Punkerka aneb "tak jako kdysi, kdy nás nikdo neměl rád.."
Džíska, která byla plná sichrhajsek...(neustále nějaké sháním po bytě a zcela jsem zapomněla na to, že jich mám na džísce navléknuto tak sto...), vzala jsem jí do ruky a ještě byla cítit koncertama a Belmondem v Praze...pach marjánky, cigaret a potu, poga a kamarádů, já vám nevím, ale fakt jsem se najednou ocitla zpátky v Belmondu na Visáčích, v Deltě na Znouzi.....bylo toho mnoho a já fakt dotedka nevím, jak jsem při tom vytížení - "no future!" byla schopna vystudovat střední školu a odmaturovat s vyznamenáním...
To máte tak... na střední škole v prváku jsem se zamilovala do punkera...říkal si Axl, jmenoval se ve skutečnosti Petr Král. A jak to tak bývá, blboňka zamilovaná převzala i jeho životní názory a tak...a začala jsem se doma objevovat v prapodivném oblečení. Ráno jsem vyšla z baráku do školy v džínách a mikině a vrátila jsem se v černých rozervaných punčochách a koženém saku s nášivkama - DKm S.P.S a podobně. Máma z toho šílela. "Kde máš tu mikinu????Tu nike, co jsme ti dali k vánocům?" "Já nevim, ne.."odvětila jsem "Jak nevíš?? Co to máš na sobě za hadr???" "To je taky mikina, ne?" odvětila jsem jí drze.."No ale to je špinavej hadr...a propíchanej spínacíma špendlíkama..proboha!!" lála máma. "mikina Nike, pchchchhh.." odfrkla jsem si, "mají ty debily co jí nosej, odfajfkovaný.." Chudák máma se nevzmohla na slovo.
Moje revolta pokračovala.Sice jsem nebydlela v kanále (budem bydlet v kanále a tam nám bude hej, na ze'd sprejem nastříkáme: Sid byl nevinnej!!"), ale poctivě jsem se vracela domů..v tu dobu jsem naléhala na naše, aby mi koupili Martensky. "Mami...stojí sice skoro 4 tisíce, ale fakt to stojí za to, prosíííííím"), protože ve svých dosavadních botách (šněrovací pláťáky za kilo) jsem byla nemožná...až máma podlehla. 'Sla semnou na Staromák do boťárny, kde mi koupila marteny za skoro pět tisíc. Nemohla jsem se na ně vynadívat. Černé, do půli lýtek, budiž mi ale připsáno ke cti, že je doteďka nosím, cca 15 let zpátky, pořád je mám.....ale z takového toho "jazyka"zezadu na holeni, z takové té "visačky" jsem odstranila už před mnoha lety visací zámky, co mi za chůze cvakaly a narážely do nohou....
Vrchol byl, když jednou při koncertě, kdy jsem měla chřipku a byla tam jen říct, že je mi špatně, mám horečku a rozloučit se s nima a pak ulehnout s antibiotikama, se rozhodl jeden můj kamárád, že si pro mě zajde....Přišel ke mě do pokoje táta a smál se pod vousy a prej: " jdi k oknu, to stojí za to.." a já se koukla z okna a tam stál Jan, sbíral malé kaménky a házel nám je do oken a řval..."pus jí ven, voleee!! děléééj!!!" Táta pak sešel dolů, já ho držela ať tam nechodí, bála jsem se, že ho zabije nebo mu rozbije hubu...ale on se zachoval fantasticky....sešel dolů, řekl mu - "hele nech toho, petra je nachcípaná, nemocná, nikam s tebou nepůjde..." on do něj ještě jako blbec chtěl strčit a hulákal: "si to vymejšlíš, fotr, Petróóó´!!!!" ale táta byl super...prej - "dobrý, já to beru, ale ona je fakt nemocná, klídek.. ":-D
Další úlet byl účes. Jednou byl můj táta na rybách a já se mezi tím nabarvila narůžovo a nechala se ostříhat na ježka. Z toho růžového ježka jsem si každé ráno pracně tvořila gelem bodliny a takto vyhastrošená jsem chodila do školy.. Když mne otec poprvé spatřil, tak neřekl ani slovo.. a já si řekla - "fajn, jó ten nic neřiká.." až mi posléze došlo, že on se pouze v první chvíli nezmohl na slovo..doteďka slyším jeho ryk z okna, když jsem šla už na autobus:"co to jéééééééééééééééééé?" řval na mámu.."co si to dovolujéééééééééééééé?? Ježišmarjá, jak to vypadáááááááááááááááááááááá???? Jako debil"!!!
Ano, vypadala jsem jako debil. Fotky z té doby jsem si nedávno prohlížela, byla jsem prostě punkerka, chodila jsem na Visáče, na V.T. Marvin, S.P.S. a E!E. Měla jsem dokonce i malý románek s jedním z Plexisů (To se zase vráátí, klaun nás neopustí....! :-) Klub Delta na Dědině jsem měla doslova pár kroků a tak když tam hrálo něco punkerského, tak jsem tam nemohla chybět..okruh mých kamarádů se rozšiřoval a nemyslete si, že to byli samí bezmozci, to ani náhodou... jeden byl promovaný inženýr (sínus kosínus deskriptíva), který promoval v kožené bundě, rozervaných džínách a postaveném číru...a spousta vysokoškolaček, co se tam chovaly jako strašné krávy...nevím, jestli to byl tehdy jen pocit malého mlíč'náka punkerského, ale ty punkové ženy, to bylo peklo...vesměs takové ojeté rachotiny (pardon), které na mě pohlížely jako na strašlivou hrozbu pro jejich amanty...taky např. v Deltě se stávalo pravidlem, že se šlo "hejbat" nahoru na schody...a já mám asi tu čest, že jsem tam s nikým nikdy nešla...Možná proto mne tak nenáviděly...byla jsem nedostupná a¨bylo to tak dobře.
Chodili jsme do hospod, hráli jsme na kytaru, hlavně Miloš a Ivan...všechno uměli zahrát...od S.P.S Splet si Ivan kombajn s tankem...na záda si mošnu dal!! nebo od E!E Humusáka...no a já se taky učila na kytaru a jednou mi jí dali do ruky a já zahrála pamatuju si dotedka Ovečku (Bláznovu ukolébavku) ...zcela nepunkovou písničku...a všichni ti očírovaní drsní hoši najednou chtěli víc dalších českých country písniček a až do rána jsme hráli a zpívali u Kryla, Nedvědů, Tučného atd...Pak byla jednou Znouzectnost v Belmondu...a já tam šla na podium, aby mi podepsali desku a hráli zrovna "kyvadlo hodin krájí noc na kousky, vzhůru jsme zůstali jen ty a já.." ukolébavka prostě a JÁ zpívala s Démou a Koldou!!! :-)
Milovala jsem je, všechny.ale naše cesty se rozešly, když jsem po škole začala pracovat. Nešlo už mít sichrhajsky v uchu, lízt na koncerty, vracet se v šest ráno a ráno v sedm do práce...nešlo to, no. Ale vzpomínky zůstanou...jak mi sestřenka řekla o té mé "maškaře", tak jsem nejen vytáhla džísku, ale i ty kazety emgetonky, pamatujete? Tužkou jsme je točili a přetáčeli, aby se šetřily baterky. Vzala jsem si starý zaprášený kazeťák a pustila si na plný koule znova Sex Pistols, E!E, V.T. Marvin, S.P.S., Hasiací pristroj, Sypte ptáčkům....a byla to teda nostalgie jako prase (s odpuštěním...)...
Byla jsem punk, nestydím se za to a naopak...zažila jsem krásné chvíle. Každý má v pubertě a výše něco, k čemu se upne a co přijme za své...já punk. Kamarádi moji, ztratili jste se mi před asi deseti lety...nevím o vás nic..ale mám vás ráda moc a moc...a ráda vzpomínám na ty tahy, nekonečné jízdy, kalby, nebo jen posezení s kytarou......
Díky za přečtení, vaše Petra
Petra Pavlíčková
Punčocháče v mrazáku
O lidské zapomnětlivosti bylo napsáno jistě již mnoho a mnoho knih, článků, ba i vědeckých "tlustopisů" Nechci se tímhle blogem vydávat na půdu zapomínání jaksi "lékařského" - čili psát o tom, jak s věkem slábne paměť - to všichni víme a víme také, jaké příšerné důsledky to mívá například v podobě stařecké demence či "alzheimera". Ne, chci trošku tohle nepříjemné téma odlehčit a napsat o zapomínání ještě jaksi v "mládí" - trošku na humornější notu a vydat se na půdu historek, kterýma jsem zásobená bohatě od své rozvětvené rodiny či okolí.. Nadpis Vám, milí čtenáři, může připadat trošku matoucí, ale vězte - stát se to může naprosto každému - každý někdy něco někde zapomene, nebo udělá nějaký podvědomě nesmyslný krok, nad kterým pak v úžasu jen nevěřícně civí a říká si: "ježišmarjá, jak jsem mohl být takhle blbej!!"
Petra Pavlíčková
Princezno, co to máš sebou za vopici????
Příběh na téma kolo pro Ona dnes: "Ahoj, prosímtě, děláme novou kuchyni, můžeme si k vám do sklepa dát pár věcí, než to všechno upravíme a opravíme, u nás není k hnutí.." poprosila mne kamarádka z vedlejší vísky, která konečně s rodinou bydlí. Sice v bytě na hypotéku, ale je to 4 plus 1, vzdušné, prostorné a jelikož má tři dítka ve věku 11, 10 a 8 a manžela, tak z jejich podnájmu v 1 + nic, ve kterém se krčili doposud a platili nehorázné nájemné "paní domácí", která je opravdu odírala, je to opravdu pro ně velký skok kupředu.
Petra Pavlíčková
Roštěná na roštu aneb polibte mi zadel
Omlouvám se za možná trošku expresivní titulek..leč co, pravda se musí naplno říci...ať je to jak chce. Včera mi manžel dal dáreček - zabral (tím myslím výplatu) a pozval mne do restaurace. Podotýkám, že to je u nás velká oslava, to se stane jednou za rok, jinak "sušíme hubu" a snažím se vařit jídla výživná, leč levná. Najednou pozvání do restaurace, oblékla jsem se, načančala se a že tedy pojedeme do jedné, která se nám v minulosti osvědčila.
Petra Pavlíčková
Ztracená
Ztratili jste se někdy? Kdekoliv, může to být všude, v davu, v cizím městě, v cizí zemi, najednou dezorientovaně bloudíte neznámým terénem a začne vám tlouct srdce a bojíte se? To jste ještě dobří, protože "ztracení" se přihodí alespoň jednou za život naprosto každému bez vyjímky. Ale co třeba řeknete na to, že se někdo ztrácí cca jednou týdně a to na místech jemu známých a okoukaných? "Asi počínající Alzheimer, bohužel,", řeknete si. Ale ne, to naštěstí ještě není. To jen já jsem ukázkovým příkladem matlala, který se ztratí naprosto, ale NAPROSTO všude.
Petra Pavlíčková
Když se vám stane megatrapas..
nezoufejte - myslíte si asi v tu chvíli, že se musíte hanbou do země propadnout, ale není tomu tak - hitparáda trapasů a ultramegatrapasů je velmi rozmanitá a ten váš "trapásek" snadno zanikne v plejádě dalších, podobně, i hůře postižených jedinců. Téma trapasů by vydalo na samostatnou knihu, já přináším jen pár exemplárních příkladů, které se staly buď mně osobně, v mé rodině nebo blízkém okolí. Snad si po jejich přečtení oddychnete - že to, co se stalo vám, není ještě tak hrozné.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci zvýšili ochranu zemědělské půdy i omezení jejího prodeje cizincům
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Požár pralesa Mionší musel založit člověk, zjistili odborníci. Sčítají škody
Hasičští experti se vrátili do terénu, aby vyšetřovali příčinu požáru v pralese Mionší v Dolní...
Zdravotnictví čeká kolaps, věští analýza. Chybí 3000 lůžek, péče se nadužívá
V českém zdravotnictví hrozí bez přijetí potřebných opatření vyčerpání zdrojů. Systém není podle...
Evropa otevřela dveře džihádistům, Londýn a Paříž nepoznáte, hlásá Trump
Donald Trump krátce po potlačení propalestinských protestů na několika amerických univerzitách...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...