Proč dělá Islámský stát ze zabíjení show?

Video, kde jsou setnuty hlavy dvaceti egyptských křesťanů. Video s drastickou smrtí jordánského pilota. Záběry, které Islámský stát předložil světu, se zdají nepochopitelné pro svou ukrutnost a nelidskost. Toto jednání nemá zdánlivě žádnou logiku. Islámský stát si vraždami znepřátelil méně radikální muslimy a snížil velikost potenciální základny, z níž by mohl získávat další členy a příznivce. Může mít vůbec taková krutost nějaký smysl?

Co se zdánlivě vzpírá lidskému chápání, ovšem při bližším pohledu snadno zapadne do mozaiky projevů lidské přirozenosti. Všichni intuitivně chápeme, že vraždění úzce souvisí s náboženským fanatismem islamistů. Skutečně – náboženský a ani politický fanatismus se bez motivu krve a smrti nikdy neobešel. Na aztéckou civilizaci pohlížíme podstatně shovívavěji než na radikální islamisty. Jenže rituál, při němž aztéčtí kněží vyřezávali z těl zajatců ještě tlukoucí srdce, nezůstává co do krutosti o nic pozadu. Ročně takto zahynuly desetitisíce mužů. Aztékové byli zároveň velmi pobožní a jejich města byla doslova poseta chrámy. Jaký byl motiv Aztéků?
Psychologický experiment pánů Atrana, Norenzayana a Hansena z roku 1994 ukázal, že jsme-li vystaveni motivu smrti, naše religiozita posiluje. Další pokusy prokázaly, že motiv krve a smrti nás nutí více se semknout a více ctít společné hodnoty a symboly (na tomto jevu je založena tzv. Terror management theory). Kořeny těchto jevů sahají do prehistorie, kdy naši předchůdci žili v malých skupinách. Pokud byla skupina napadena konkurenty a někdo z jejich členů zabit či zraněn, bylo důležité, aby se ostatní nerozprchli, ale naopak – aby vzrostlo jejich odhodlání čelit vetřelcům. Skutečnost, že víra byla pohledem na krev posilována, byla tedy důležitou podmínkou pro přežití skupiny (podrobněji viz kniha Skrytá autorita).
V civilizovanějších společnostech nelze zvyšovat intenzitu víry zabíjením, jak to činili Aztékové a jak v tom pokračují islamisté. Avšak to nevadí. Víra, která je hluboce zadrátována v mozcích náš všech (včetně ateistů) si umí poradit. Skutečné zabíjení a smrt se nahradí odkazy na ně: pomůže použití těchto slov ve vyřčeném projevu či psaném textu, či rudé barvy na obraze nebo symbolu. Odtud plyne řada podivností, které se nám zdají zcela samozřejmé, ovšem při troše zamyšlení odhalíme jejich bizarnost: symbolem nejúspěšnějšího náboženství v historii lidstva je popravčí nástroj, vlajky současné i předchozí rozlohou největších zemí světa odkazují na tělní tekutinu.
Předáci Islámského státu jistě nejsou natolik hloupí, aby nedokázali pro ně nepříznivé následky brutálních videí předvídat. Ani to je nezastaví. Nutkání fanatiků šířit smrt je silnější než jejich schopnost logicky uvažovat. Kromě toho i když odradí řadu umírněnějších muslimů, zápal těch nejradikálnějších (včetně sebe samých) islamisté svými hrůznými činy posilují. Právě kvůli zesílení skupinové víry zabíjeli Aztékové, proto hořely hranice ve středověké Evropě a proto se chová nemilosrdně i Islámský stát.
Tato vlastnost je v nás lidech natolik zakořeněná, že je bohužel jisté, že po islamistech přijdou v budoucnosti další náboženské či politicky zaměřené militantní skupiny, které jí podlehnou. Ani my sami si nemůžeme být jisti, že nás nepřemůže a nedonutí nás ke krutostem, o kterých si teď myslíme, že bychom jich nebyli schopni. Jedním z mála způsobů (nespolehlivé) obrany je být si vědom její existence a praktikováním přísné sebereflexe nedopustit, aby nás ovládla.
Publikováno na skutecnosti.cz