musim vam sdelit, ze jste se asi uplne zblaznil a nebo nechapete celospolecenske souvislosti.

V soucasnem postkapitalistickem systemu 'musi' vsichni myslet na sebe a na svuj prospech. Proc by mely deti poustet nekoho sednout? To misto si snad predplatil? Kdo je stary ma holt smulu. Zrovna tak jako nekdo, kdo nema shury dano a neucil se dobre, tak ziska pouze podradnou praci, ktera je samozrejme hure placena. Mela by se mu ta mzda dorovnavat, protoze mel v zivote smulu.

Jestlize chcete nekde sedet, tak jezdete taxikem.

Deti tohle samozrejme presne registruji a chovaji se podle toho. Preziji jen silni - a to presne vsichni chteli a chteji - mozna mate doma jeste ty klice, kterymi jste tenkrat cinkal - podivejte se na ne a zamyslete se, na co jste tehdy myslel.

Jó Praha, to je stát ve státě!

U nás v Ostravě je asi mládež trochu uznalejší a babku nebo dědka s bolavýma nohama hodně často sednout pustí.

No a pokud ty déle sedící mláďata požádáte o invalidní místo, tak v 99% ho bez diskuze uvolní.

DPO na to má i hlášku, kterou řidič občas pustí, když vidí, že sotva stojící geront vlaje kolem tyče a nikdo mu neuvolnil místo k sezení.

Takže rada: zkuste si o to místo říct...

Do značné míry to je i jakási anonymita davu. Já jsem vyrůstal na dědině, kde jsme se vlastně tak nějak všichni znali. Bylo naprosto normální, že děti zdravily dospělé - což někteří senioři brali jako povinnost a v případě, že školák nepozdravil, šla to babka žalovat do školy. Do gymnázia či měšťanky jsme jezdili buď lokálkou nebo motoráčkem a opravdu neexistovalo, že by školáci obsadili místa dospělým cestujícím. Nehledě k tomu, že opět jsme se (aspoň od vidění) tak nějak znali. Horší je to, že postup=ně se někde doslova udělal jakýsi kult dítěte, které rodič odveze půl kilometru do školy, aby nemuselo jezdit veřejnou dopravou. A ve škole? Aby se kantor ani nepodíval zle na vyvádějící děcko, natož mu dal lepanec. To by bylo tóčo. Já vím, že dávno neplatí, že škoda každé facky, která padne mimo, ale troška kázně by neškodila a rodiče by ji měli podporovat, protože jednou mohou dopadnout tak jak je to v jedné staré básni - koryto ti synek udělá.

Mám podobnou zkušenost. Ale jednou se mi stalo, že kluci od nás ze vsi takto koukali na mě v autobuse a jeden druhému říkal: " ta čumí co? pi..vole". Večer jeden z nich něco potřebovat od syna, přišel a já jsem mu řekla : "trhni si pi..vole". Teď "čuměl on. Syn nebyl doma.

Ona rychlá reakce obvykle funguje spolehlivě. Taky si takhle pubertální hrdinové vylévali své vtipné výroky na starší paní. Když jsem se ozval, schytal jsem spoustu výroků typu "drž hubu dědku, nebo co? No držel jsem hubu. Ovšem začali lítat facky. Ne nechtěl jsem jim skutečně ublížit, mám devadesát kilo a ač šedesát let, přecijen si tělo pamatuje mnohé ze drilu. Opravdu jen facky. Takže chvilku lítaly mobily, pak absolutně šokovaný řev co si to kdo dovolil. Načeš přišlo upozornění, že by mohlo být ještě mnohem hůř. No pak si všiml i řidič a celou pubertální ekipu jsme vysadili dva kilometry od zastávky. Ať se projdou.

Celé to skončilo v hospodě, když jejich tátové zkonstatovali, že jsem jim měl ještě přidat.