Začátkem prázdnin se téměř celá Praha stěhuje na festival do Varů. Já nemám prachy, proto se touhle dobou stěhuju na venkov k rodičům.
Tenhle vesnický "festival" trvá klidně celé prázdniny a obejdete se tady bez šatů od Diora a dokonce i bez vizážisty (ne, že by nebyl někdy potřeba). Léto na vsi má prostě svoje nezaměnitelné kouzlo (a podle mě je asi tak tisíckrát lepší než léto v Praze). Existuje pár věcí, které v Praze nejdou. Nebo možná jdou, ale prostě to není ono.
Můžete chodit bosi, aniž byste se báli, že si do nohy vrazíte injekční stříkačku. Téměř celé léto neobuji boty, mám špinavé nohy a je to děsně fajn. Sem tam dostanu žihadlo nebo se kopnu do palce, ale pořád je to lepší než ta stříkačka.
Chcete si dát k snídani třešně? V tom případě nemusíte čekat frontu na trhu nebo u vašeho pana Vietnamce. Prostě se seberete, vylezete na strom (ujistěte se, že větve, na které lezete, nejsou shnilé, to potom už tak milý není) a třešně si natrháte. Bezvadný to je!
K létu patří hospody a zahrádky. A pivo. A taky víno. Tohle je stejné jak v Praze tak i na vsi. Ne, vlastně není. Na vsi si dáte pivo za dvacku. Nebo uděláte čárku ke jménu vašeho taťky. Ať tak či onak, je to prostě ekonomičtější. A má to atmosféru.
Koupačky. Pokud bydlíte na vsi, která má osmdesát obyvatel (včetně psů a koček) a několikero rybníků, tak se nestane, že vám při potápění, někdo stoupne na hlavu. Maximálně potkáte rybu nebo tak něco. Jednou se mě nějaká Číňanka, která se chystala vlézt k nám do rybníku, ptala, jestli tam nejsou žraloci. Ne, nejsou... Ale ti pravděpodobně nejsou ani v Podolí.
Mezi věci, které pro mě k létu patří, je sušení sena. A skákání do něj. A babiččino nadávání, protože tohle se přece nedělá. Stejně si vždycky skočím. Na tajňačku.
Fantastické jsou vesnické zábavy. Pořádný odrhovačky, panáky za desetikorunu a nějaký ty letní lásky. V tuhle chvíli mi nevadí ani ty písničky od Kabátů, které jinak nemůžu vystát. Vlastně se na ně těším. A těším se i na to, jak půjdeme celá rodina, s dvojkou v žíle, nad ránem domů.
Léto na vsi je prostě prima.
A teď si jdu dát nanuka. Samozřejmě homemade.
