Jak trh znovu vynalezne stát

Stát na svobodném trhu vzniká už první den. Ne kvůli politikům ani volbám, ale kvůli prvnímu zloději, který si odmítne platit bezpečnostní agenturu. Právě v ten okamžik odstartuje na trh vytváření instituci s vlastnostmi státu.

„Mám rád Anarchokapitalismus“

Anarchokapitalismus stojí na jednoduché myšlence: stát není potřeba, protože ochranu osob i majetku mohou zajistit soukromé bezpečnostní agentury. Konkurence je donutí poskytovat kvalitnější a levnější služby než stát.

Jenže právě ekonomická logika a motivace vede k opačnému závěru.

Představme si dvě situace.

V první je okraden zákazník bezpečnostní agentury A člověkem, který si platí agenturu B. Obě společnosti mají zájem zachovat si pověst a dlouhodobou spolupráci, proto si případ předají. Agentura B vyšetří svého klienta a vynutí náhradu škody. Trh zde funguje.

Ve druhé situaci je ale pachatelem člověk, který si žádnou bezpečnostní agenturu neplatí. Nemá smlouvu, neuznává arbitráže a odmítá spolupracovat.

Co nyní udělá agentura zastupující poškozeného?

Má pouze dvě možnosti.

Buď prohlásí svému platícímu zákazníkovi, že mu nepomůže, protože pachatel není jejím klientem. Taková služba by měla velmi nízkou hodnotu a zákazníci by za ni přestali platit.

Nebo začne právo vymáhat i vůči lidem, kteří si její služby nikdy neobjednali. Jinými slovy začne používat donucovací prostředky i vůči neplatičům.

Právě druhá možnost je ekonomicky mnohem výhodnější.

Platící zákazníci totiž neplatí za samotnou existenci bezpečnostní firmy. Platí za skutečnou ochranu svého majetku a práva. Pokud firma nebude schopna zasáhnout proti neplatičům, její služba přestává dávat smysl.

Tím ale vzniká nový problém.

Jestliže firma chrání své klienty před všemi pachateli, vytváří veřejný statek. Z ochrany totiž profitují i lidé, kteří nic neplatí. Každý má motivaci stát se černým pasažérem a nechat náklady nést ostatní.

To znamená, že dobrovolné financování se začíná rozpadat.

Samotní platící zákazníci proto získávají silnou ekonomickou motivaci požadovat, aby se na financování podíleli i ostatní. Ne proto, že chtějí více moci, ale protože nechtějí platit ochranu za své sousedy.

Bezpečnostní agentura pak stojí před jednoduchou volbou: buď přijde o příjmy, nebo začne poplatky vybírat i od těch, kteří je dobrovolně platit nechtějí.

Výsledek je překvapivý.

Instituce, která měla být pouze soukromou firmou, získává tři základní vlastnosti státu:

=> vynucuje právo i vůči lidem bez smlouvy,
=> financuje svou činnost povinnými platbami,
=> uplatňuje monopol na legitimní použití síly na určitém území u svých zákazníků.

To vše nevzniká kvůli ideologii nebo spiknutí. Vzniká kvůli maximalizaci zisku a snaze poskytovat službu, kterou zákazníci skutečně požadují.

Zastánci anarchokapitalismu často tvrdí, že stát je historická nehoda nebo násilné narušení trhu. Ano je, ale současně je stát přirozeným výsledkem fungujícího svobodného trhu s bezpečností.

Pokud totiž trh skutečně odměňuje efektivnější instituce, pak právě instituce vybírající povinné platby a vynucující právo vůči všem může být ekonomicky stabilnější než čistě dobrovolná konkurence.

Otázka proto nezní, zda stát může vzniknout násilím. To se v historii stávalo často.

Mnohem zajímavější je jiná fakt že vzniká stát znovu a znovu právě proto, že jej samotný svobodný trh dlouhodobě zvýhodňuje?

ps: Nekonzistencí v Anarchokapitalismu je spousta, tento je nejjednoduší a prověřený v jejich komunitě.
Pokud se někdy najde argument a nebo realita co to vyvrátí bude opraveno.