Pane primátore, zklamal jste Pražany hned první den

  Úplnou náhodou se mi včera podařilo octnout se v demonstraci proti pražské koalici (magistrát je hned naproti knihovně). Bylo asi mínus pět stupňů a před magistrátem stálo zhruba třicet lidí a dvacet fotografů. Na obrazovce něco povídal tou dobou ještě budoucí pan primátor a pár lidí na něho pískalo. Osobně pískat neumím a i kdybych to uměla, nestálo mi to za to. Jenom škoda, že ta demonstrace není zítra. Měla jsem dneska spoustu času se to naučit.

Vzhledem k tomu, že zimu a sníh všeobecně zrovna nemiluju, sleduju každý den počasí. To, že bude dnes sněžit celý den, se ví přibližně od neděle. Netvrdím, že patřím k nejchápavějším lidem na světě, ale i kdybych patřila, dnešní situace v Praze by přesahovala hranice mého chápání. Sněžit začalo přibližně v JEDENÁCT dopoledne. Když jsem si kolem druhé šla koupit něco k obědu, bylo už na zemi pár centimetrů, ale pořád relativně v klidu. Když jsem se o půl páté pokoušela dostat domů, zkolabovalo snad všechno.

Nejdřív asi čtvrt hodiny nejela žádná tramvaj, ale tak ostatně – sněží, říkala jsem si v duchu, žádné překvapení. Zasekli jsme se po deseti minutách uprostřed Karlova náměstí, v nechutně přetopené tramvaji. Někdo se zeptal, jestli může vystoupit.

„To nejde, nemůžu vás pustit do silnice,“ namítnul řidič.

Tak jsme téměř dvacet minut jako pitomci stáli a koukali ven, kde uprostřed silnice úplně s klidem vystupovali z ostatních tramvají, protože ostatním řidičům došlo, že to bude na dlouho.

Po chvíli se ozvala siréna – snad sanitka, snad policie, těžko říct.

„To je určitě primátor, jede se kouknout, jak tady trčíme jak hovada,“ komentoval to postarší pán evidentně pod vlivem něčeho na zahřátí, ale tak nebylo to od věci. Protože když nás po dvaceti minutách konečně nechali vystoupit, naprostá většina lidí se vydala pěšky na I. P. Pavlova, tedy ve vánici a sněhu po kotníky přes celou Ječnou.

Když jsem si koncem září po asi týdnu nepřetržitého deště koupila holínky a dostala k nim zdarma úplet, který se do nich dá v zimě navléknout, myslela jsem, že je to pitomost. Přece nebudu ve sněhu chodit v holínkách. Jenže dneska mi je snad záviděl úplně každý, kdo se se mnou brodil po kotníky v tom bílém svinstvu přes jednu z nejfrekventovanějších ulic v Praze, a nejvíc moje spolužačka, jejíž nádherné semišové kozačky jsem celý den obdivovala. V tu chvíli jsem jí závidět přestala.

Nutno říct, že v tom davu, který si neplánovaně udělal výlet přes Ječnou, bylo asi tak desetkrát víc lidí než včera před magistrátem. A tak mě napadlo – Pražané mají nového primátora, velká většina z nich ho nechce. Měl by udělat něco, čím by se zapsal. Nějaký příslovečný první dojem. A co může být lepším dojmem, než že by JEDNOU něco v Praze fungovalo, když sněží. Bylo by to opravdu poprvé.

Milý pane primátore, já vážně netuším, nakolik je to vaše vina. Ale první den vaší vlády už pro mě navždy zůstane tím dnem, kdy v Praze nic nefungovalo. Předevčírem jsem se dočetla, že Praha spotřebuje na úklid sněhu 750 milionů ročně. V tom případě byste mi mohl prozradit, proč po ŠESTI HODINÁCH (bez ohledu na to, že se o sněhu vědělo od neděle), co sněží, nejsou uklizeny ani nejfrekventovanější ulice, proč nefunguje ani jedna tramvaj, proč autobusy místo každou čtvrt hodinu jezdí každou hodinu, takže se do něho jinde než na konečné stejně nevejdete, proč mi cesta ze školy místo hodinu trvá tři (a stejně jsem doma dřív než táta, který se pokoušel „zkrátit“ si cestu po okruhu), a proč sakra dovolíte takové divadlo, jako předvádí dopravní podnik. Svolat na OSMOU VEČER krizový štáb je výsměch. Sněžit začalo v jedenáct, doprava kolabuje od půl páté. Chci vidět, jak se někdo na to jednání dostane. Ale hlavně – je potřeba s tím sněhem něco udělat HNED, když napadne, ne svolat jednání, když už je po všem, a teprve řešit, jak to budete řešit. Na to je pozdě.

Pane primátore, já sice chápu, že máte spoustu práce s ustavováním zastupitelstva, ale jestli chcete být primátorem, TOHLE je přesně to, co v Praze nefunguje už dlouho a čím jste si mohl šplhnout u spousty lidí, kteří proti vám protestují. V Praze to nefungovalo ani před vámi, ale Pavlu Bémovi nelze upřít, že se aspoň vždycky v té vánici nechal natočit někým z televize Nova a dlouze vyprávěl o tom, jak to vyřeší, i když to obvykle nesplnil. Vy jste neudělal ani to. Není potřeba sedět v teple magistrátu a jednat o tom, co hezkého pro Prahu uděláte, protože by vám úplně stačilo projít se pěšky jednou, dvěma ulicemi, abyste zjistil, co teď Praha nejvíc potřebuje.

Takže slibuju, že se naučím pískat a až půjdu příště do knihovny, něco pěkného vám zapískám. A pokud vám něco (jakože zjevně dost) zůstane z těch 750 milionů, bude od vás velice laskavé, když koupíte Magdě nové kozačky. Předtím, než se v nich prošla vaším městem, byly fakt nádherné.