Půjde Mark Zuckerberg díky inicativě Václava Klause ml. sedět do českého vězení?

Boj Václava Klause mladšího za svobodu projevu v České republice, kterou dle jeho názoru ohrožuje cenzura ze strany sociálních sítí (především Facebooku), je chvályhodný. 

Každý občan by měl mít právo v demokratické společnosti vyjádřit veřejně svůj názor bez toho, že by čelil represivním postihům státního aparátu, jak jsme byli zvyklí za komunismu.

Někdy se mohou občané dostat v rámci českého Trestního zákonu do konfliktu se zákonem pro podněcování  nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv. Odsouzen za své verbální anebo písemné projevy není takřka nikdo, kromě nepříliš četných soudních zákazů okrajových politických stran. Vezměme si  příklad výhružně zaranžovaných šibenic, jež se objevily na protiislámské demostraci na Václavském náměstí, u kterých  chtěl tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec prošetřit, zda se nejednalo o přestupek. Nakonec ale vše skončilo v rámci soudního jednání  do ztracena s odvoláním na svobodu projevu.

Václav Klaus ml. obhajuje necenzurovanou komunikaci na internetu a sociálních sítích, které zřizují nadnárodní korporace sídlící převážně v USA a chce, aby se tyto sociální sítě v rámci svých mezinárodních pravidel uznali výjimku pro Česko a zmírnily svá přísná pravidla.  Sociální síť Facebook, na kterou jeho legislativní návrh především cílí, aktivně používá na světě necelé 2,3 miliardy lidí.

V dobách,  kdy ještě neměla  extrémně rychle expandující sociální síť žádná ustálená pravidla pro komunikaci, a nezavedla vůbec žádnou cenzuru, se hromadily případy kyberšikany malých dětí a dospívajících jednotlivců, jež vedly k celé řadě  patologických jevů  včetně sebevražd. Problémy s neregulovanou komunikací se hromadily. Facebooku se vršily stížnosti ze všech možných stran. Proto si zde nastavili časem přísná pravidla regulující,  co má a nemá být v rámci korektní a bezpečné, veřejně sdílené komunikace mezi skupinami lidí povoleno a co už nikoli. Pravidla jsou ve shodě s českou legislativou o podněcování nenávisti vůči skupinám osob. Jsou ale ještě mnohem přísnější.

Cenzura na Facebooku na základě podnětů uživatelů ale i automaticky blokuje verbální i neverbální projevy, které dehonestují jednotlivce s výjimkou veřejně známých osobností.  Lidi zde nemohou být srovnáváni například  s hmyzem, výkaly, lichváři a odpadem společnosti. Omezeny jsou zde obrázky s nahotou lidí a  dětí, povoleny jsou fotografie vlastních nahých dětí, ale jen na soukromém účtu, kvůli oprávněným obavám, aby nebyly zneužity pedofily.

Může se docela klidně stát, že někdo napíše kamarádovi žertu, "ty můj milý, defektní  škvore, jakpak ses dneska vykakal", a jeho příspěvek bude na základě nevhodných slov zablokován. Může se vůči tomuto  rozhodnutí odvolat. Mělo by mu být dopovězeno do 24 hodin. Pochybuju ale, že by to čeští cenzoři stíhali. Pro korekci komunikace mezi 2,3 miliardami lidí pracuje jen necelých 7500 zaměstnaců.

Facebook  v USA potvrdil podezření z ovlivňování volebních výsledků v USA ruskými troly. Její  šéf Mark Zuckerberg musí na běžné bázi komunikovat s americkými tajnými službami a složitě jim vysvětlovat, že jejich organizace nebyla na takovou míru trollingu připravena a zabezpečovala se spíše proti hackerským útokům. A to je jen špička ledovce. Ve většině zemí je ale tlak spíše opačný, nežli vyvíjí Václav Klaus ml. K vyšší míře regulace facebookové komunikace a nikoli k její deregulaci. 

Facebook je často tlačen k tomu, aby eliminoval politické časopisy, které se mohou jevit jako radikální, neslučující se s zájmy vládních celků. V době značných nepokojů v zemích, anebo třeba před banálním narozením možného dědice anglického trůnu, musel dočasně zablokovat profily, které by údajně  mohly destabilizovat politickou situaci v zemi. Během krátké doby bylo zrušeno v rámci amerických voleb na Facebooku cca 800 internetových periodik levicového i pravicového zaměření, údajně z důvodu šíření spamu a neoriginality. Přispěvatelé, kteří šíří obdobný anebo identický obsah na více stránkách v určitých intervalech, jsou v rámci ochrany před spamem na určitou dobu anebo úplně zablokováni.  

Když chtějí obnovit účet anebo svůj příspěvek, musí opět zaslat stížnost a posuzuje se, zda byla oprávněná. Většina časopisů patrně v jednu chvíli porušila interní pravidla Facebooku a tak byly vyřazeny z provozu. Na všem ale zůstala hořká pachuť možného potlačování svobody projevu. Sám Václav Klaus byl za svůj názor dočasně zablokován na Facebooku a tak ví, jaké to je. 

Složitost procesu komunikace mezi 2,27 miliardami lidí odlišných politických názorů, postojů, náboženství, si Václav Klaus ml. patrně ani nedokáže dost dobře  představit. A slepě tlačí na legislativní zrušení přísné  cenzury v efemérní  zemičce s 10 miliony obyvatel. Klaus Facebooku a dalším souciálním sítím nad 100 uživatelů hrozí možností pokut do  za smazání diskusního příspěvku v tzv. veřejném zájmu.

Sní o tom, že zavře  amerického občana Marka Zuckeberga v českém kriminálu po dobu 3 let, pokud by Facebook právě pro Česko nevytvořil v rámci masové mezinárodní komunikace jasnou výjimku. Mark Zucberberg je na podobné situace zvyklý. Rád si posedí 5 hodin před senátem USA a trpělivě zde odpovídá na dotazy. Nechá se lustrovat tajnými službami, je do značné  vstřícný a maximálně elastický. Když to ale nejde po dobrém a jeho organizace se nedohodne se zeměmi na pravidlech hry, tak tam Facebook není. Facebook strašně moc stál o zisky z reklam a vliv v miliardové Číně, protože se ale strany nedohodly o formě cenzury nastavené státem, nakonec tam, na rozdíl od Googlu, nepodniká.

 Pokud by takto přísný zákon ohledně deregulace pravidel komunikace Facebooku a dalších sociálních sítí jako je Twitter, byl zlegalizován, a Facebook opravdu čelil takto vysokým pokutám za údajně neoprávněné smazávání příspěvků v rámci veřejného zájmu, kde se uživatelé rozohní a začnou používat Facebookem blokované výrazy a slovní obraty, navzájem se hanobit anebo spamovat,  Facebook by odtud vycouval. Tratili bychom přitom spíše my, čeští občané, nežli  američtí podnikatelé s ročními obraty o velikosti věčně schodkového ročního rozpočtu českého státu.   

Nyní se mohou lidé anebo časopisy, jejichž příspěvek aneb v nejhorším případě i profil byl vymazán obracet přímo na Facebook a jeho cenzoři naznají, zda jejich interní pravidla byla porušena anebo ne.

Pokud by ale v Česku byl přijat tento zákon, jak znám českou povahu, pak by se škodolibí občané ani nenamáhali obracet na Facebook, ale začali by bonzovat na Facebook českým úřadům s pocitem, že jejich příspěvek byl neoprávněně  smazán jen, aby mohl Facebook čelit pokutě. Rozjelo by se složité pátrání a vyšetřování. Mezitím by třeba byl příspěvek obnoven, ale někdy také ne. Posléze by  musel tým expertů najatých státem sledovat, zda příspěvek náhodou není v rozporu s legislativou ohledně podněcování nenávisti vůči osobám a anebo skupinám, v rozporu s dobrými mravy, na což by se Facebook mohl odvolat.  

Divili bychom se následně, kolik příkladů by najednou bylo na hraně české legislativy. Vezměme si docela nevinné postoje u nás jinak respektovaných katolických kněží na homosexualitu. Dle Katechismu katolické církve homosexuálové  nesmí udržovat intimní vztah s osobami stejného pohlaví, protože jsou v rámci božího pohledu defektními lidmi a Bůh chce, aby žili buď v celibátu anebo v pro ně nepřirozeném heterosexuálním vztahu. Mohl by to napsat kněz, někdo by na to cenzory  upozrnil a oni by to mohliv prohlásit za diskriminaci práv homoseuálů.  

Pokud by si toho všiml člen LGBT komunity, mohl by to nahlásit a tento názor by mohl být blokován  v rámci veřejné diskuse, zobrazoval by se pouze na soukromé stránce kněze. Větsinou tomu ale tak není. Pokutu by Facebook a další sítě nakonec v mnoha případech ani nemohli dostat, protože se příspěvek naváží do homoseuálů a tím ohrožuje jejich lidská práva. A pokud by ji už měli dostat, celé řízení by se neuvěřitelně vleklo. České státní úřady by byly ale docela jistě kvůli aktivitě Václava Klause ml. extrémně přetíženy.  

Pokud by ale Facebook a další sítě nad 100 000 uživatelů na přání Václava Klause mladšího a dalších 30 zákonodárců dostávali pokuty a Zuckebergovi, americkému občanovi, by hrozilo tříleté vězení, mohlo by se stát něco ještě horšího.  Sociální sítě, soukromé organizace, jimž jde, kromě udržení korektní a bezpeční komunikace mezi lidmi, především o shromažďování  citlivých dat uživatelů v rámci generování zisku s pomocí cílených reklam, by zde nepodnikaly. Nahradily by je v nejlepším případě čínské sítě anebo ruské sociální sítě, které využívají čeští občané, blokovaní dočasně na Facebooku, jako byl kdysi zoolog Martin Konvička, jemuž byl profil zakázán na základě jeho protiislámských postojů v  roce 2016. Po nějaké době mu byl jeho profil zase obnoven, ale trvalo to. Mezitím využíval ruské sociální sítě.  

Václav Klaus mladší se sociálními sítěmi nevyrůstal. Není na nich psychicky závislý jako současná mladá generace, jež si život bez nich nedokáže ani představit. Klaus mladší stejně jako Martin Konvička  používají Facebook  hlavně k  propagaci svých politických postojů.

Pokud by Facebook český trh opustil, anebo by mu zde byla na základě Klausova legislativního návrhu zakázána činnost, přišel by o český trh. Ztráty by si vykompenzoval jinde. Mediálně známý Václav Klaus ml. by své politické názory mohl hlásat  s pomocí jiných platforem. Vedl by si na internetu svůj vlastní blog anebo webové stránky, které by mu nikdo nekorigoval a měl by stále jistou čtenost. Nikdo mu nezakazuje psát v novinách. Občas by byl vidět i v televizi.  

Ale co by si počali neznámí čeští teenageři, kteří by najednou neměli svůj Facebook, skrze který komunikují se svými kamarády často mnohem více, nežli tváří v tvář. Najednou by díky zásahu Klause mladšího o tuto jedinečně šťavnatou komunikaci přišli a museli by se s druhými bavit osobně. Snášet palčivé pohledy svých spolužaček, kterým na sítích vmetli, že jsou frigidní cukety, pojem cuketa ani frigidní není na Facebooku zakázán, a tak jej mohou používat.

Po zakázání Facebooku v Česku by následoval docela prudký absťák všech  dětí a dospívajících, jež jsou na něm závislé. A není jich rozhodně málo.  Závislost na sociálních sítí je mezinárodně uznanou psychickou poruchou. U mnohých mladistvých a brzo už dospělých by po zásahu Klause mladšího  muselo dojít k psychoterapeutické péči a v nejhorším případě by museli být dokonce hospitalizováni krátkodobě na psychiatrii.

Lidé navíc mají na Facebooku kontakty na své vzdálené přátele anebo spolužáky. Neví přesně, kde bydlí, jaká mají telefonní čísla anebo jaký mají aktuální mail. Přes službu Facebook Messenger je ale mohou vždy nějak dohledat a kontaktovat. A o tuto možnost by díky aktivitě Václava Klause ml., jenž by Facebook legislativně v Česku zakázal, přišli. Já sama Faceobok používám nerada. Přidala jsem si tam příliš mnoho přátel a hlavní stránky mám tak zahlcené přehršlí pro mě nepodstatných událostí a statutů lidí, až mne  mne ruší při četbě toho opravdu podstatného. Navíc mám na rozdíl od většiny lidí velký smysl pro soukromí a nezveřejňuji nic, co se týká mé rodiny.  

Používám skoro výhradně  Messenger a to především  ke komunikaci se známými v zahraničí, kteří jsou na Faceoboku. Všichni  lidé nejsou  na Viberu anebo Watsapp. A tak se s nimi nedá spojit.  Rovněž mě se nelíbí některé cenzurní prvky na soukromém nadnárodním Facebooku  jako je  blokování stránek mého guru, konspirátora Alexe Jonese, jehož Informační  (spíše) desinformační) války pravidelně sleduji a bavím se tím, jakou větší pitomost může Jones ještě vymyslet a lidé mu stále věří. Na druhou stranu ale vím, že když Facebooku dýchá na paty FBI, a je pod celosvětovým  drobnohledem, raději tomuto lidovému baviči zruší profil.

 Aktivita Václava Klause ml. by byla mnohem průchodnější, pokud by se mu podařilo vyvinout tlak na Facebook v rámci celé EU. Teprve celá EU se svými 500 miliony obyvatel, jež je pro Facebook hodně důležitým trhem, by vedení dotlačila ke zmírnění pravidel cenzury.

Facebook o tento trh nechce přijít, a tak by pod nátlakem zavedl jiná pravidla pro EU, nežli pro celý další svět. To celé by se ale muselo týkat pouze komunikace mezi občany EU. Pokud by se začali navážet v rámci nejasně definovaného veřejného zájmu do občanů států mimo EU, už by mohl vzniknout problém.  

Doufám, že tento legislativní zmetek  neprojde a že vláda a zákonodárný sbor budou mít dostatečnou soudnost. Naštěstí návrh zatím podporuje jen zhruba 30 zákonodárců.  Jsme se svými 10 miliony obyvatel příliš malým hráčem na mezinárodním poli, kde všechno spěje k vyšší míře globalizace a propojení.

Komunikace v takovém rozsahu, jaký představuje 2,7 miliard uživatelů veřejně, nikoli soukromě,  formulujících své názory, musí být korigována určitými pravidly a je na soukromých sítích, jak si je nastaví. Pokud se to představiteli méně vlivného konzervativního křídla strany s nevalnými volebními výsledky  nelíbí a prosadí si tento návrh, nezbývá nic jiného, nežli vyjmout veškeré obyvatelstvo dané země z procesu mezinárodně oblíbené komunikační platformy.  

Ačkoli Facebook nepoužívám, domnívám se, že by byla chyba, když bychom o účast na něm  díky výhrůžkám Václava Klause mladšího, jenž chce zavřít zakladatele a CEO  Facebooku do vězení, nadobro přišli.  Stanuli bychom totiž po boku komunistické Číny, kde Facebook nesmí doteď působit. Všude jinde ve světě byl Facebook  zablokován z důvodů represivních tendencí státního aparátu vůči opozičníkům. My bychom ale byli zemí, kde by byl zablokován ze zcela opačného důvodu, ve snaze o přehnanou míru liberalizace, již nejde jednostranně, bez jednání  a pod nátlakem, vynutit  na soukromé organizaci.