Kde jsou ty sexy Francouzky?

Femme fatale, šarm, chic a elegance. To všechno nás napadne, když se řekne Francouzka. "Cherchez la femme", česky "Za vším hledej ženu". Tak jsem se vydala hledat. Ač je v Paříži spousta cizinek, Francouzku poznáte zdálky.

Spíše jde o starší ročníky dam, které elegantně oblečené do kostýmků na míru často i v chladném počasí nenosí punčochy, a z kalhot či sukní jim koukají nohy v lodičkách...Já říkám "kozí nohy", neboť podobnost není náhodná, a zcela odporuje našemu slovanskému naturelu "krev a mlíko". U nás jsou klenutý zadek a stehna symbolem ženství, které u Francouzek nehledejte. Do jejich džínů "slim fit" já nenacpu ani ruku, též ji mám slovanskou "krev a mlíko".  Ony by u mě zase jen těžko hledaly pověstnou mezeru mezi stehny. Obliba v nošení pánského stylu vyplývá ze stavby jejich těla, které se tolik liší od oblin holek z Východu.

Pravdou je, že francouzské ženy se o sebe starají, o čemž svědčí koncentrace kadeřnictví a lékáren v pařížských ulicích, které si dozajista všimnete. Ze všech obchodů tyhle dva vedou na celé čáře.

Pokud jde o vlasy, když přijedu po delší době do Čech, podivuji se pestrosti odstínů ženských vlasů, mnohdy i dost podivným melírům. Francouzky se nebojí své původní hnědé barvy ani padesáti odstínů šedé. U vlasů preferují kvalitu a střih. Právě proto veškeré kosmetické produkty, které u nás najdete v drogérii, kupují právě ve všudypřítomných lékárnách. A já naopak v Česku trávím hodiny zíráním do regálů DMka, Rossmanna a Tety, protože právě klasická drogérka mi tu chybí... 

Kromě pestrosti vlasů se v Česku podivuji i barevnosti svršků. Pohodlná sportovní móda bund, softshellek a parek v kombinaci s botaskami je v Paříži vidět pouze při volnočasových a sportovních aktivitách. Francouze a Francouzky zaručeně poznáte podle toho, že jsou celí v černém. Ještě tak v šedivém, hnědém, tmavěmodrém, a když se hodně odvážou, i béžová je šik. Pestří kanárci v pařížské MHD jsou cizinci. Zvláštní je, že tuhle "barvoslepou škálu" uplatňují francouzští rodiče i u svých dětí, které nosí stejné modely jako oni. Nejen do vzdělávacích zařízení, ale i na dětská hřiště, kde malá cukrová panenka v tmavomodrém vlněném kabátku, bílých punčoškách a lakovaných balerínkách sedí uprostřed pískoviště a její bráška v pletené šedivé vestičce na ni z konvičky lije vodu. Asi je vám jasné, že naše růžová či tyrkysová dcera a syn v teplákách mají o nálepku cizince postaráno.

Jak jsem již zmínila, jde spíše o dámy starších ročníků. Pro ty mladší je v době, kdy výška nájmu a míra emancipace klade čím dál vyšší nároky, těžké najít si na sebe dost času, tak se alespoň drží staré dobré černé barvy a rudé rtěnky. Lodičky na vysokých podpatcích už často nevidíte. Při francouzském nepřezouvání postačí, že se noha celodenně paří v bufách v zimě a tlačí v černých balerínkách v létě.

Stejně jako u nás, existuje ve Francii fráze: "Zezadu lyceum, zepředu muzeum". Dámy v důchodu cestou do fitka provětrají své norkové kožíšky, unifikovanost jejich esteticky upraveného kachního vzhledu vás zblízka vyděsí, a musím se dost hlídat, abych nezírala s pusou dokořán.

Přesto mají něco do sebe. V rámci pátrání po sexy Francouzkách a snahy o kozí nohy a mezeru jsem si zaplatila členství ve fitku. Přiznávám, že pařížské madam od šedesátky výš mě nepřestávají překvapovat. Některé v moderních gymnastických dresech, jiné v mohérovém svetříku na dopoledních seancích "basic" formy směle nafasují dvoukilovou činku do každé ruky a nepřestávají cvičit ani když já už dávno odkládám i ty svoje kilové a nekoordinovaně máchám prázdnými pažemi. Jak přijdou na řadu squaty, kozí nohy jako strunky hrají bez přestávky, stížnosti na kolena či kyčle nemaje, zatímco moje slovanská stehna se třesou jako sulc. Při zvedání nohou na boku, kdy já 10 minut shledávám nekonečných, a když se lektor nedívá, tak šidím, si madam v šedivém puloveru s muší váhou 50 kg ještě na stehno přiloží tu svoji dvoukilovou činku. Noha mi padá, brada mi padá, v pozici dítěte nenápadně funím, abych popadla dech, ale nemohu jim konkurovat.

Plazím se do šaten. Babky ve sprchách si pečlivě peelingem masírují svalnatá, pro nás nezvykle šlachovitá těla. Po sprše vytahují značkové tělové krémy a pečlivě se natírají. Voyersky civím na krajkové prádlo. Místo vnoučat a nemocí probírají efektivitu cviků a zdravou výživu. Ženskost z nich srší. Kdo hledá, najde. Nejvíc ženskosti a sex appealu jsem našla v tělocvičně u francouzských důchodkyň.

Dávám si novoroční předsevzetí, že se budu inspirovat. Prádlo bych měla, tak mi, Ježíšku, prosímtě, přínes pořádné činky.

 

 

 

Autor: Petra Trnková | úterý 1.12.2015 20:58 | karma článku: 32,36 | přečteno: 2473x