překvapeným kolegům, jimž vyrazila dech, když jim autorititavně a stroze sdělila, že pokud nebudou s USA spolupracovat, USA si je hanlivě pojmenují
Amerikanizovaná Indka Nikki Haley ve svém projevu kopírujícím slepě styl Donalda Trumpa sdělila zastupitelům celého světa, že od teď USA nebudou vyvíjet velké úsilí a budou mazanější, budou silnou mocností, a nositeli hodnot, jejichž hlas je nejhlasitějším na celém světě. Napraví všechny chyby světa a hlavně prohřešky OSN. Nikki Haley výslovně řekla, že USA z OSN odstraní vše, co není nezbytně nutné, jako by USA OSN spravovaly a nebyly pouze jednou ze zemí Rady bezpečnosti.
"Buď při nás budete coby naši partneři stát, krýt nám záda, anebo nebudete, a pak si vás pojmenujeme, (doslovně to znamená, najdeme si pro vás hanlivá pojmenování)" sdělila bez milosti.
To nám to v OSN s USA krásně začíná. Všichni na Nikki Haley zírali s otevřenou pusou a ona krátce nato po pár mysteriózních větách, kterými se chtěla odlišit od desítky hodin řečnícího zesnulého vládce Kaddáfího, ve chvatu odešla a zanechala všechny světové zastupitele v zádumčivém pohroužení.
"Co když mluví o mém Erdoganovi?" pomyslel si Feridun H. Sinirlioglu "a pomstí se mému prezidentovi, který má nyní s USA rozhárané vztahy kvůli údajné podpoře Gulenova puče. Bude jej mít za zlého egocentrické sultána, jehož palác je třeba rozbořit, aby se mu náhodou v hlavě nevylíhl plán na vznik Osmanské říše?"
"A co my, Kubánci, na něž má Trump spadeno?" pomyslí si Rodolfo Reyes Rodríges. "Nazvou v odvetě našeho Raula starým komoušem, jenž by měl odkráčet do hrobu a vypíšou embargo na dovoz našich kubánských doutníků?"
"A co my, UK, kterým Donald nedávno podkuřoval při tiskové konferenci s T. Mayovou, ale byl evidentně naštván, když se postavila proti jeho lásce k mučení?" zhrozí se Matthew Rycroft. "Co když se mu to v hlavě rozleží a urazí nám naši královnu?! Nelichotivě se vyjádří o jejím kloboučku a sdělí jí, že naše postkoloniální sláva je polní tráva?"
Íránský zastupitel, který by se vyjádřil ostře o Trumpově kořistnickém návrhu zabrání iráckých ropných polí USA po jejich neligitimním vpádu do této země pod záminkou existence zbraní hromadného ničení, jež by připodobnilo USA k praktikám imperiální Anglie předminulého století, se nemusí bát ničeho. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou na bodu mrazu kvůli Trumpově averzi k dohodě o íránském jaderném programu, za níž stojí Trumpova tradiční neochota vracet státům peníze, zmrazené na amerických účtech.
To ČR bude vystrašenější. "Nám za náš sveřepý odpor k umístění radaru, o nějž nás bývalé administrativy USA slušně prosily, zavedou vízovou povinnost" řekne si Marie Chatardová a smutně přivře oči.
A tak to může pokračovat. Dříve USA, jež jako jedna z mála zemí neratifikovala desítky zásadních usnesení OSN a mezinárodních dohod od otázek bezpečnosti práce, přes Kjótské protokoly, dohodu o boji s prostitucí a překupnictvím lidí, až po antibalistickou dohodu, státy Rady bezpečnosti slušně žádaly o souhlas v rámci svých vojenských akcí. Když jej nezískaly, nastoupily cestu složitých diplomatických vyjednávání. Nyní uplatní USA na ty, kteří s nimi nesouhlasí, všechny své silové páky.
Ano, o tom všem mohou USA snít, ale to by musely změnit uspořádání Rady bezpečnosti a upřít dalším zemím právo veta anebo zvýšit své příspěvky do rozpočtu OSN. Donald Trump se ale rozhodl k přesně opačnému kroku. Zatímco vztahy s ostatními zeměmi vidí v růžových barvách jako skvělé, ale také docela pravděpodobně jako špatné, pokud se špatně vyspí, vztah s OSN vidí přesně naopak jako pro USA, jejichž je OSN dítě, krajně nevýhodný.
Proto se rozhodl výrazně pokrátit příspěvek USA OSN, jenž nečiní ani 0,6 procent jejich vojenského rozpočtu, což jim za vliv v Mezinárodním společenství národů stojí. "Na rozvojové programy s humanitárním efektem Trump přispívat nechce, ale od nás, svých věrných spojenců, kteří jsme USA vždy podpořili v jejich aktivitách v Iráku a Afgánistánu, jež neměly legální opodstatnění, nemalými částkami a životy našich vojáků navýšit vojenský rozpočet NATO chce, " pomyslí si zástupci zemí EU.
Trump označil už dříve celé OSN za klub lidí, kteří nic nedělají a jen si tak povídají. Jejich generálního tajemníka označil za slabého politika. Za odvěkou nevraživostí Trumpa vůči OSN může být i jeho osobní spor s OSN, s níž se dostal do křížku kvůli své Trump World Tower, jež stojí na Náměstí OSN a nelíbila se řadě jejich zastupitelů, kromě toho, že si chodili do Trumpovy věže na kávičku.
Trumpova vláda nelenila a zorganizovala výbor pro škrty v rozpočtech v humanitárních aktivitách USA. USA dosud přispívaly 5, 4 miliard dolarů, tedy 22 procenty na rozpočet OSN. Japonsko platí o polovinu méně, třetím největším přispěvatelem je Německo. USA za Trumpa by chtěly omezit příspěvky do mírových operací OSN po celém světě, rozvojové pomoci v zemích, jež nesouhlasí v něčem s politikou USA, a Fondu OSN na ochranu populace, jenž se stará o matky, bojuje proti předčasným sňatkům, za bezpečný porod a proti ženské obřízce.
A samozřejmě budou i škrty v Trumpově evergreenu, podpoře uprchlíků kdekoli na světě.
První vlaštovkou bylo Trumpovo zrušení finanční podpory Palestině, již schválil americký Kongres a jež byla součástí širšího humanitárního a ekologického balíčku, nad nímž zajásali naši blogeři je Kavka a Ziegler. Ti se mylně domnívali, že Obama jednal natruc v rozporu s vůlí Kongresu. Nyní dal Trump na vědomí, že už nepodpoří mise v jižním Libanonu sloužící k ochraně izraelských hranic. USA škrt zdůvodnily lišácky tak, že zrušení podpory projektu je v zájmu státu Izrael. Trumpovy kroky nejsou ničím novým. Za Reagana odmítly USA podpořit UNESCO ve snaze blokovat protiizraelskou rezoluci 3379. USA jsou obecně považovány za stát, jenž uplatňuje na OSN největší silový vliv, což je v rozporu s názorem Donalda Trumpa, jenž má pocit, že USA nemají v OSN skoro žádný vliv.
OSN mělo vždy problém s vymáháním příspěvků od jednotlivých států i od USA, jež od roku 1985 odmítly financovat některé projekty, k nimž se zavázali, aby donutili OSN plnit jejich vůli. Až se nakonec OSN a USA dohodly na snížení poplatků z 25 na 22 procent.
V New York Times se dohadují, zda USA zkrátí 40 procenty svou podporu všem citovaným mezinárodním projektům, anebo provedou škrt ve svém rozpočtu. USA totiž nemají peněz nazbyt, protože musí postavit zeď za 30 miliard dolarů mezi Mexikem a musí snížit daně nadnárodním korporacím. Proč by investovali neekonomicky do OSN?
Rozpracovány jsou, jak si všímá Max Fisher v New York Times, v USA dva návrhy, jež doporučují OSN přehodnotit Konvenci potlačení všech forem diskriminace žen a Konvenci práv dítěte. Zkrátka mají přijít i organizace OSN podporující potraty.
Návrh podporuje ukončení finanční podpory zemím, jež jsou ovládány anebo výrazně ovlivněny státy, jež podporují terorismus, omezují skupiny osob a potlačují lidská práva, pod což se mohou vejít i země okupované teroristickou velmocí. Paradoxně lze předpokládat, že do kategorie zemí, jež marginalizuje a stíhá minority, například muslimy anebo válečné uprchlíky, spadnou díky Trumpovým krokům brzo samotné USA. Ale této zemi není radno, jak nám sdělila Nikki Haley, oponovat. Dle návrhu má být zkrácen každý vědecký, kulturní anebo výchovný projekt OSN, jenž podporuje plnohodnotné členství státu Palestina v OSN, ačkoli je toto už zakotveno v USA legislativně. Zrušeny mají být příspěvky Mezinárodnímu kriminálnímu soudu, na nějž USA stejně nepřispívají ani dolarem. A to jsou jen první nelogičnosti v připravovaném návrhu škrtů, kterých si novináři z NYT povšimli.
Kongres USA musí řešit ještě šílenější návrh vystoupení z OSN, jenž podal republikán Mike Rogers pod vznosným názvem Obnovení americké suverenity. Je nepravděpodobné, že Kongres něco takového schválí, ale někteří republikáni si už ve svých bujarých fantaziích malují, že by USA měly vystoupit z OSN úplně a zatrhnout legislativně Bílému domu dotace na jakékoli fondy a mise OSN. Tím by se ušetřily peníze amerických daňových poplatníků, které USA dávají do chřtánu organizaci, jež nepodporuje jejich zájmy a ani zájmy jejich největšího spojence, Izraele.
Veškeré Trumpovy kroky dle New York Times naznačují, že se Trump hodlá stáhnout z mezinárodních organizací a dohod včetně Pařížské klimatické dohody, do níž se jej nový šéf OSN António Guterres bude snažit opětovně vtáhnout.
USA nemusí dávat žádné peníze do rozpočtu OSN, činí tak z dobré vůle. Dotovat OSN přestal i Izrael poté, co jej OSN označily nedávno jako okupující velmoc, podporující ilegální výstavby. Zrušením pomoci Africe vydírala Saúdská Arábie, když měla být OSN pokárána za to, že v Jemenu vraždí malé děti. OSN nakonec ustoupily nátlaku, protože se jednalo o velký balík peněz, a Saúdskou Arábii nesmyslně očistili.
USA jsou ale zemí mnohem vyšší kategorie a nyní postoupí díky nekompromisní politice americké zastupitelky v OSN ještě o level výš. Nebudou s nikým licitovat, prostě svůj rozpočet v rámci OSN pragmaticky škrtnou a budou počítat, že to posílí nejen jejich pozici v rámci OSN, dobrou spolupráci se svými kolegy, ale i jejich celkový geopolitický vliv. Jestli to bude rozvážný krok předvídavého stratéga Trumpa anebo danajský dar Strýčka skrblíčka, ukáže teprve čas.
