Nesehnatelné

Určitě to znáte. Něco nutně potřebujete (chcete), a ono to není k sehnání. Čím více onu věc sháníte, tím nedostupnější je. Nakonec se stane zázrak.

Jako malý chlapec jsem dost rmoutil rodiče, protože jsem nic nechtěl. Doslova mne museli nutit k nějakému chtění. Angličáky, hračky obecně, oblečení. Byl jsem vždy spokojený s tím, co jsem právě měl. Neuměl jsem závidět, a nepokukoval jsem po majetku jiných. Dost divné dítě.

Zůstalo mi to do dneška. Jen s tím rozdílem, že si občas dopřeji nějakou tu vymazlenost, kterou pro život jistě nepotřebuji. Nebo ji dostanu od nejbližších, přátel a kamarádů. Něco, co bych si sám nekoupil, protože poměr výkon/cena mi prostě nevychází.

Pamatuji si, jak jsem onehdá pronesl, že se mi líbí METAXA AEN. Celkem jich bylo pro celý svět nachystáno 1888, a křišťálová láhev obsahuje brandy ze sudu číslo 1. Když byl tento nápoj uveden na trh, zdálo se mi třicet tisíc opravdu hodně za tři čtvrtě litru, byť zajímavého alkoholu. Postupem času se zásoby této série ztenčily, a cena vyskakovala stále výše.

Vystačil jsem si „jen“ s Private Reserve, a občas také Angel´s Treasures. Obě jsou báječné, a nejlépe chutnají z nevšedních sklenek. Ovšem jednoho dne mi přistál balíček s onou vzácností z prvního sudu pod stromečkem. Ježíšek vyslyšel mé dávno zapomenuté povzdechnutí, a nadělil mi vysněnou láhev. Musím uznat, že tato Metaxa chutná skvostně. A protože se rád dělím o dobroty, už je v křišťálové karafě jen troška.

Takových příběhů mám pochopitelně více. Vždy na počátku stálo povzdechnutí, že se mi cosi líbí. A nestačí další ujištění, že to nepotřebuji. Což je jistě pravda. A co vy? Toužíte po něčem nesehnatelném? Nebo jste spokojeni s tím, co máte? Na lednici máme magnetku s nápisem: „Mám Tebe, nic víc už nepotřebuji.“ Děkuji, „můj Ježíšku“.

Přeji vám pěkný den, a hodně radosti při předávání dárků. A také skvělé partnery, se kterými si nasloucháte, protože se zcela milujete.

Petr

OMNIA VINCIT AMOR