K bodu 4: Země není jen pod vlivem Milankovičových cyklů. Klima je pod vlivem klimatických cyklů, jejichž počet, sílu ani periodu neznáme. Nejde jen o střídání dob ledových a meziledových. Dodnes například není přesvědčivě vysvětleno, co způsobilo, že se Sahara změnila z krajiny jezer, řek, lesů a pastvin na poušť. A to velice rychle. Současná změna klimatu může být jen pokračováním tohoto trendu. Desítky metrů hluboká sladkovodní jezera na Sahaře vyschla během pouhých dvaceti let na konci vlády egyptského faraona Pepiho II., který vládl mezi lety 2216 až 2153 před Kristem. To způsobilo hlubokou krizi egyptské společnosti. Změna byla tak rychlá, že se v poušti uchovaly neporušené pozůstatky tisíců krokodýlů nilských. Síla výbuchu Théry u pobřeží Řecka (dnešní Santorini) v 17. století před Kristem podle posledních výzkumů odpovídá výkonu asi jednoho milionu hirošimských atomových bomb a příroda na celé planetě se z toho vzpamatovávala stovky let (nemluvě o lidské civilizaci). Podobných událostí, které téměř přes noc změnily zemské klima na minimálně desítky let, je dlouhá řada. Takže Váš argument, že současná změna klimatu je „stokrát rychlejší“ než střídání dob ledových a meziledových, je zcela k ničemu.

K bodu 7: Píšete, že „Golfský proud je poháněn větrem“. To je nesmysl. Golfský proud je poháněn gravitací, která může masami vody pohybovat díky rozdílené teplotě a salinitě (tedy hustotě) vody na jihu a na severu Atlantského oceánu.

K bodu 9: Souhlasím s Vámi, že klimatická změna je hlavně „technický, ekonomický a politický problém“. Ano, problém vyrobili politici. S přírodou to nemá nic společného. A to klimatologii značně kompromituje. Právě proto je problém věřit „expertům na klima“, protože není úplně jasné, kdo z nich je politik, kdo je vědec pracující na objednávku politiků a kdo je skutečný vědec. Asi jako kdybyste si v nemocnici musel vybírat, jestli vás bude léčit lékař, účetní nebo uklízečka. Všichni přece pracují v nemocnici.

K bodu 4

Ano, klima ovlivňuje více faktorů než jen Milankovičovy cykly. To ale není protiargument, to je popis stavu poznání, se kterým klimatologie pracuje desítky let. Změny Sahary jsou dnes vysvětleny kombinací orbitálních změn, posunu monzunů, zpětných vazeb vegetace a albeda. Nešlo o „neznámý cyklus“, ale o regionální kolaps klimatu vyvolaný známými mechanismy, nikoli o globální změnu energetické bilance planety.

To samé platí pro příklady rychlých změn v minulosti. Ano, existují náhlé regionální či krátkodobé klimatické šoky, způsobené vulkanismem nebo kolapsem cirkulací. Právě proto jsou dobře studované. Jenže tyto události:

– byly časově omezené, měly jasný fyzikální spouštěč a po odeznění se klima stabilizovalo.

Současná změna klimatu je jiná. Nejde o jednorázový šok, ale o trvalé a rostoucí narušení energetické bilance planety, které přesně odpovídá nárůstu skleníkových plynů. Proto srovnání s lokálními nebo krátkodobými událostmi nic nevyvrací. Naopak potvrzuje, že klima dokáže reagovat rychle, pokud má silný forcing. A dnes ten forcing známe a měříme.

Tvrzení, že argument o rychlosti je „k ničemu“, je prostě nepravda. Rychlost změny je klíčový parametr pro adaptaci ekosystémů i civilizace. To platilo pro Egypt za Pepiho II. a platí to i dnes.

Škoda, že ta "Vaše věda" sice dokáže, dle Vás, velmi přesně prokázat, že " zabijákem planety" jsou cca 3% CO2, možná vyprodukovaná člověkem, ale již zdá se tedy vůbec netuší jak a čím byly způsobeny periodické změny teplot nahoru i dolů v průběhu tisíciletí.

Ještě že realita již začíná EU zelené šílenství (i šílence) dobíhat a dá se tedy čekat akcelerující odklon od zelených bludů.

Včera bylo pozdě!

Periodické změny klimatu v minulosti věda velmi dobře zná a vysvětluje. Milankovičovy cykly, změny sluneční aktivity, vulkanismus i pomalé změny koncentrací skleníkových plynů. Tyto změny probíhaly v řádu tisíců až desetitisíců let. To není neznalost, to je fyzika a geologie.

Současná změna klimatu je jiná v jedné klíčové věci: rychlosti. Oteplení za posledních 150 let je zhruba 100× rychlejší než přirozené změny v minulosti. A navíc přichází v době, kdy bychom podle přirozených cyklů měli spíš mírně ochlazovat. To není názor, to jsou data z ledovcových vrtů, oceánských sedimentů a moderních měření.

Argument o „3 % CO₂“ už byl mnohokrát vyvrácen. Přirozené toky uhlíku jsou zhruba v rovnováze. Lidské emise nejsou. Každý rok přidáváme uhlík navíc a ten se kumuluje. Proto dnes víme, že zhruba polovina zvýšení CO₂ v atmosféře je lidského původu. Klima nereaguje na procenta toku, ale na změnu koncentrace.

K „zelenému šílenství“. EU nechrání klima z ideologie, ale z ekonomického a strategického zájmu. Bohaté společnosti historicky vždy začaly řešit kvalitu životního prostředí, protože si to mohou dovolit a protože špinavé prostředí má reálné zdravotní a ekonomické náklady. Navíc Evropa dnes prohrává technologický závod s Čínou v obnovitelných zdrojích, bateriích i železniční infrastruktuře. Odstoupit znamená zaostat ještě víc.

„Včera bylo pozdě“ je slogan, ne argument. Klima se neřídí emocemi, ale fyzikou. A fyzika říká, že čím dřív snížíme emise, tím levnější a méně bolestná adaptace nás čeká. Pozdě není. Ale odkládání problém prodražuje.

Dovolím si vypíchnout jen jedinou vaši větičku:

Dnes zvyšujeme koncentraci tempem, které nemá v geologické historii obdoby.

Pokračuji v myšlence - geologická historie začíná v dobách, kdy se vytvořila první pevná zemská kůra, cca před 4,5 miliardami let. A konečně má otázka:

Opravdu po celou tuto dobu geologické historie koncentrace vyšším tempem nevzrůstala (myšleno za rok, desetiletí, století)? Existují nějaké grafy?

Ano, v minulosti byly koncentrace CO₂ výrazně vyšší než dnes, ale jejich nárůst probíhal v řádu tisíců až statisíců let. Současný růst z přibližně 280 ppm na 420 ppm proběhl za zhruba 170 let, tedy tempem okolo 2,5 až 3 ppm ročně, což je řádově rychlejší než jakákoli známá přirozená změna doložená z ledovcových jader, sedimentů a dalších nezávislých proxy dat. Ani nejrychlejší známé přírodní epizody, jako PETM před 56 miliony lety, se tomuto tempu nevyrovnají.

Většina grafu zkresluje protože na ose X nejsou roky lineární.

Zde je odkaz na graf z období kdy byli už lidé.

Před tím bylo i větší koncentrace, ale to také nebyl život na planetě tak příjemný jak ho známe dnes.

K bodu 6: metan zadržuje záření na frekvencích, které blokuje také vodní pára, dominantní skleníkový plyn. Vliv metanu se tak může částečně uplatnit jen v blízkostí pólů, kde je v chladném vzduchu obsah vodní páry nízký. Nemá smysl omezovat chov dobytka kvůli skleníkovému efektu metanu; jde o uzavřený cyklus podle bodu 3. Jiná věc jsou úniky průmyslového metanu, o kterých píšete.

Díky super připomínka.

Ale nelze souhlasit že metan má menší vážnost.

Protože:

Ano, absorpční pásma metanu se částečně překrývají s vodní párou. To ale neznamená, že je metan klimaticky zanedbatelný. Metan má vlastní absorpční pásma v tzv. atmosférickém okně, kde vodní pára ani CO₂ neabsorbují efektivně. Právě proto má metan vysoký radiační účinek, zejména v horní troposféře.

Tvrzení, že se vliv metanu uplatňuje jen u pólů, je v rozporu s měřením. Satelitní data i radiativní modely jednoznačně ukazují, že methan přispěl zhruba 0,5 °C k oteplení planety globálně, nikoli lokálně.

Argument o „uzavřeném cyklu“ u dobytka je zjednodušený. Ano, biogenní metan je součástí krátkého uhlíkového cyklu. To ale neznamená nulový vliv. Pokud se zvyšuje velikost stád, zvyšuje se i koncentrace metanu v atmosféře. Ale i kdyby se chov nezvětšoval.

Navíc metan není problém jen kvůli skleníkovému efektu. V atmosféře se rozpadá na CO₂ a zároveň zvyšuje koncentraci troposférického ozonu, který je dalším skleníkovým plynem i zdravotním rizikem. Škodí tedy cca 10let a pak se rozpadne na CO₂ a škodí dál. Škodí tedy minimálně 2x více než CO₂.