Jsem studentka chodící do práce, kde trávím zhruba 40 hodin měsíčně, takže si dokážete představit, že po finanční stránce to není žádná hitparáda.
Jelikož jsem poměrně dosti komunikativní a kontaktní, tak mi rozhodně není cizí vysedávání po hospodách a kavárnách. A tady přichází kámen úrazu. Tyhle návštěvy totiž překvapivě něco stojí. Jasně, sklenička vína je za pár korun, ale když máte těch skleniček víc (ehm, ehm...), dokáže to udělat pořádnou díru do vašeho rozpočtu.
Zhruba dva týdny po výplatě začínám najíždět na kuskus se žampiony a moji kamarádi vědí, že by mě tu a tam měli vzít na snídani a postarat se o mě. Ale ani přesto se nemusím vzdávat svých oblíbených hospod. Občas se totiž najde někdo, kdo má zájem pozvat mě na víno, Tahle pozvání se konají většinou jednou, u odolnějších jedinců maximálně dvakrát. Po první schůzce a několika vínech se ukáže, že dotyčný asi není připravený na další setkání se mnou. Jsem asi trochu (možná trochu víc) divná. Ale o mně a mých "známostech" třeba někdy jindy.
Dvakrát za rok taky nastane den D, kdy mi na účtu přistane ubytovací stipendium, což je vlastně poměrně směšná částka, ale aspoň je na kadeřníka, že jo. Taky mívám, ostatně jako každý, narozeniny a svátek. To jsou moc fajn dny, kdy dostanu pár peněz a dort. No jo, jenže narozeniny a svátek se musí oslavit, tudíž jsme opět tam, kde jsme byli.
Nedávný telefonát z banky, kdy mě paní přesvědčovala, že zřízení kontokorentu je v mém případě, kdy se často ocitám na nule, super nápad, mi zrovna dvakrát nepřidal. Proto jsem se rozhodla, že začnu šetřit a budu na sebe fakt přísná .Už mám 80 Kč, ale to je teprve začátek!
Jednoho dne se snad budu mít líp, aspoň si to tedy říkám. Zatím mě ale tenhle studentský život, ke kterému asi málo peněz patří, dost baví.
Á propos, 80 korun mi vyjde na dvě vína,.. Tak já jdu, ahoj!
