Není Petra jako Petra
Je hodně krátkozraké posuzovat někoho podle toho, jak vypadá a kde se narodil. V opačném případě by to pro mě vypadalo bledě. Mám s autorkou oblíbené teorie o sexy mozku společné křestní jméno, národnost, barvu vlasů i oblíbené datum (ona se vdala 17. listopadu, já mám v ten den narozeniny). A přesto, pokud jde o názory, by bylo těžké vyjmenovat všechny rozdíly mezi námi.
Zmíním proto hlavně ten, o kterém se poslední dobou hodně diskutuje. Já mám ráda Zeleného Raoula. Chápu, že je myšlen v nadsázce, obdivuju autory, kteří si dokáží dělat legraci takhle na úrovni, a troufám si říct, že by mi bylo ctí stát se součástí nekonečného příběhu České republiky. Přijde mi fascinující, že mojí jmenovkyni nedochází ten jednoduchý fakt - když podá žalobu kvůli komiksu, uvidí ho tím víc lidí. Došlo by to i člověku méně inteligentnímu, než je ona. Zatěžovat českou justici, nemluvě o Evropském soudu, takovými hloupostmi mně osobně přijde nehorázné a hlavně nehodné její inteligence. Osobně nechápu, čemu se diví, respektive co konkrétně jí vadí. Stát se součástí Zeleného Raoula je čest, která přísluší jenom nějakým způsobem zajímavým osobnostem.
Moje jmenovkyně má dvě vysoké školy. Respektive jednu školu a dva vystudované obory. Jenže to, zdá se, není všechno - ostatně její manžel má vysokou školu taky. Jak napsal Michal Viewegh, důstojnost inteligence spočívá v uznání její omezenosti. A tohle by si oba, moje jmenovkyně i její manžel, měli zapamatovat. Pokud je Zelený Raoul uráží, nemají ho číst. Spíš mě překvapuje, že jim nedochází, jak dokonalou reklamu komiksu dělají. Ostatně, minulý rok moje jmenovkyně za údajně urážející (a mimochodem velice zábavné) fotomontáže žalovala jistého aTea, kterému tím udělala takovou reklamu, až mu spolupráci nabídl shodou okolností právě Reflex. Teď pro změnu žaluje Reflex a chce, aby se případem zabýval Evropský soud. Ale tak proč ne. Zelený Raoul si zaslouží mezinárodní popularitu a třeba se někdo v zahraničí dozví, kde je Česká republika.
Takže opatrně s těmi předsudky. Být "slovenskou blondýnou" není směrodatné, zrovna tak jako mít dvě vysoké školy. Moje babička se jednou trefně vyjádřila, že nemůžu být hloupá, když oba rodiče mají vysokou školu. Já v to doufám a malá Margarita, jejíž čest chce moje jmenovkyně hájit pomocí Evropského soudu, by měla taky.
Petra Cvrkalová
Pane primátore, zklamal jste Pražany hned první den
Úplnou náhodou se mi včera podařilo octnout se v demonstraci proti pražské koalici (magistrát je hned naproti knihovně). Bylo asi mínus pět stupňů a před magistrátem stálo zhruba třicet lidí a dvacet fotografů. Na obrazovce něco povídal tou dobou ještě budoucí pan primátor a pár lidí na něho pískalo. Osobně pískat neumím a i kdybych to uměla, nestálo mi to za to. Jenom škoda, že ta demonstrace není zítra. Měla jsem dneska spoustu času se to naučit.
Petra Cvrkalová
Guns N´Roses revival vrátili publikum do osmdesátých let
Málokdy se dá říct, že by napodobenina byla lepší než originál. Ale pokud jde o páteční koncert Guns N ́Roses revival v pražském klubu Vagon, o tom to platí stoprocentně.
Petra Cvrkalová
Jak nám Pražský okruh ulevil
Asi týden před slavnostním otevřením okruhu se mě můj nový kolega v práci ptal, kde bydlím, a když jsem zmínila naši vesnici, prohlásil: „To musíte mít radost, vždyť vám se teď hrozně uleví!“ Tenkrát jsem v to taky ještě doufala.
Petra Cvrkalová
Zima jako v Praze
Taky jste kdysi rádi charakterizovali podobné počasí, jako máme teď, termínem „zima jako v Rusku“? Já ano. A ráda bych se Rusům omluvila. Mí rodiče se včera vrátili z Moskvy a mně se až chtělo plakat při pohledu na krásně modrou oblohu na fotkách. Měli prý něco kolem dvaceti stupňů. O tom si tady můžeme nechat jenom zdát, takže navrhuju začít říkat „zima jako v Praze“. Ostatně, i na Sibiři mají tepleji.
Petra Cvrkalová
Jak mě opencard vrátila do reality
Už když ta paní, která seděla v letadle přede mnou, nešťastně prohlásila „Nějak přibylo mraků, to už tam asi budeme“, věděla jsem, že mě čeká šok. S tím se počítalo. Po měsíci ve španělské metropoli jsem ostatně nic jiného čekat nemohla. Od sobotního večera mi dělalo problém i mluvit česky, natož zvládnout tu zimu. Když jsem byla v Madridu v prosinci, bylo tam zhruba takhle. Poslední srpnový týden byl údajně nejteplejší v roce, přes poledne bylo kolem 43 stupňů. Největší zima, jakou jsem za celý měsíc zažila, byla 29 stupňů, přibližně ve dvě ráno. Takže když jsem vystoupila na Ruzyni, cítila jsem se opět jako doma – zima a vítr, to potkáte v srpnu jenom v Praze.
| Další články autora |
Patří k nejjedovatějším na světě. Teď tyto houby začínají růst i v Česku
Smrtelná dávka je přibližně 30 gramů. Řeč je o muchomůrce zelené, která je nejjedovatější houbou na...
Po deštích se lesy plní houbami. Tady mají Pražané největší šanci na plný košík
Počasí posledních dnů jako by si čeští houbaři sami vymodlili. Kombinace vydatných dešťů a...
Do Prahy míří originál, který patří k nejcennějším předmětům světa. Znáte Britskou Guyanu?
Začátkem září se pražský Obecní dům promění v nejstřeženější trezor v Evropě. Třetí pokračování...
Máte řidičák na traktor? V Čáslavi si můžete vyzkoušet své umění za volantem veteránů
Zkuste najít kluka, který by se alespoň jednou v životě nechtěl posadit za volant traktoru. V...
Pražská muzejní noc 2026: Na Florenci se chystá videomapping zdarma, zahraje i Lake Malawi
Více než 60 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí otevře své brány netradičně v nočních...
V okolí Strašnické se schyluje k velké revitalizaci. Je to skvělá zpráva. Stávající stav je velmi...
V okolí Strašnické se schyluje k velké revitalizaci. Je to skvělá zpráva. Stávající stav je velmi...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3140x



















