Klíče
www.flickr.com
Já ho vždycky přesvědčuji, že to prostě musí vydržet domů, když už nešel ve školce a tak to trvá zbytek cesty. Pro tentokrát ještě zpestřeno tím, že pršelo jen se lilo, on měl na sobě pláštěnku a já v ruce velikánský deštník. Zrychlovali jsme krok až jsme nakonec skoro klusali a konečně jsme se ocitli před domem.
A jak pozorný čtenář jistě tuší, teď přijde ten háček. Maminka sáhla do kapsy, protože žádné zavazadlo si sebou na běh do školky nebrala, a v kapse nic. V tom okamžiku mi blesklo hlavou místo, na které ve školce vždycky klíče položím, když pomáhám Františkovi s převlékáním a bylo mi téměř na sto procent jasné, že leží právě tam.
Dovolila jsem Františkovi se vykakat v předzahrádce a zadeček jsem utřela sáčkem od svačiny, kterou nám pečlivě zabalenu dávají ze školky každý den sebou. Po té jsem začala horečnatě zvonit na sousedy, aby nás někdo pustil z toho deště do domu. Chtěla jsem tam Františka nechat a běžet zpět do školky bez něj. Nemáme to zrovna blízko a nikdo v tuto polední hodinu ještě nebyl doma.
Nakonec nás zachránil jeden člověk vycházející z našeho domu. Chytla jsem si dveře, klučinu posadila na pláštěnku na schody a modlila se, aby tam opravdu zůstal sedět, než to otočím do školky a zpět. Nebudu to dále napínat. Klíče ve školce nebyly. To byl teprve ten pravý šok. Mezitím naštěstí přišel domů z práce manžel a taky starší syn ze školy, takže František se dostal domů a já posléze taky.
Zrovna když manžel začal rozpřádat preludii na téma finanční ztráty způsobené zhotovováním klíčů pro naši velkou rodinu, tak díky Bohu zazvonil jeho mobil. Volali ze školky! Jedna aktivní maminka klíče v šatně sebrala přesvědčena, že jsou její kamarádky. Až když tato vlastnictví popřela, vrátila se s nimi do školky.
Takže opět běh zpátky, ten den už počtvrté (počítám i ranní procházku) a potom ještě jednou o dvě hodiny později pro dalšího syna do družiny. Podvečerní úprk do hudebky už naštěstí obstaral manžel.
Petra Pokorná
Mladá logopedka v Nýrsku zavolala na otce dětí policii
Když slyším zprávu o zásahu úředníka vedoucímu k odebrání dětí, v mém podvědomí vyvstává obraz starší zatrpklé úřednice, která rozhoduje o osudu dětí, tak jako tomu bývalo za komunismu. Něco jako paní Zubatá v Koljovi. Ale když jsem se trochu zamyslela, napadlo mě, že je velmi pravděpodobné, že to naopak byla mladá bezdětná ambiciózní dáma, která si buduje kariéru.
Petra Pokorná
Z Brna do Londýna aneb co bych byla bývala ráda věděla před odletem
Byl to dárek k mým čtyřicátým narozeninám. My dva, manželský pár středního věku, pro mého muže první let od jeho dětství. Na ten se těšil nejvíc. Já jsem se zase těšila na Londýn. Uložili jsme do kabelky několik listů papíru vytištěných z tiskárny doma na stole. Čtyři listy - letenky, jeden list - kód na lístky na vlak z letiště do centra Londýna, další list - rezervace hostelu v centru Londýna a poslední - doklad, že jsme si zaplatili jízdu na London Eye. Peněz to bylo hodně a jen jsme doufali, že nám tyto listiny skutečně umožní požitky, které jsme si od nich slibovali.
Petra Pokorná
Hrdinský čin
Dočítám blog Ivany Vejvodové a stírám slzu jako asi i mnoho dalších čtenářů. Její táta zemřel ve věku 38 let a svoje vnuky nikdy neviděl. My jsme měli u nás v rodině víc štěstí. Já tomu říkám Boží požehnání. Můj tatínek se dožil věku téměř dvojnásobného a šesti vnoučat. Každé z nich držel na rukou už v porodnici a v šestinedělí seděl u jejich kolíbky a zpíval jim. Však ho také vnuci podle toho milují.
Petra Pokorná
Návštěva koupaliště (Něco ze šuplíku)
Já a děda s třemi malými kluky na koupališti. Já – ve třetím měsíci těhotenství s Františkem, v plavkách na mě asi byl zvláštní pohled. Nikdy jsem nebyla moc štíhlá a ve třetím měsíci těhotenství mám břicho zrovna takové, že je opravdu velké, ale ne tak, aby bylo jasné, že jsem těhotná. Kromě toho – tři děti – ta určitě není těhotná, ta je jenom po dětech tak tlustá.
Petra Pokorná
Rodinná dovolená
Naše rodinná dovolená je každým rokem tou nejnákladnější a nejadrenalinovější událostí z celého roku. Nemyslete si prosím, že hladinu adrenalinu navozujeme nějakými k tomuto účelu zábavním průmyslem stvořenými sporty. Kdepak. U nás k tomu slouží ne sporty, ale spory. A to o to, jak s časem a penězi k dovolené určenými naložíme.
| Další články autora |
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Přes sto let staré turbíny stále pracují. Česko ukrývá unikátní průmyslové dědictví
Voda, turbína a poctivé řemeslo. Zdánlivě jednoduchý princip dokáže fungovat neuvěřitelně dlouho....
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky
Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...
Pátá trasa metra E dostala zelenou. Radní schválili studii okruhu za stovky miliard
Pražští radní dali zelenou studii proveditelnosti pro pátou trasu metra E. Nová okružní linka má...
Trolejbusy, jaké Praha ještě neviděla: policejní, obojživelné i popelářské vozy
Co kdyby po Praze jezdil trolejbus pro prezidenta, policejní hlídku nebo třeba popeláře? A co...
Města lázeňského trojúhelníku oslavila pět let na seznamu UNESCO
Odjezdem speciálně vypraveného vlaku na trasu z Františkových Lázní do Karlových Varů skončily...
Oběd na zámku za 170 korun? Dobříš boří představy o drahé gastronomii
Oběd v zámeckém prostředí nemusí znamenat hluboký zásah do peněženky. V Chateau Dobříš se denní...
Volební komise 2026: Odměna se letos razantně zvýší. Do kdy se podávají přihlášky?
Volební komise jsou nezbytnou součástí každých voleb, obce ale mají v posledních letech stále větší...
Volby 2026: Kde se volí do Senátu a kdy se letos konají komunální volby
Už se to blíží. Česko na podzim 2026 čekají dvoje volby. Druhý říjnový víkend voliči mohou hlasovat...

Prodej bytu 4+1, Příbor
náměstí Sigmunda Freuda, Příbor, okres Nový Jičín
4 900 000 Kč
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1299x



















