Hospoda s dotací EU? V Kocourkově žádný problém

V naší klidné ulici postaví hospodu za veřejné peníze. Že něco takového nejde? Chachá, stačí záměr správně pojmenovat, třeba jako „sportoviště se zázemím“.

Pozemek je v územním plánu označen jako plocha rekreační zeleně a dnes na něm kromě stromů a keřů najdete také neudržovaný plácek využívaný jako sportoviště hlavně dětmi z blízkého okolí. Ale už brzo budou mít utrum. Celá plocha se má zakuklit do staveniště, ze kterého za čas vzlétne „krásný motýl“ v podobě zbrusu nového sportovního areálu. Jeho kapacita sice nebude největší, počítá se pouze s jedním víceúčelovým hřištěm a jedním kurtem na volejbal, ale to vůbec nevadí. Sportoviště totiž nebude k dispozici veřejnosti, ale jen členům tělovýchovného spolku, který stavbu prosadil. Aby měli sokolíci potřebné pohodlí, nezapomnělo se v plánech ani na správní budovu se šatnami, sociálním zázemím a veřejně přístupným pohostinstvím. Oficiálně se tento proces proměny nazývá „regenerace veřejných prostranství pro volnočasové aktivity nekomerčního charakteru“. (Krycí název je nutný, jinak by se miliony z veřejné kasy nekutálely správným směrem.)

Největší radost má soused, kterému bude hospoda stát asi deset metrů od plotu a dvanáct metrů od domu. A pak my všichni, co už teď na naší slepé ulici marně hledáme místo k parkování. Uklidňovali nás, že se o parkovací místa nemusíme bát, protože v areálu postaví vlastní parkoviště. Uklidnili jsme se jen do doby, než se ukázalo, že vjezd do areálu bude na konci ulice, kde dnes parkuje šest aut. Taky už nebude možné parkovat po obou stranách, protože by se na stavbu nedostala těžká technika a později vozy pro zásobování hospody.

Ti aktivnější se brání, sepisují petice, a ten vůbec nejaktivnější to vzal právní cestou. Zřejmě se mu zdržovací taktika daří, protože do země zatím nekopli. Ale možná jen čekají na léto. Místní radnice a onen tělovýchovný spolek k sobě mají proklatě blízko, takže je jen tak nějaké stížnosti nezastaví.

Ti hloubavější se ptají, jak může vůbec kdy prosperovat pohostinský podnik, který má v okruhu 200 metrů tři zavedené restaurace a ze dvou hřišť se dovnitř moc návštěvníků nepřihrne. Odpověď je údajně prostá: o prosperitu přece vůbec nejde! Jde o to urvat co nejvíc peněz z již přiklepnuté dotace Evropského fondu pro regionální rozvoj. Kdyby tam bylo jenom sportoviště, neprostavělo by se dost.

A tak na prostranství, které se mohlo s daleko nižšími náklady upravit jako parčík nebo dětské hřiště, vyroste oplocený areál pro pár vyvolených a hospoda, o kterou nikdo v okolí nestojí.

Na druhé straně, mohlo to dopadnout i hůř. Při dnešních poměrech tam klidně mohl stát desetipatrový věžák, léčebna pro narkomany nebo třeba veřejný dům ... moment ... až teď mě napadá ... oplocený areál, hospoda, zázemí, uzavřená společnost ...  Třeba to je od počátku myšleno jako velmi prosperující podnik a jen my naivkové nic nepochopili!

Ale není to nakonec jedno? Bordel s evropským razítkem to je v každém případě.