Mám sen o českých dálnicích

V posledních dnech jsem najezdil po dálnicích přibližně dva tisíce kilometrů, a to jak v České republice, tak v cizině. Po téměř dokonalé masáži páteře na D1 člověk nevyhnutelně začne přemýšlet, zda se věci u nás vyvíjejí tak, jak mají. Ten rozdíl od dálniční sítě v jiných zemích, a dokonce i na východ od nás, je opravdu alarmující. Vždyť jen u nás na jižní Moravě máme několik tisíc kilometrů silnic v havarijním stavu.

Nemá celkem smysl pátrat po příčinách, beztak je všichni tušíme. Důležitější je otázka, jak tento stav můžeme změnit. Kvalitní dopravní síť je zcela zásadním předpokladem pro prosperitu každého regionu, a pro celou Českou republiku.

Naše geografická poloha v samém středu Evropy by mohla být naší velkou výhodou, ale ona je spíše prokletím.

Zkusme si představit ideální svět, kde naše dálnice křižují jen osobní auta, mezi nimi nějaká ta dodávka, ale vůbec žádný kamion.  Je to samozřejmě utopie, ale dá se k ní přiblížit. Třeba rozvojem konceptu hraničních překladišť, kde naložíte kamion na vlakovou soupravu, na které bezpečně projede přes Českou republiku. Dálnice by vydržela v normální kvalitě pro běžné řidiče, její povrch by nebyl progresivně likvidován a nejspíš i nehodovost na našich dálnicích by klesla.

Nevím, jestli je to utopie, nebo možné řešení. Každopádně je to téma, kterému by se měly začít věnovat týmy odborníků. Vždyť je to dokonce jeden z konceptů Evropské unie, a i když máme zkušenost, že ne každý nápad evropského úředníka je ideálem, tak toto by fungovat mohlo.   

A prozatím by mohla postačit prachobyčejná vymahatelnost práva. Vždyť kamiony dnes jezdí pravidelně přetížené, řidiči jsou nuceni falšovat jízdní výkazy a takových věcí se v dopravě odehrává celá řada. A po tomto mírném zlepšení bychom se mohli v klidu zamyslet nad pořádným řešením problému, který nás dnes trápí všechny.