K čemu to vlastně je?

Všechno by mělo mít nějaký smysl. A ono má. Ovšem někdy je ten smysl dokonale ukryt, aby nebudil pohoršení. Někdy je ten smysl nesmyslný.

K čemu nám jsou tisíce moudrých knih, když je nikdo nečte, natož, aby se z nich snad poučil?

K čemu nám jsou profesionální politici, když nerozhodují ve prospěch společnosti?

K čemu nám je elektronická evidence tržeb, když je možné odpouštět miliardy na daních?

K čemu nám jsou velkorysé dotace, když nejsou určené ku společenskému prospěchu?

K čemu nám je Bůh, když ho potřebujeme jen v těžkých chvílích, jinak na něho zapomínáme?

K čemu nám je státní rozpočet, když si každý může přijít a vzít si, kolik potřebuje, má-li správné známé?

K čemu nám jsou zákonodárci, když jsou nekompetentní a výsledkem jejich činnosti jsou blbé a nebezpečné zákony?

K čemu nám jsou nezávislé soudy, když soudí podle diktátu moci a peněz?

K čemu nám je opozice, když se dokáže spojit s vládnoucí silou proti občanům?

K čemu nám jsou peníze, když nemají žádnou reálnou hodnotu a ze dne na den si za ně nekoupíme skoro nic?

K čemu nám jsou zástupy odborníků, když se na konec nedokáží shodnout na tom, co je prospěšné a co ne?

K čemu nám jsou mohutné demonstrace ve dnech pracovního klidu?

K čemu nám jsou zákony a pravidla, když je sami nechceme dodržovat?

K čemu je tenhle blog, když si ho přečte málo lidí a tím to skončí?