Hurá! Změna času!

Nekamenujte mě, ale já se opravdu na změnu času těším. A na každou! V říjnu se už nemůžu dočkat, až si o posledním víkendu hodinku přispím, a hlavně - až nebudu muset vstávat za tmy.

Mám k tomu své osobní důvody. Za světla nebo spíš za pološera totiž vylézám z pelechu podstatně ochotněji a obvykle se nemusím tolik přemlouvat. On to někdy i tak bývá urputný boj kdo s koho a za tmy má moje línější já podstatně větší šanci, že urve ještě čtvrthodinku. (Mezi námi – někdy vyválčí i půlhodinku, ale to už zavání těžkou nestíhačkou a průšvihem.) A brzké stmívání? To mi v listopadu nijak nevadí, k dušičkovému času a nadcházejícímu adventu se naopak náramně hodí a naladí člověka na tu správnou zimně - relaxační notu.

Jenže o podzimní změnu času tak jako tak moc nejde, ta stejně nikomu nevadí. Nebýt letošního ruského NE, odbylo by se to v médiích snad jen stručným oznámením.

Zato na jaře, to bývá daleko větší humbuk. Notorickým kritikům letního času se s jarní mízou vlije do žil tolik elánu, že sepisují stížnosti, petice, občas vypluje na povrch i nějaká poslanecká iniciativa. A deníkáři aspoň mají chvilku o čem psát. Určitě se každý rok už nemůžou dočkat, až zatvrzelí biorytmíci znovu vyrazí do předem prohraného boje.

No a já jsem na tom podobně. Taky už od konce února počítám dny a těším se, kdy konečně nastane vytoužený víkend V.

Ó, jak ráda každý rok oželím tu ukradenou hodinku, za kterou získám mnohonásobně víc světla v době, kdy se dá opravdu užít. Se změnou času se den protáhne skoro do sedmé hodiny, i odpolední vzduch je najednou prohřátější a můžeme začít roztávat. Pro mě jaro nezačíná 21. března, ale s letním časem, který snáším fakt nadmíru dobře.

Možná mám tu kliku, že mně biorytmus nikdo nenadělil. Ale spíš si myslím, že si můj biorytmus za ty roky na posuny prostě zvykl a dokázal se jim přizpůsobit. Každopádně by ho dost narušilo, kdyby najednou na žádnou změnu času nedošlo.

A tak si říkám, jak se nám to letos pěkně vyřešilo. Biorytmíci konečně mají svoji zemi zaslíbenou, kam se mohou odebrat s vědomím, že se čas celý rok nehne ani o píď a jejich zdraví tak jistojistě neutrpí žádnou újmu.

A já mám od letoška zase další důvod, proč bych nikdy, ale opravdu nikdy nechtěla žít v Rusku :-)