Koho mám volit, aby v české republice rostla životní úroveň?

Dříve velmi čtené hodnocení politických stran je zpět – nově zjednodušené, aktualizované a doplněné o praktický návod, jak si vybrat stranu, která má největší šanci skutečně zvýšit životní úroveň v Česku. bez emocí a ideologie

Každá strana o to usiluje a každá to slibuje. Jen se neshodnou jaký řešení je k tomu dovede. Otázka tedy je, které řešení k tomu vede a které z nich nejefektivněji.

Co znamená „zvýšit životní úroveň“?
Vyšší reálné mzdy.
Nestačí, aby se zvětšovalo číslo, ale aby za to číslo se pořídilo více věcí se stejnou kvalitou)
Dostupnější a kvalitnější zdravotnictví, školství.
I když cenu, kterou platíme, nevidíme přímo. Odráží se ve výdajích státu, i zde nám jde tedy o nižší cenu a vyšší kvalitu a výkon.
Bezpečná ekonomika
Stabilní měna, která nekolísá hodnota a tak je dobrým měřidlem a tím i penězi. Co umožňuje lidem dobře porovnávat hodnoty a lépe se rozhodovat. Zadlužení, které reálně nezvyšuje zdanění.
Kvalitnější veřejné služby a infrastruktury.
Opět zvýšení ceny / zvýšení výkonu (kvalita)
Sociální nobilita
Zvýšení možností jak si mohou lidé zlepšit svůj život, práci. Co ne vždy je v souladu se svobodou, která zvyšuje mnohdy i náklady na obranu.

Který typ politiky k tomu historicky vedl?
Investice do vzdělání vědy a inovací.
Zkušenosti ze zemí jako Švýcarsko, Nizozemsko, Finsko, Jižní Korei má vzdělávání a vědy největší dopad na dlouhodobý růst.
Tohle umí dělat jen dlouhodobě uvažující strany, které neřídí stát jako firmu, ale jako rozvojový projekt.

Fungující právo odpovídající poptávce trhu.
Bez důvěry v instituce se nerozvíjí podnikání, zahraniční investice a není stabilita.
Tohle často ničí populisté a individualisté, kteří nejsou ochotni respektovat, že vlastnické právo je tvořeno dohodou a tím i názory více lidí, které nejsou hodnotově stejné. Ti slibují změny hned za cenu rozbití systému. Ideologisté často zase zjednodušujícími teoriemi které neodpovídají realitě, jako volný trh vyřeší vše.

Moderní efektivní ekonomická infrastruktura. (digitalizace, doprava, energetika)
Strana tedy musí vnímat ne jen vývoj v zemi, ale i změny v okolních zemí a přizpůsobovat se tomu, ne bojovat proti změnám a technologickému pokroku.

Rozumná míra přerozdělení.
Úplný volný trh vede k extremním nerovnostem, které přirozeně u lidí vytváří motivace porušování pravidel a velké riziko špatného centrálního rozhodnutí těch nejbohatších.
Na druhou stranu přerozdělování zpomaluje růst životní úrovně. Příliš velká decentralizace zhoršuje schopnost se rozhodovat a přizpůsobovat změnám, proto je stát pomalí v inovacích a svojí práci děla zastarale a neefektivně.
Optimální model: Je aby stát pomáhal tam, kde lidé daného státu selhávají.

Obrana hodnot a stability.
Nestačí jen vytvářet blahobyt, je třeba i blahobyt bránit.
Historie opakovaně ukázala, že i vyspělé civilizace mohou padnout, pokud nebrání to, co vytvořily. Často byly poraženy méně vyspělými kulturami, které se specializovali na dobývání. Zlom přišel až s vynálezem společné armády placené z daní. Teprve tehdy začaly vítězit civilizace, které tvořily hodnoty a pokrok.

Politická strana by proto měla:
Chápat, že obrana státu je nutná součást dlouhodobé prosperity.
Určit rozumnou výši výdajů na obranu podle bohatství občanů, které chrání (např: procenta z HDP)
Chránit území fyzicky, digitálně a institucionálně (proti ideologiím, nebo názorům, které chtějí měnit pravidla mimo rámec svobodné společenské dohody, jako třeba anarchisté vnucováním NAPu jako jediný legitimní právo)

Podle tohohle lze najít tu nejlepší politickou stranu která má největší šanci zvýšit životní úroveň. Nezapomente si udělat názor min 2 měsíce před volbami, než vas zahltí a zmatou marketingem.

Když tyto data zadáme dnes 12.4.2025 vyjde nám tento výsledek:

Hnutí Ano
1. Investice do vzdělání, vědy a inovací 50%. = Důraz je často na krátkodobé efekty a PR, méně na systematickou reformu. Financování výzkumu kolísá.
2. Fungující právo a důvěra v instituce 30% = Centralizace moci, opakované konflikty se soudy, médii a kontrolními institucemi (např. porušování ústavy za pandemie a střed zájmu) snižují důvěru v právní stát. Zahraniční investoři jsou opatrní kvůli reputačnímu riziku.
3. Moderní ekonomická infrastruktura (digitalizace, doprava, energetika) 60% = I zde ale převažuje „manažerský styl“ bez strategického ukotvení, občas s nízkou efektivitou (např. předražené zakázky, nedostatečný důraz na udržitelnost).
4. Rozumná míra přerozdělení 40% = Populistický styl přerozdělování bez vyhodnocení účinnosti. Často jde spíš o nákupy hlasů než o zlepšování mobility, nebo efektivity státu.
5. Obrana hodnot a stability (fyzická, digitální, institucionální) 40% = Nedostatečná konzistence. Ochrana institucí často ustupuje loajalitě vůči vedení hnutí. Institucionální stabilita a svoboda tisku utrpěly během vlády ANO.
Celkem 44%.

Koalice SPOLU
1. Investice do vzdělání, vědy a inovací 60% = Reforma obsahu výuky je pomalá. Výsledky vzdělávání stagnují. Není jasná dlouhodobá strategie pro digitální školu nebo srovnání se světem.
2. Fungující právo a důvěra v instituce 80% = Zatím málo viditelné reformy justice, slabý boj s byrokracií.
3. Moderní ekonomická infrastruktura (digitalizace, doprava, energetika) 60% = Pomalé tempo realizace, mnoho projektů běží jen na úrovni plánů, velká část modernizací se nese v duchu „udržení, ne rozvoj“.
4. Rozumná míra přerozdělení. 60% = Nízká schopnost vysvětlit úspory, působí necitlivě k sociálně slabším. Málo inovací ve způsobech podpory mobility (např. chybějící nástroje na zvyšování kvalifikace).
5. Obrana hodnot a stability (fyzická, digitální, institucionální) 70% = Slabá komunikace směrem k obyvatelstvu – nedokážou vysvětlit, proč je obrana klíčová a proč stojí peníze. Chybí digitální obranné schopnosti v praxi.
Celkem 65%

Starostové a nezávislí (STAN)
1. Investice do vzdělání, vědy a inovací 60% = Často jen lokální úspěchy, chybí strategická národní reforma.
2. Fungující právo a důvěra v instituce 60% = Zásadně je poškodil skandál Dozimetr – sice ho řešili rychle, ale zpochybnil jejich reálnou odolnost vůči korupci.
3. Moderní ekonomická infrastruktura 70% = V pozici menšího koaličního partnera nedokážou tyto myšlenky prosadit plošně. Jsou vidět spíš v malých projektech než celonárodních řešeních.
4. Rozumná míra přerozdělení 60% = Méně řeší nerovnosti mezi jednotlivými kraji, nepřichází s komplexní vizí sociální mobility nebo podpory marginalizovaných skupin.
5. Obrana hodnot a stability 60% = Chybí strategická komunikace obrany, slabší orientace v bezpečnostní politice, nejsou lídři v oblasti obrany, spíše „souhlasná ruka“ ve vládě.
Celkem 62%

Aliance SPD spolu s Svobodnými, Trikolorou a stranou Právo Respekt Odbornost
1. Investice do vzdělání, vědy a inovací 20% = Žádná z těchto stran nemá komplexní vizi vzdělávání jako motoru ekonomiky. Převládá důraz na „tradiční hodnoty“, někdy až rezistence vůči novým trendům.
Svobodní a Trikolora se vymezují proti státním investicím, SPD podporuje odborné školství, ale celkově chybí plán na vědu a výzkum.
2. Fungující právo a důvěra v instituce 30% = Častá rétorika nedůvěry ke státním institucím, EU i mezinárodnímu právu. To může podkopávat důvěru v systém.
+ PRO a Svobodní kladou důraz na transparentnost a omezování státní moci, což může být přínosné, pokud by se prosazovalo věcně. SPD má historii ideologického nátlaku na média, školství, soudnictví, což by mohlo destabilizovat právní rámec.
3. Moderní ekonomická infrastruktura 40% = SPD i Trikolora jsou technologicky konzervativní, občas až odpor proti inovacím (např. e-governmentu). Neexistuje sjednocený plán na infrastrukturu a energetiku, dříve hlásané řešení byli populistické, vykazovali neznalost.
4. Rozumná míra přerozdělení 30% = Silný důraz všech stran na minimalizaci přerozdělování a nízké daně, což zní dobře, ale bez řešení nerovností, zajištění základních služeb a mobility může vést k vyšší sociální frustraci. SPD podporuje některé drahé sociální programy, které odporují programu Svobodných a Trikolory – programový rozpor.
5. Obrana hodnot a stability 40% = Sporný vztah k NATO a EU u SPD a části Trikolory. Rozporuplné postoje mohou zhoršit bezpečnostní postavení ČR. Slabá orientace na digitální obranu, hybridní hrozby, dezinformace – někdy je dokonce šíří.
Celkem 32%

Motoristé
1. Investice do vzdělání, vědy a inovací 10% = Strana neklade důraz na vzdělání, vědu ani výzkum. Veřejně nepředstavila žádnou hlubší vizi ohledně budoucnosti ČR v oblasti školství nebo inovací.
Veškerá energie je zaměřena na dopravu a motorismus.
2. Fungující právo a důvěra v instituce 30% = Často používá jazyk odporu k systému, ale nenabízí realistickou institucionální reformu. Slabé téma – chybí právní program v oblastech podnikání, justice, nebo právního státu.
3. Moderní ekonomická infrastruktura 40% = Převažuje mono-tematické zaměření jen na auta a silnice, ostatní infrastruktura (např. digitalizace, energetika) zcela chybí.
4. Rozumná míra přerozdělení 30% = Chybí ucelená koncepce. Neřeší důsledky nerovnosti, nevěnuje se slabším skupinám obyvatel. Není jasné, jak by jejich model financování veřejných služeb fungoval.
5. Obrana hodnot a stability 20% = Téma obrany, armády nebo kybernetické bezpečnosti vůbec neřeší. Vůči mezinárodnímu dění se vyjadřují vlažně nebo populisticky, bez hlubší strategie.
Celkem 26%.

Piráti
1. Investice do vzdělání, vědy a inovací 80% = Někdy působí více ideologicky než pragmaticky – preferují kulturní témata před výkonnostními reformami.
2. Fungující právo a důvěra v instituce 70% = Někdy neumí správně prioritizovat – velký důraz na formální transparentnost místo výkonu.
3. Moderní ekonomická infrastruktura 70% = V některých oblastech technokratický přístup převažuje nad praktickými potřebami lidí.
4. Rozumná míra přerozdělení 50% = Občas se blíží levicovým postojům, které mohou omezovat motivaci v produktivní sféře. Vyšší daně pro některé skupiny mohou zbrzdit investice.
5. Obrana hodnot a stability 50% = V oblasti fyzické obrany a armády působí rozporuplně až pasivně. Nedostatečný důraz na geopolitické hrozby a obranu státu v tradičním smyslu.
Celkem 64%

KSČM
1. Investice do vzdělání, vědy a inovací 40% = Nízký důraz na kvalitu, excelenci a inovace. Opomíjí výzkum a vědu jako nástroj konkurenceschopnosti. Historicky slabá podpora svobody ve vědecké sféře.
2. Fungující právo a důvěra v instituce 50% = Riziko nerespektování plurality a institucionálních brzd a protivah.
3. Moderní ekonomická infrastruktura 40% = Chybí důraz na digitalizaci, inovace a adaptaci na technologické změny. Spíše obrana starých modelů než podpora modernizace.
4. Rozumná míra přerozdělení 60% = Může přerůstat do přerozdělovací neefektivity a demotivace výkonných jedinců. Slabý důraz na motivaci k podnikání a individuálnímu růstu.
5. Obrana hodnot a stability 30% = Často protičlenská k NATO a EU. Nejasné stanovisko k obraně demokratických institucí. Riziko slabé digitální a ideové obrany proti autoritářským režimům.
Celkem 38%

Jak byli hodnoceny strany?
Podle výše zmíněných kriterii. Pokud byla strana ve vládě nebo měla vliv, hodnotil jsem i reálné činy a výsledky, ne jen sliby. U stran bez vládní zkušenosti (např. Motoristé), jsem hodnotil hlavně program a vystupování, ale s rezervou. U stran s historickým dopadem (např. KSČM) jsem bral v potaz, co prosazovaly jako opoziční síla, jak hlasovaly, jaké mají kádry a jestli jsou schopné modernizace svých názorů.

Děkuji, že se zajímáte o důsledky lidského jednání.