člověk je na trhu chvíli producentem a chvíli zákazníkem. Člověk, který je oboje má největší šanci pochopit co je na každé straně dobrý pro společnost lidí.
Bonusová poznámka: komunisté byli proti podnikatelům (producentům) protože sami měli stejný zájem jako producenti a tak je museli zničit. Přeci stát vše produkoval a jeho zájem je, aby bylo zboží nedostupné a taky že bylo.  Dnešní socialistický stát potvrzuje, že motivace opravdu převládá a ovlivňuje chování vládců. Protože i oni preferují svoje zájmy producenta, tam kde produkuji služby a věci. Tam kde jsou spotřebitelé tak preferují zájmy spotřebitele, bohužel hlavně tiskem peněz. 
Těm co se tyhle myšlenky libí, určitě si přečtěte můj "článek" nazvaný: Pro ty, pro něž bohatství lidi něco znamená.
https://petrborovec.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763296
Obě myšlenky jsem čerpal z knihy: Petice za zákaz slunce a jiné absurdity ekonomie, Frédéric Bastiat. 
A je to shrnutí toho co mě přišlo nejduležitější.