Mezi dveřmi

Nevím jak u vás, ale tady na severu Prahy je to neskutečně oblíbená hra, zejména teenagerů, ale i starší občané to hrají rádi. Hra je jednoduchá a velmi efektivní.

Tato skvělá a stále oblíbenější hra spočívá v tom, že si prostě stoupnete do dveří ve veřejném prostoru a kocháte se neschopností ostatních použít tento stavební otvor. Hra se lépe hraje ve skupině, neboť efektivně vyplníte celý prostor dveří a ostatní nemají šanci se prodrat.

Kde se tato hra provozuje? Zejména ve dveřích hromadné dopravy. Tramvaj je poměrně prázdná, ale okolí dveří je obsypáno malými i velkými hráči, ideálně s naditými batohy na zádech. Nemáte šanci vystoupit, ale ani nastoupit. Brání vám v tom lidská zeď.

Ani metro není z této hry vynecháno. A to jak ve vozech metra (tam je ale dveří!), tak také ve vestibulech. Každé ráno se prodíráme ve stanici Kobylisy hrozny řvoucí mládeže, která po vzoru husitů tvoří hradbu i bez vozů. Vyplní všechny vstupy až na jeden, kterým pro změnu proudí cestující opačným směrem.

A co vy? Hrajete rádi tuto hru? Jste aktivní ucpávač dveří nebo se naopak pokoušíte prorazit dveřní špunty? Chodí se mi špatně, ale tohle mne vždycky vzpruží. A to nemluvím o neefektivním zaplňování eskalátorů, zběsilém dobíhání spoje, hlasitém troubení v metru a dalších laskominách, o kterých jsem již psal.

Vím, že ve dveřích se stojí zdaleka nejlépe, ale prosím všechny hráče, aby se posunuli do útrob vozidla, případně mimo dveře vestibulů, a uvolnili tak potřebné místo pro nás, kterým se ta hra moc nelíbí. Je to prkotina, ale každodenní. Děkuji za pochopení, a těším se, že odpoledne už budou dveře volné. Hezký den přeji všem.

Petr

OMNIA VINCIT AMOR