Milí rodiče, to se vám tedy vymklo!

Obracím se na všechny rodiče, kteří mají potomky v dětském věku. Díky nezvládnuté výchově a nevštěpování dobrých návyků, jsem každý den svědkem trestuhodného chování nezletilců. Vím, budete to zlehčovat, ale je to neomluvitelné.

Prakticky každý všední den jezdím po Praze hromadnou dopravou, a situace je stejná ve všech jejích druzích. První obsazená místa jsou ta určená pro invalidy. Asi nějaký speciální druh magnetismu. Obvykle tam sedí děti a mládež. Nejlepší sezení, je tam hodně místa na nohy.

Myslíte, že se zvednou, když přistoupí někdo starší, a navíc o holi? Ani to s nimi nehne. Klidně se na toho člověka koukají, a myslí si, že je vše v pořádku. Nikdo jim doma nevysvětlil, že ten, kdo chodí o holi, má větší trápení, než mládě se školní taškou. Že pustit ho automaticky sednout je slušnost, a dnes už i dobrý skutek.

Dříve byly ve vozech umístěny nápisy: Mladší, uvolněte místa starším. Nebo tak nějak to bylo. Zmizely. A s nimi i slušnost a empatie. První si musí sednout školáci (kteří pak celý den sedí v lavici). Dneska mne dokonce jeden takový klučina vytlačil ze dveří, přestože viděl, že se belhám o holi, a nastupuji před ním. Bál se, že mu zasednu místo pro invalidy.

Jel jednu stanici, sedl si, a byl spokojený, že mne předběhl. Vůbec mu to nepřišlo divné, ani blbé. Sebevědomí, které jste svým dětem předali, se v budoucnu hořce obrátí i proti vám, milí rodiče. Už dnes vidíme, jak nastupující generace mají velké nároky na kvalitu života, a neváží si práce, a vlastně ani peněz, jejichž hodnotu si neuvědomují. Pravděpodobně proto, že jich mají od štědrých rodičů stále dost.

Podobně jako někteří politici, si tyto děti myslí, že peníze rostou na stromech, a vždy jich bude dost. Nestarají se o budoucnost, žijí pro ten jeden den, a pak se uvidí. Jistě, v dnešním turbulentním světě, který ovládají dva psychopaté, a spousta drobných egoistů, je těžké se upínat na nějakou budoucnost, natož mít naději na spravedlnost. Přesto bychom se ideálů neměli vzdávat.

Zkuste si, milí rodiče, se svými dětmi více povídat, berte je na procházky do přírody, a dělejte s nimi co nejvíce aktivit, které nejsou založeny na sledování elektronických šidítek. Děti jsou od přírody hravé, a nezaslouží si degradaci v podobě závislosti na (a)sociálních sítích. Těch několik let, které jim věnujete, než budou dospělí, se vám mnohonásobně vyplatí. A vlastně celé společnosti. Mluvte s nimi o normálních věcech, odpovídejte jim na otázky, nenuťte je řešit problémy velkého světa. Dopřejte jim dětství. U každého dítěte na to máte jen jeden pokus.

Děkuji, že výchovu neberete na lehkou váhu, že potomkům pomáháte, ale zase ne moc, aby nebyli nesamostatní. Udělejte vše proto, aby mohli být hrdí na nejlepší maminku a nejlepšího tátu. Děkuji.

Přeji všem hezký den, a hodně radosti při zdravé výchově dětí

Petr

OMNIA VINCIT AMOR