Přestaňte už s tím rozmazlováním

Každý den mi někdo zavolá nebo napíše email a chce mé dobro. Chce, abych byl bohatý, abych lépe spal, abych měl lepší erekci. Dnes mi přišel dopis.

Jistě, nejsem v tom sám. Chodí to všem a říká se tomu nevyžádaná pošta, spam. Nevyžádané telefonáty. Baví mne, jak se všichni snaží být kreativní. Těsně předtím, než vytočí mé číslo, se pozitivně naladí, nasadí líbezný úsměv. Pak se ozvu a oni mne pěkně pozdraví. Někdy se stane, že zkomolí mé jméno. To jim pak řeknu, že dotyčný tam není a že ho neznám. To jsou nejkratší telefonáty. Jindy se trefí a pak se spolu bavíme.

Nezapomenou mne ujistit, že hovor je monitorován (hned se cítím bezpečněji) a pak mi řeknou, že nic nenabízí. Ptám se jich, proč tedy volají. Chtějí moje dobro. Zázračné zbohatnutí na nových akciích, případně dluhopisech. Nebo investováním do nějaké skvělé příležitosti. Také mi volají, abych se lépe vyspal. Ideálně s mnoha ženami najednou.

Naše rozhovory většinou končí stejně. Na mé mnohonásobné tvrdošíjné ne, odpoví operátor rezignovaným na slyšenou. Někdy mne začnou osočovat, že si z nich dělám legraci, což jim nevyvracím. Asi nechápou, že už jsou dvacátí, co mi ten den volají.

Maily jsou jiné. Kreativnější v grafickém zpracování, ovšem výsledek bývá stejný. Nezájem. Poslední dobou mi začaly chodit normální dopisy. Papírové. Se známkou a mojí adresou. Tváří se jako osobní pošta. Už na nich není razítko odesílatele a adresa je psaná rukou. První radost z toho, že mi píše někdo blízký, se rozplyne s roztrženou obálkou. Dopis je tištěný. Barevný. Celkem veselý. Místy až žoviální. Ovšem konec mne překvapí. Obchodní zástupce připojil pozvání na oběd.

Představuji si, jak odešle stovky dopisů a pak musí chodit na stovky obědů. A tloustne. Dojde to tak daleko, že nové klienty začne jednoho dne zvát do fitcentra a nakonec třeba do nemocnice.