Klesající porodnost

Bude dost pracujících lidí? Bude důstojné stáří? Lidé až do určité technologické úrovně nedokázali efektivně regulovat počet svých potomků. Nyní, když to dokážou, někteří se toho bojí a vymýšlejí důvody, proč je to špatně.

Zvířata o rozmnožování nepřemýšlejí, prostě využijí každou příležitost. Lidé až do určité technologické úrovně nedokázali efektivně regulovat počet svých potomků. Nyní, když to dokážou, někteří se toho bojí a vymýšlejí důvody, proč je to špatně. V tomto článku se chci podívat na některé z nich.

Když se přestane zvyšovat počet lidí na Zemi, přirozeně vzroste průměrný věk a populace zestárne. Bude méně lidí, kteří budou pracovat, a více těch, co budou pobírat důchod.
Ne, pokud lidem zůstane svoboda. Budou žít tak dlouho, dokud jim to bude dávat smysl, tedy nejčastěji dokud budou moci pracovat, cestovat a nebudou zatěžovat či zhoršovat život svých milovaných potomků. Může se stát, že trh krátkodobě nechá důchodový věk nízko, ale důsledky tohoto rozhodnutí jej přinutí zvýšit důchody, aby technologický pokrok opět rostl a kvalita života se zlepšovala. Užívání si, časem omrzí, zejména pokud je trh rozdrobený na menší oblasti s odlišnými právy, u kterých mohou vidět, že to jde lépe.

Méně lidí znamená, že bude méně těch, kteří přemýšlejí nad inovacemi, a tudíž bude menší technologický růst.
Je pravda, že více lidí zkouší více možností, což zvyšuje šanci na objevení nové technologie, ale to platí jen tehdy, když roste také schopnost uživit více lidí. Pokud bychom zvyšovali počet obyvatel, aniž bychom zvyšovali schopnost zajistit dostatek potravin a zdrojů, více lidí by se spíše soustředilo na přežití než na výzkum. Růst populace bez předchozích technologických objevů, které nám umožní uživit a uspokojit větší potřeby, nevede k rychlejšímu technologickému pokroku.

V minulosti byla objevena výroba umělých hnojiv a zároveň se zemědělství automatizovalo. To zvýšilo efektivitu nejen v zemědělství, ale i v těžbě surovin, což umožnilo zvyšovat počet lidí na planetě a investovat více prostředků do výzkumu.

Bude nedostatek pracovní síly.
Ne, svět je tvořen vzácnými zdroji, a nedostatek byl, je a bude vždy. Pokles populace znamená také pokles spotřebitelů ne jen snížení produkce. Narozené dítě přibližně 20 let jen spotřebovává. Pokud je méně dětí, máme dnes více prostředků na investice do robotů, kteří za nás budou vyrábět, až my budeme 20 let neproduktivní. Stačí, aby trh investoval ušetřené náklady, a bude možné těžit z těchto investic dlouhodobě. Nebo jak jsem zmínil výše, pokud budou mít lidé svobodu, nebudou ve stáří potřebovat pracovní sílu mladých vůbec. O tom jsem více psal v článku: „Jeden zákon chránící před utrpením.“
zde: https://blog.idnes.cz/petrborovec/jeden-zakon-chranici-pred-utrpenim.Bg24060448

Každý, kdo pracoval v Číně, na vlastní kůži ví, jak to vypadá, když se lidé přemnoží a jaké utrpení to přináší. V oblastech přelidněných lidmi je extrémní konkurence na pracovním trhu. Je běžné pracovat 7 dní v týdnu, 12 hodin denně, ve stresu, protože se neustále musíte zlepšovat, jinak vás nahradí někdo jiný. Není tedy divu, že trh v této oblasti změnil pravidla tak, aby bylo výhodné mít málo dětí.

Jediný velký problém, který přináší nízká porodnost, je migrace ze zemí, kde lidé kvůli nízké gramotnosti a naučeným zvykům tento problém neřeší a množí se jako zvířata. Proti volnému příchodu lidí z přelidněných oblastí je potřeba se bránit, protože to narušuje vlastnická práva lidí žijících v oblastech, kam se tito migranti snaží přestěhovat. Stejně jako soused, který skladuje zbraně nebo chová nebezpečná zvířata, zvyšuje riziko a tím i náklady na pojištění, policii a hasiče. Stejně tak příchod lidí, kteří nemají stejné hodnoty a nejsou schopni se v nové oblasti uživit prací, zvyšují náklady těch, kteří tam již žijí – a to i bez socialistických práv a zákonů. Protože tito lidé pak v zápalu přežití a přirozené maximalizaci zisku, porušují pravidla trhu v té oblasti a zhoršují kvalitu okolí.

Dnes trh vnímá pokles nebo zpomalení růstu populace negativně, protože neví, jak na tuto změnu reagovat. Jakmile ale zjistí, že díky svobodě to není problém a že to zvyšuje kvalitu života, pravděpodobně se nikdy nevrátí ke „zvířecímu“ stylu množení. Trh sám metodou pokus–omyl zjistí, jaký počet lidí s danou technologií a zákony je nejefektivnější. Bude hledat způsoby, jak určit, kdo má zajistit předávání hodnot a genů další generaci. Není důvod si myslet, že trh nezačne využívat dělbu práce i v předávání hodnot a genů. Není důvod si myslet, že lidé nezvládnou potlačit své ego a zvířecí pudy. I tato činnost bude ve svobodném trhu delegována na vybrané lidi, kteří se na ni specializují. Jen to nebude hned; lidé se učí pomalu, zejména ve svobodném delegování tvorby zákonů a práv. Ve 21. století nás tedy čeká uvědomění, že kvantita není cílem, ale kvalita života. Především pak to, že dospělí v důchodu nemusí na konci života trpět a zatěžovat mladší generace. Jakmile si to trh uvědomí, ušetří spoustu vzácných zdrojů, díky kterým starší generace bude mít dost na kvalitní život i ve vysokém věku.

Děkuji, že se zajímáte o důsledky lidského jednání.