Nenávidím svoji práci

Tuhle větu slýchám čím dál tím častěji. Od různých lidí, kteří pracují na různých pozicích. Také jsem býval zaměstnancem, a nikdy jsem takhle neuvažoval. Také nemáte rádi svoji práci?

Myslím práci, jako způsob vydělávání peněz. Lidé se dělí na zaměstnance a pak jsou podnikatelé. Další možné dělení je na vedoucího (vůdčí typ) a pak vedeného (člověk, který rád poslouchá, a koná, co jest mu přiděleno). Pokud si někdo neuvědomuje a nepřizná, do které z těchto základních škatulek (přihrádek, kategorií, typů...) patří, a pracuje na pozici, která mu nevyhovuje, pravděpodobně nebude mít tuto práci rád.

A ten, kdo nemá rád svoji práci, nevidí smysl v tom, co dělá, pracuje špatně. Ničí si vlastní život, protože se do práce netěší. A ničí i tu vlastní práci, protože ji nedělá na 100 % (plus mínus). Trápí se na pozici, která není určena jemu, a místo toho, aby se poohlédl po vhodnějším místě, jen trpí, a dál se ničí. To se nutně musí projevit i v rodině a přátelích.

Já jsem pracoval jako zaměstnanec mezi lety 1992 až 1997. Zkusil jsem si pozici odborného asistenta ve výzkumném ústavu, pak jsem pracoval jako servisní technik na specializovaných strojích, dále ve stejné práci jako vedoucí servisního týmu a obchodní zástupce. Nakonec jsem nastoupil do rádia na pozici obchodního ředitele. Celkem slušná kariéra za pět let.

Od roku 1997 jsem na volné noze. Je to úplně jiný svět, bez jistot, bez firemních večírků, bez třináctých platů, a bez stravenek a dalších benefitů. Na oplátku nemám pevnou (případně pružnou) pracovní dobu. Vlastně mám, ale nemusím ji mít. Nemusím hlídat, kolik mám ještě hodin dovolené (zpravidla utrhneme přes rok dva až tři týdny volna). A nikdo mi nezávidí, kolik si vydělám, jak to bývalo zvykem v zaměstnání, kde každý věděl, kolik kdo bere, a někteří i zlostně záviděli, a trousili drby po firmě.

Jsou to dva světy, které se prolínají jen lehce. V každém případě je dobré vědět, co je pro nás nejlepší, která práce je pro nás vhodná. Kam patříme. V zaměstnání jsem se vždy snažil, abych byl co nejlepší, a nadřízení to oceňovali. Jistě, byl jsem mladší, ale vědomí, že se neustále zlepšuji, bylo k nazaplacení. Asi jsem měl štěstí na dobré nadřízené (tedy většinou).

Přeji vám, ať naleznete práci, která vás bude bavit, případně si z té, co konáte, udělejte přítele nebo koníček. Pokud to jde, najděte si ve své práci to, co vás naplňuje, a rozvíjejte to. Odměnou vám bude lepší nálada, možná i více peněz, ale hlavně radost z vykonaného díla. Zajímavé je, že nemusíte ani měnit místo, prostě si svoji pozici nezošklivujte, ale udělejte z ní svého kamaráda.

Hezký den, pěkný konec týdne, a skvělou práci nám všem přeji

Petr

OMNIA VINCIT AMOR