- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když jsme byli před 2 roky s přítelem v Tokiu, bydleli jsme "za městem". Do ubytování jsme dojížděli přímětským vlakem - asi jako z Masaryčky do Horních Počernic... A pozdě večer (jak jinak) jsme se stavovali v místním hypermarketu, v jídelním koutku. Několikrát jsme si tam koupili sushi-set v krabičce. A ještě ke všemu ve slevě, protože za pár hodin zavírali.
Řeknu to na rovinu: 90% sushi prodávaných u nás, a to i v restauracích, se může v porovnání s tím rovnou vyhodit.
kupovaným říká kamarádka "předražená rejže", taky si je připravujeme samy....
Za mě je sushi běhající na pásu nejlepší zážitek hlavně pro děti :) A to bez ohledu na to, že už si obě zvládají ošoulat vlastní, pokud jim k tomu laskavě předtím uvařím rýži :) Ale jinak máte pravdu, domácí je lepší, levnější a s rýžovarem ani ne moc pracné. Což mi připomíná, že nám došla nori, díky za blog. Jdu si napsat a děti mě třeba neumlátí hůlkami :) Pěkný den
Máte karmu, ale nemám vás rád. Vyvolal jste u mne Pavlova, až se budu muset přeodít.
Sushi miluji a popsal jste to úplně přesně a lahodně. Jen u běžícího pásu je žádoucí být hned v předu, jinak k vám nějaké to nigiri ani sashimi nedoběhne.
kam chodíte? Zatím jsme byla u třech běžících pásů a nikde to nebylo nic moc...