Z druhé strany

Dík za blog . Mohu to posoudit z druhé strany, proože jsem potomek správců   podnikovky. Náhodou cca 10 km od Ramzové. Nevím o tom, že by k nám lidé putovaly v řetězech a z donucení.I moji rodiče tu práci měli proto, že tam dříve takto jezdili a Jeseníky měli rádi. Kvůli podnikovce teď na Jesenicku žiju.Pamatuji si, že spousty skupinek lidí spolu trávily mnoho času a byly to notoricky známé tváře. Kolikrát prostě u vchodu čekala rodina Vonáskova na Vopršálkovi , děti na sebe navzájem. Společné výlety, Silvestr, během roku školy v přírodě a lyžařské výcviky podobné Sněženkám a Machům.Děti správců  to občas měli do školy pár kilometrů a když nejel spoj, svážela  je tam nebo nazpět  Ara, Uaz...Kdo bydlel dál, třeba Smrčník, tak u těch to ani jinak nešlo.Napadání autorky a obviňování ze  stádního chování my připadá úsměvné, hlavně v době kdy se půlka populace dobrovolně ovcuje a kliká na FB.

Hezká vzpomínka

ale proč ta nostalgie?

Vnímám to tak, že dnes je mnohem více možností jak trávit volno a prázdniny. A hlavně je možnost VOLBY. Ta dřív byla omezená. I když vše je o lidech a co pamatuji, byli jsme schopní udělat siv partě pohodu a zábavu úplně všude. Když to shrnu:  zažila jsem podnikové chaty, podnikové tábory, chmelové i bramborové brigády, zahraniční brigády, ... často doslova v polních podmínkách.

Rozdíl vidím v tom, že v dnešní době nikdo nikoho příliš neorganizuje a tak někteří mají pocit, že kolektivní zábava za socialismu byla lepší. Nebyla! O režimu a míře pohodlí to vůbec není. Jen o chuti a vůli si to zařídit a zorganizovat.

Osobně mám nejradši kontrasty. Ráda jedu do luxusního hotelu a pak zase klidně s báglem do rumunských hor do chajdy bez vody... Obojí má své kouzlo

Re: Hezká vzpomínka

Jestli můj text vyznívá nostalgicky, tak je to hlavně nostalgie po dětství. Rozhodně nechci opěvovat kolektivní organizovanou zábavu za socialismu, to se mi naopak vždycky příčilo, ale pobyty na podnikové chatě, tak jak na ně vzpomínám, opravdu byly o něčem jiném. Ano, možnost volby byla omezená, ale děti to nevnímaly zas tak tragicky. Naopak byly možná vděčnější i za to málo než dnešní rozmazlenci na luxus strkaný pod nos.

Ale věřte mi, opravdu nechci vracet čas, dnes si dovolenou představuji a zařizuji úplně jinak...

... pěkné vzpomenutí...

... jako děti jsme skutečně vnímali realitu jinak a naše nároky byly úplně jiné, a musím přiznat, že jako dítě jsem si dětství náramě užil - ale přechod do reality byl brutální, ale zase jsme si vytvořili další dětství - vlastně jsme přecházeli z jednoho vnitřního exilu do duhého, a s všední realitou jsme se potkávali jenom zřídka... když to vezmu kolem a kolem, vlastně jsem dospěl až v 89´, a to už mi bylo přes třicet...

taky jsem zavzpomínala......

hezky napsáno a tak karma zasloužená

Ramzova

Koncem devadesatych jsme jezdivali do Ostruzne uz nepodnikove s rodici a dalsimi znamymi na lyze a bylo to podobne. A nebudilo nas "houkani vlacku", ale zbesily rachot zamracenych, v pripade nakladniho vlaku i zdvojene. Ty stroje byly slyset az na Seraku.

Ne každý to takhle viděl

Chápu vaši nostalogii, ale zkuste prosím svou osobní zkušenost nezevšeobecňovat. I tehdy byli lidé, kteří nestáli o kolektivní zábavu, navíc s lidmi, sek terými se třeba v práci neshodli - a te´d se náhodou sešli ve stejnou dobu na podnikové chatě. Nestáli o to, aby jim podnikové drbny doslova koukali do talíře a po návratu je pomlouvali, v čem tam chodili nebo jak se strarali o děti, nestáli o plísně nohou získané ve společných sprchách, u nutno dostavti se k večeři přesně v šest a povinně se bavit...A pokud se v takovéh tam v dětské společnosti ocitlo dítě vychovávné trochu jinak, bylo tou "kolektivní" partou dost často šikanováno. A proč se podnikové chaty po roce 89 prodávaly? Protože byly z velké části dotované a podnik, který chce obstát mezi ostatními, si nemůže dovolit část svých tržeb dávat na provoz rekreačního zařízení.

Re: Ne každý to takhle viděl

Zazila jsi "pionyraky" neboli letni tabory bud poradane obvodem nebo skupinou podniku? Ty byly ve sve podstate podobne. A preci deti rady jezdily na prazdniny, protoze to byly predevsim prazdniny, letni rekreace a zmena prostredi, nez kazdodenni zivot doma a skolni povinnosti.

Nezastavam se masovych rekreaci ani podnikovych chat a letnich taboru, ale takova proste byla tenkrat moda a ne jen v ce-es-ser a lido demo, ale i jinde. Staci se podivat na cizi filmy z te doby jak se v lete bavili obycejni lide na Zapade v 50.-60.letech.

Ano,

máme to tady nádherné! Moc jste mě svým článkem potěšila.

Re: Ano,

Děkuji A chápu to správně, že jste ramzovská starousedlice?

Divné to tedy je,

už jenom proto, že nevím, jak můžete s takovou jistotou vědět, co cítí to dítě jedoucí do drahého hotelu.

Jinak já touto nostalgií netrpím. Rodiče mě naštěstí ani v dobách socialismu na podobné akce netahali, protože o to nikdo z nás nestál. On každý nemá tak stádního ducha.

Re: Divné to tedy je,

A co vrstevnici, pohrdalas temi netuzexovymi?

lide se stali individualisty a maji mnohem vyssi naroky

nejen v Cesku, ale i jinde ve svete.

Masova rekreace, vecerni zabava s taboraky, spolecny zpev, scenky hrane amaterskymi komiky, soutez v anekdotach, tanci, spolecenske hry kterych se zucastnili vsichni rekreanti, skupinove tury ve dne, jednodussi ubytovaci podminky, spolecne stravovani -stejne jidlo pro vsechny a ve stejnou dobu, spolecne umyvarny a WC - to vsechno byvalo popularni. Take jsem si zazil podnikove rekreace s nasimi, v lete i zime.

Jak uz se zminil nekdo dole, platilo to i pro jine staty, nejen Ceskoslovensko. Dokonce i na Zapade i kdyz treba ty rekreacni objekty tam vetsinou nebyly podnikove ale soukrome.

Od te doby jsme "vyrostli", mame neskonale vyssi naroky na cestovani, vyber jidla, individualni pohodli i na druh zabavy. Ocekavame samozrejme, ze nas bude bavit nejaky profesional na podiu, v televizi ci na DVD a ztratili jsme schopnost si usporadat svuj vlastni zabavni program. Proto odzvonilo podnikovym chatam.

Re: lide se stali individualisty a maji mnohem vyssi naroky

Byvalo zlatym hrebem zaverecneho vecirku kazdeho turnusu, ze se selo par basnickych "strev" a spolecne na znamou melodii vymysleli zrymovany text popisujici udalosti rekreace. Pokud se nasel dobrovolnik s kytarou, bylo to jeste lepsi a lide si pak odvazeli domu rucne opisovane kopie pisnicky.

Jeste dneska si matne pamatuji zacatek jedne "Sesli jsme se na Lahrovkach uzit letni pohodu, ale s Petrem o pocasi nemeli jsme dohodu".....dal uz nevim

Právě dnes jsem se bavil se známým

... který o podobné chatě povídal. Koupil ji jako majitel středně velké firmy a jezděj tam už druhým rokem s rodinami (zaměstnanci, známí) a je to prý bezvadné. O náklady se nějak dělí. Také s hořkostí povídal, že nejprve chtěli na tom trošku i vydělávat a pronajímat to jako školu v přírodě, příp. na lyžařské výcviky. Po dvou zkušenostech to vzdali, protože nebylo skoro možné po odjetí dětiček dát to do normálního stavu. Prý i skříně dokázala tahle hodně mladá omladina roztřískat na kusy.

Ale teď je to prý bezvadné a užívají si to. V dnešní době docela malý zázrak a mnozí dospělí si prý rádi zavzpomínají ...

Re: Právě dnes jsem se bavil se známým

Njn, neměli holt zasílat nabídku zvláštním školám.