Když chybí právo, zloděj řídí trh

Kryptoměny slibují svobodu. Co se ale stane, když v nich selže ochrana vlastnictví? Kryptoměnový svět znovu řeší otázku bezpečnosti a důvěry.

Nedávná krádež více než půl miliardy tokenů NIGHT ukázala jednu důležitou skutečnost. Útočníka nakonec nezastavila decentralizace ani samotný blockchain. Zastavily ho až centralizované burzy, které odmítly zpracovat ukradené prostředky.

Nejde přitom jen o jeden útok nebo jednu kryptoměnu. Případ znovu otevřel mnohem důležitější otázku: Jak může dlouhodobě fungovat trh, pokud neumí účinně chránit vlastnická práva?

Burzy zastavily zloděje. Blockchain škodu nenapravil

Po útoku několik velkých kryptoburz zablokovalo převody spojené s útočníkem. Díky tomu se hacker nedostal k plnému zisku.

Na samotném blockchainu však ke změně nedošlo. Dnešní těžaři, validátoři ani staking pooly běžně do historie blockchainu nezasahují. Pokud je transakce jednou potvrzena, zůstává součástí účetní knihy, i když se později prokáže, že šlo o krádež.

Je důležité dodat, že to není technické omezení blockchainu. Pokud by se na tom decentralizovaně shodla dostatečně velká část účastníků sítě, bylo by možné pravidla změnit nebo provést cílenou nápravu. Současná praxe však vychází z přesvědčení, že historie blockchainu by se měnit neměla. Proto škoda po úspěšném útoku zpravidla zůstává.

Zloděj nepoškozuje jen svou oběť

Když útočník začal prodávat obrovské množství tokenů NIGHT, cena prudce klesla.

Neutrpěl pouze okradený projekt. Ztráty vznikly i lidem, kteří token drželi, používali ho jako zástavu pro půjčky nebo na něm měli navázané další finanční produkty. Propad ceny mohl spustit likvidace pozic a řetězovou reakci napříč celým ekosystémem.

V kryptoměnách tak zloděj často nepoškozuje pouze toho, koho okradl. Škody dopadají na tisíce dalších lidí, kteří s útokem neměli nic společného.

Bez ochrany vlastnických práv rostou náklady celé ekonomiky

Ekonomové už desítky let upozorňují, že prosperita trhu stojí na dobře chráněných vlastnických právech.

Pokud je pravděpodobnost vrácení ukradeného majetku nebo potrestání pachatele nízká, roste motivace investovat čas, kapitál i talent do hledání bezpečnostních chyb místo do vytváření nových hodnot.

Kryptoměnový svět proto každoročně vynakládá obrovské prostředky na audity smart kontraktů, bug bounty programy, bezpečnostní týmy, monitoring blockchainů a ochranu před stále sofistikovanějšími útoky.

Tyto výdaje jsou nezbytné. Z ekonomického pohledu však představují především obranné náklady. Spotřebovávají vzácné zdroje, které by jinak mohly být využity na vývoj nových produktů, služeb a technologií.

Čím dražší je ochrana vlastnictví, tím méně efektivní je celý trh.

Trh bude vytvářet tlak na větší odpovědnost blockchainů

Domnívám se, že současný stav není konečný.

Stejně jako se v minulosti vyvíjely bankovní systémy nebo burzy, budou se vyvíjet i blockchainy. Trh totiž dlouhodobě odměňuje systémy, které dokážou levně a spolehlivě chránit vlastnická práva.

Pokud některý blockchain nebude umět účinně řešit jednoznačně prokázané krádeže, ponese jeho infrastruktura ekonomické důsledky. Nižší důvěra znamená méně uživatelů, méně kapitálu a nižší hodnotu celé sítě.

Proto očekávám, že mezi blockchainy postupně vznikne konkurence i v oblasti ochrany vlastnických práv.

V budoucnu mohou vzniknout decentralizované mechanismy, které umožní těžařům, validátorům nebo staking poolům po jasně prokázané krádeži společně schválit cílenou nápravu. Nepůjde o svévolné přepisování historie ani o politické rozhodování. Půjde o výjimečný zásah založený na decentralizované shodě s cílem obnovit porušené vlastnické právo.

Takový systém by mohl napravovat škody s chirurgickou přesností, aniž by bylo nutné poškodit běžné uživatele nebo narušit fungování celé sítě.

Lepší řešení vytvoří trh, nebo stát

Pokud kryptoměnový sektor dlouhodobě odmítne hledat způsoby, jak účinně chránit vlastnická práva, poroste tlak na zásahy zvenčí.

Státy budou mít stále silnější argument tvrdit, že některé blockchainy slouží jako bezpečné útočiště pro výnosy z trestné činnosti. To může vést k přísnější regulaci nebo omezení jejich používání.

Z pohledu trhu je proto výhodnější, aby řešení vzniklo dobrovolně uvnitř kryptoměnového ekosystému než bylo jednou vnuceno státní mocí.

Technologie sama spravedlnost nezajistí

Blockchain je mimořádně silná technologie. Umí spolehlivě uchovávat historii transakcí, automatizovat smlouvy a odstranit potřebu důvěřovat jedné centrální autoritě.

Technologie sama o sobě ale nestačí.

Každý vyspělý trh nakonec stojí na důvěře, že když dojde ke krádeži nebo podvodu, existuje mechanismus, který ochrání poctivé účastníky.

Případ NIGHT ukázal, že tuto roli dnes plní především centralizované burzy. Domnívám se však, že dlouhodobě budou muset podobnou schopnost nabídnout i samotné blockchainy. Ne proto, že si to přeje stát nebo ideologie, ale proto, že si to vyžádá konkurence a ekonomická logika trhu.