- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dojala mi ta Vaše vzpomínka na otce a mohu vám jen závidět. O mne otec vůbec neměl zájem, téměř jsem ho ani moc neznala. Oženil se znovu a měl dceru a tu miloval a dal ji vše. Mne nic, tedy myslím lásku a pozornost. Nějaké dárky od něj třeba k Vánocům jsem neznala. Ani pohled nebo přáníčko. Vynahradil mi to vše můj milovaný dědeček. Ten by zasloužil tak hezkou vzpomínku jako jste napsal vy.
moc krásně napsané-pro spoustu dětí je otcovská figura bohužel něco jako Yetti-občas se někde mihne, hodně se o něm mluví-přeji vám že jste měl to štěstí a máte na tatínka konkrétní vzpomínky-rodiče jsou rodiče, ať to bylo jakkoliv, i já tomu svému chodím pilně na Olšany zalévat kytičky na hrobě
Jako byste popisoval mé dětství jen s tím rozdílem, že u mne to byl děda, protože táta mi zemřel v mých 4 letech. Ale jinak úplně stejné.